Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Sedlák Václav Stupka se ukryl před komunisty na dlouhých 19 let: Jiní tolik štěstí neměli

Autor: rix - 
17. května 2021
21:31

Sedlák Václav Stupka žil až do roku 1949 poklidný vesnický život na Rokycansku. To až do doby, než byl uveden v policejním seznamu osob nepřátelských lidově demokratickému zřízení. Shodou šťastných okolností a díky pomoci dobrých lidí kolem sebe se ale krutému osudu vyhnul.

Zmíněný sedlák byl režimem označen za takzvaného „Brojovce“, tedy člověka, který je v kontaktu s lidovým poslancem Stanislavem Brojem. Ten byl po únorovém převratu pronásledován a nakonec popraven komunisty. „Železná pěst lidu“ měla dopadnout i na Stupku. Ten byl zanedlouho trestní komisí ONV v Rokycanech obviněn, že dal své matce bez povolení sele a 3. října mu byla udělena jednorázová pokuta 10 000 korun.

Když se Václav vracel na motorce z Rokycan, všiml si podezřelých černých automobilů. Tehdy ho sousedka stihla upozornit, že se u rodiny Opatrných zatýká. Stupka ihned pochopil situaci a zmizel na motorce neznámo kam.

„Dne 7. října 1949 skutečně došlo k rozsáhlému zátahu a bylo zatčeno a zadrženo 52 lidí, z nichž bylo 26 odsouzeno. Jednalo se o akci „Kapitán“ vyprovokovanou konfidenty StB,“ uvádí server Paměť národa. Toho dne byla zadržena i Stupkova sestra Marie společně se svým synem. Stupku žalobci označili za zakládajícího člena protikomunistické bojůvky. Hlavou této organizace měl být Richard Hlavatý. Tomu se také dařilo se před režimem ukrývat. Nicméně po několika šarvátkách s příslušníky StB skončil v psychiatrické léčebně.

„Václav Stupka se celou dobu skrýval „pod svícnem“, ve Strašicích v domě čp. 122. Svůj úkryt totiž našel v místě, kde se z jedné strany nacházel dům aktivního funkcionáře KSČ a z druhé bydliště rodičů příslušníka SNB,“ vysvětluje Paměť národa. Ačkoli spousta občanů o jeho úkrytu vědělo, nikdy ho neprozradili a naopak mu pomáhali v utajení setrvat. Nosili mu jídlo a jeho žena se musela sama postarat o jejich 4 děti. Úřady se domnívaly, že emigroval, a teprve po uvolnění poměrů v roce 1968 mohl muž znovu odhalit svou identitu. Před pronásledováním se ukrýval 19 let.

Vzpomínky pamětníků pocházejí ze sbírky Paměť národa, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum díky podpoře soukromých dárců. Pokud považujete uchování vzpomínek za důležité, vstupte do Klubu přátel Paměti národa nebo můžete podpořit Paměť národa finančním příspěvkem.

Video  Dagmar Lieblová: Terezín přežila díky omylu  - Paměť národa/Post Bellum
Video se připravuje ...

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi