Konec éry Castrů na Kubě: Komunisté na sjezdu vymění v čele Raúla Castra za prezidenta

Mnozí Kubánci ale od této výměny praktické změny nečekají, podobně jako se jich nedočkali od nové ústavy z roku 2019, která sice zakotvila soukromé podnikání, ale zachovala vedoucí úlohu PCC, která na Kubě vládne jako jediná povolená strana přes půl století. Někteří analytici míní, že Raúl Castro bude na karibském ostrově dál ovlivňovat dění.

„Vím, že se sjezd koná, ale detaily neznám a ani mě příliš nezajímají. Chtěl bych věřit, že se soustředí na hlavní problémy země, ale moc si od toho neslibuju,“ řekl agentuře EFE dvaadvacetiletý kubánský student chemie, který si nepřál zveřejnit jméno. Také další oslovení studenti chtěli zůstat v anonymitě. „Na těchto akcích se mluví a hodně slibuje, ale změny to nepřinese,“ řekla třiadvacetiletá studentka. „Cílem je aktualizovat ekonomický model, který už máme a který většině rodin nijak nepomohl,“ míní další studentka z Havany.

Kapitalismus a vakcína

Od sjezdu analytici očekávají zodpovězení otázky, zda převládne ekonomický pragmatismus nad ideologickým heslem „jednota a kontinuita“. Slavnostně by na něm mohl být také oznámen začátek očkovací kampaně kubánskou vakcínou, která se může stát první schválenou vakcínou vyvinutou v některé z latinskoamerických zemí. Ve třetí fázi testování jsou zatím dva kubánské preparáty.

Kuba je nyní v nejhorší ekonomické krizi za 30 let, hrubý domácí produkt (HDP) loni klesl o 11 procent, v zemi je nedostatek potravin i základního zboží. Přispělo k tomu hospodářské embargo, jež USA zavedly v 60. letech minulého století ve snaze přivodit pád komunistické vlády, a také pandemie covidu-19, která omezila cesty turistů i do této země závislé na cestovním ruchu. Na mnohé potraviny, léky či i toaletní papír se často stojí mnohahodinové fronty.

Sociální sítě na socialistické Kubě: „Zavezli toaleťák, honem do fronty!“

Díaz-Canel bude teprve třetím lídrem PCC od jejího vzniku v roce 1965. Prvním prvním tajemníkem byl Fidel Castro(†90), který vedení země (v roce 2006) i strany (v roce 2011) kvůli zdravotním potížím předal mladšímu bratrovi Raúlovi (do té doby sloužil jako druhý tajemník strany). Předchozí sjezd v dubnu 2016, na který zavítal za bouřlivého potlesku ještě i Fidel Castro (zemřel pak téhož roku v listopadu), zvolil do vedení strany opět staré revolucionáře.

To už ale Raúl avizoval, že to bude jeho poslední období. „Pokud mi zdraví dovolí, budu už jen jeden z mnoha vojáků lidu hájících tuto revoluci,“ citovala CNN jeho poznámku z roku 2018.

Naděje jménem Biden

Nynější sjezd by měl zvolit už generaci narozenou po revoluci z roku 1959. Otázkou ale je, zda se Raúl Castro bude věnovat už jen svým vnoučatům a četbě knih, jak tvrdil, či zda bude dál ovlivňovat dění v zemi. Podle kubánského diplomata Carlose Alzugaraye jsou tématem, které bude Díaz-Canel dál konzultovat s Castrem, například vztahy s USA.

Výraznější oteplení nastalo v americko-kubánských vztazích. Americký prezident Barack Obama a Raúl Castro oznámili novou kapitolu ve vztazích USA a Kuby v prosinci 2014. V létě 2015 obě země po více než padesáti letech vzájemně otevřely své ambasády v Havaně a ve Washingtonu. Obama v březnu 2016 navštívil Kubu jako první úřadující americký prezident po 88 letech.

Obamův nástupce Donald Trump měl však ke kubánskému režimu výrazně rezervovanější postoj a některé vstřícné kroky Obamovy vlády částečně odvolal. K opětovnému zlepšení vzájemných americko-kubánských vztahů se zatím nechystá ani současná administrativa prezidenta Joea Bidena; ač díky němu Kubánci doufají v oteplení vztahů, ani po třech měsících v úřadu Biden vstřícné kroky k Havaně neavizoval.

Jako vstřícný krok vůči Americe určitě nelze považovat načasování sjezdu: jde o 60. výročí invaze do Zátoky sviní, vylodění kubánských antikomunistických emigrantů, které vycvičila a vyzbrojila CIA, ale Pentagon po prvních neúspěších jejich podporu stáhnul a Fidel Castro je rozprášil. Prezident J. F. Kennedy pak měl na globální scéně ohromnou ostudu, jen těžko mohl odrážet obvinění z imperialismu.

Za pragmatického Raúla Castra se na Kubě jisté věci změnily, například Kubánci mohou soukromě podnikat, soukromým rolníkům se přidělovala nevyužitá půda, občané získali dostupnější internet, od roku 2018 i přes mobilní připojení.

Nová ústava z roku 2019 zakotvila roli trhu a zahraničních investic, ale znovu zdůrazňuje, že socialistický systém v zemi je nezvratný a komunistická strana má vůdčí úlohu. „Nezvolili mě, abych na Kubě znovu zavedl kapitalismus,“ řekl po svém znovuzvolení v roce 2013 Raúl. „Zvolili mě, abych socialismus bránil, prosazoval a zdokonaloval, ne ho ničil.“

Castrové a Che Guevara

Raúl Castro Ruz se narodil 3. června 1931 v osadě Birán v jihovýchodní provincie Oriente (dnes provincie Holguín) do rodiny velkoplantážníka, původem ze španělské Galicie, a už od malička šel ve šlépějích svého o pět let staršího bratra Fidela. Oba chodili do jezuitských škol a na Havanskou univerzitu (tu Raúl nedokončil), bojovali za svržení Batistovy diktatury a byli odsouzeni za útok na kasárna Moncada v roce 1953.

V roce 1955 byli oba amnestováni a v mexickém exilu založili Hnutí 26. července. S osmdesáti jeho členy, včetně legendy Ernesta Che Guevary, se v prosinci 1956 vylodili na jihovýchodě Kuby, jako jedni z mála tento výsadek přežili a pak z hor Sierra Maestra zahájili partyzánskou válku s původně demokraticky zvoleným, později už diktátorsky vládnoucím prezidentem Fulgenciem Batistou, podporovaným USA.

Komunistická strana Kuby na facebooku: Dnešní datum v historii - Fidel vyhlašuje socialistický charakter revoluce.

Po vítězství revoluce v roce 1959 zastával Raúl nejprve vedoucí funkce v provincii Oriente - mimo ústředí byl „uklizen“ pro svůj příliš radikální přístup k odpůrcům revoluce, které nechával popravovat. Postupně se ale propracoval do nejužšího vedení. Členem nově vzniklé komunistické strany byl od jejího počátku v roce 1965 a jako druhý tajemník ústředního výboru strany se stal i prvním náměstkem předsedy vlády. V letech 1959 až 2008 zastával funkci ministra obrany.

Zavřou "peklo na zemi"? Rektální prohlídky i falešné popravy, to jsou největší skandály Guantánama

Raúl Castro byl od roku 1959 ženatý s vyučenou chemičkou Vilmou Espínovou (zemřela v roce 2007), s níž má čtyři děti, včetně dcery Mariely, která je známou aktivistkou bojující na Kubě za práva homosexuálů. Jejich jediný syn, plukovník na ministerstvu vnitra Alejandro Castro Espín (52), je známý pod přezdívkou „El Tuerto“(jednooký, kvůli zranění v angolské válce) a v minulosti býval zmiňován jako možný nástupce svého otce v prezidentském úřadě. Alejandro se například zúčastnil i schůzky svého otce s prezidentem Obamou i s papežem Františkem.

Raúlův zeť generál Luis Alberto Rodríguez López-Callejas (60) má zase pod palcem vojenskou firmu, provozující státní hotely, přístavy a další infrastrukturní projekty, ale veřejně se moc neprojevuje. „Ač budou nadále na ostrově držet nezpochybnitelnou moc, po sjezdu už poprvé po 62 letech nebude nikdo s příjmením Castro zastávat vysokou vůdcovskou pozici,“ konstatuje CNN.