9°C
První dávka AstraZeneca a druhá Pfizer? Vědci vidí naději v míchání vakcín proti covidu
Pamatujete na Povídání o pejskovi a kočičce, kteří když se pustili do vaření, hodili do jednoho hrnce všechno, co našli? Podobně na první pohled působí myšlenka, nad kterou uvažují vědci v několika zemích. Chtějí zjistit, co se stane, když se smíchá několik vakcín proti covidu dohromady – bude z toho bolet břicho 14 dní, podobně jako v pohádce, nebo získáme lepší imunitu než při použití látky od jednoho výrobce? Zatím to vypadá na tu pozitivní variantu.
S vakcínami proti covidu je to složité. Čím více firem je uvede na trh, tím více různých ampulí budou muset lékaři uchovávat v lednicích. Zatímco u velkých očkovacích center to není zásadní problém, například praktičtí lékaři se tím dostávají do komplikované situace, nemluvě o tom, že existují vakcíny, které je třeba uchovávat v extrémních mrazech, což vyžaduje speciální vybavení.
Je tu také fakt, že očkování je ukončeno až po podání dvou dávek, s výjimkou vakcíny Johnson & Johnson, která je jednodávková. Ve výsledku všechny tyto aspekty dělají z očkování proti covidu velice složitou logistickou operaci, hlavně pro vzdálenější regiony. Velmi by pomohlo, kdyby se jednotlivé vakcíny mohly mezi sebou míchat – prostě by lidé získali tu dávku, která by zrovna byla k dispozici.
Má to i další hypotetické pozitivum, které je zdravotní. Různé vakcíny mají různou účinnost, chovají se také různě k jednotlivým mutacím. Když by se zkombinovaly, mohly by svou účinnost zvýšit. Jenže je otázka, zda je to jen bláhová laická teorie, nebo ke zvýšení efektivity skutečně může dojít a vědci to mají jak prokázat.
Výsledky testů v létě
Minimálně myšlenka není absurdní. Odborníci o možnosti skutečně začali debatovat, ve Velké Británii byla dokonce spuštěna klinická studie, která zkoumá, co se stane, když se vakcíny zmixují dohromady. A nejen to, již byla rozšířena, aby zahrnula látky od většího množství výrobců.
V první fázi se testovala první dávka vakcíny AstraZeneca, která je tzv. adenovirová, obsahuje neškodný virus (ne covid-19), který obsahuje genetickou informaci, jíž dostane do buněk. Po ní následovala druhá dávka vakcíny Pfizer, jež je pro změnu založena na bázi mRNA. Zájemci se mohli hlásit od začátku února.
Tento týden se do zkoumání zařadila i možnost, že druhou dávkou bude Moderna (také mRMA) nebo Novaxax (proteinová vakcína), která je evropskými regulátory teprve posuzována. Hlásit se může jakákoliv osoba nad 50 let, která již obdržela první dávku buď Pfizeru, nebo AstraZeneca. Autoři studie, skupina Oxford Vaccine, doufají, že seženou alespoň 1 050 zájemců.
Výsledky první fáze testu by měly být známy příští měsíc, rozšířené fáze pak v červnu nebo červenci. Samotná studie bude trvat rok a vědci jsou přesvědčení, že mixování je bezpečné a lidem nic zlého nepřinese, otázkou spíše je, jestli dokáže i pomoci. Součástí testu je sledování možných vedlejších účinků, účastníkům také bude odebrána krev, aby se zjistilo, jaké protilátky a tzv. T buňky kombinace vakcín vytvořila.
Přirozeně se doplní
Míchání vakcín není princip, který by se objevil až nyní. Ve skutečnosti se v imunologii používá déle, občas se dvě látky zkombinují, aby zvládly lépe bojovat s jedním konkrétním patogenem. Strategie se vědecky nazývá heterologní prime-boost a v minulosti ji evropské úřady povolily jako ochranu proti ebole nebo u experimentálních vakcín proti HIV.
Vakcíny proti covidu jsou však dost odlišné a tím je zmíněná nutnost dvou dávek. První je obvykle základní, díky které se začne tvořit minuta, a druhá tuto imunitu ještě více „nakopne“. Je to proto, že tvorba skutečně silné imunity je relativně komplikovaný proces, ve kterém hrají roli již zmíněné T buňky a protilátky.
Jak upozorňuje odborný magazín Nature, mRNA vakcíny (Pfizer a Moderna) umí skvěle vytvářet protilátky, ale příliš se jim nedaří stimulovat tvorbu T buňky nazvané CD8+, která posiluje imunitní systém tím, že identifikuje a ničí buňky nakažené virem. CD8+ ale dokáže efektivně tvořit adenovirová vakcína AstraZeneca.
Proto již v lednu byla v databázi bioRxiv publikována preprintová studie (to znamená, že ji ještě neposoudili nezávislí odborníci) na zvířatech, která kombinovala mRNA vakcínu s vakcínou AstraZeneca. U myší to mělo ten efekt, že mix vyvolal lepší imunitní reakci, než když byla každá vakcína použita samostatně.
Sputnik není z kola ven
mRNA vakcíny je ovšem třeba skladovat v extrémně nízkých teplotách, logisticky nejsou nejideálnější, proto britská studie zahrnula i proteinovou vakcínu Novavax, která má podobný mechanismus jako mRNA, ale nevyžaduje speciální skladování.
A pak je tu diskutovaný ruský Sputnik. V základě funguje podobně jako AstraZeneca, existuje ovšem zásadní rozdíl – místo jednoho viru, který se používá jako vektor (nosič), obsahuje dva. To z něj dělá podle profesora Matthewa Snapea z Oxfordské univerzity, který britskou studii vede, atraktivního kandidáta pro míchání s mRNA vakcínami, výsledná účinnost by mohla být velmi vysoká.
Můžeme mixováním „masivně zvýšit flexibilitu a odolnost imunizačního programu a bude to znamenat, že můžeme vakcíny zavést rychleji, nejen ve Velké Británii, ale i na mezinárodní úrovni“, vysvětloval Snape pro Radio BBC 4.
Německo už mixuje, EMA chce data
Po kombinování vakcín se ohlíží také Čína. George Gao, šéf tamního Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, nedávno uvedl, že by se o míchání mělo začít uvažovat. Americké zdravotní úřady vydaly v lednu doporučení, že aktuálně tento přístup doporučují jen v krizových případech, kdy druhá dávka stejné vakcíny není dostupná.
Německo se dokonce do mixování již pustilo. Poté, co se začaly objevovat zprávy o vzácných případech krevních sraženin po vakcínách AstraZeneca, tamní regulátoři doporučili, že lidé pod 60 let očkovaní touto látkou dostanou jako druhou dávku odlišnou vakcínu. „Nikdo z imunologického hlediska neočekává, že získání druhé dávky jiné vakcíny vyvolá nějaké komplikace,“ sdělila minulý týden podle agentury Reuters Marianne Roebl-Mathieuová, členka německé vakcinační komise.
Ke stejnému kroku chce přistoupit Norsko, které rovněž přerušilo očkování vakcínou AstraZeneca. Čeká ale na výsledky britské studie, aby vydalo finální rozhodnutí.
Evropská léková agentura (EMA) v reakci sdělila, že doporučení pro míchání nemůže poskytnout, protože zatím neexistují data. „Agentura EMA nevydala pokyny týkající se míchání a porovnávání různých vakcín mezi první a druhou dávkou,“ řekl minulý týden na tiskové konferenci Peter Arlett, vedoucí pracovní skupiny pro datovou analytiku a metody.
Podle něj kombinování látek dost možná může fungovat a může to být zároveň efektivní a bezpečný přístup, ale EMA rozhodne, až bude mít k dispozici metriky, které to potvrdí. Britská studie tak má šanci ovlivnit přístup celého kontinentu k této problematice.
u lidí po prodělaném koronaviru je možnost problémů vyšší. Mám stále vysokou hladinu IgG i po 7 měsících od prodělaného koronaviru, tak s očkováním počkám. Za 5 měsíců mám jít na další test IgG v rámci sledování lidí, tak se uvidí. U lidí nad 60 let a se zdravotními komplikacemi je očkování jasná volba