Půl roku do voleb: Bartoš je terčem, Babišovi zatápí Faltýnek, míní expert. A co Klaus?

Podle dubnového průzkumu Phoenix Research pro Blesk.cz, ale i podle dalších průzkumů aktuální rozložení sil vypadá tak, že se koalice Piráti a STAN usadila na 1. příčce před ANO. Těsně, ale přece. 

Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd UK se pod částečně to podepisuje logická touha voličů po změně. „Koalice Pirátů a STAN je na vzestupu a tento trend je daný tím, že lidé touží po změně a touhu po změně posiluje i pandemie. Velmi snadno dochází ke spojení špatné nálady z pandemie a z toho, jak k tomu vláda přistupuje. Někdy to odpovídá realitě, někdy to může být trochu nespravedlivé, ale tak to funguje,“ řekl Blesk Zprávám Mlejnek.

„Hnutí ANO a ČSSD jsou společně u vlády osmým rokem a i kdyby nebyla pandemie, tak čistě jen fakt, že je někdo osm let u vlády, vyvolává u části voličů touhu po změně,“ připomíná.

Piráti a STAN se usadili před ANO, komunisté na hraně. Nový průzkum Babiše nepotěší

Zatímco se vláda v čele s Andrejem Babišem (ANO) snaží vypořádat s nástrahami koronakrize a řeší, jak vést Česko po stavu nouze, v klidu nemůže být ani opoziční koalice číslo 1. Co může Pirátům a STAN uškodit?

„Příznivců Pirátů a STAN jsou často lidé, kteří volili opoziční strany i v minulosti, tahle koalice je ale přitažlivá i pro část voličů hnutí ANO. Je navíc i atraktivní pro část voličů koalice SPOLU,“ líčí Mlejnek. „Jsou teď lídry pelotonu, mají nakročeno k volebnímu vítězství. Všichni ostatní na ně budou útočit, budou se vůči nim vymezovat. Ivan Bartoš bude samozřejmě terčem kritiky a kampaně například od hnutí ANO a Andreje Babiše, ale bude terčem i sílící kritiky od té druhé koalice,“ varuje Mlejnek v očekávání toho, co se následujícího půl roku bude dít.

Sněmovní volby mají být za půl roku - 8 . a 9. října 2021. Samozřejmě za předpokladu, že nedojde k volbám předčasným.

Sněmovní volby 2021: Volební preference a volební potenciál koalic a stran v 1. polovině dubna | Phoenix research

Šéf ANO Andrej Babiš opět čelí narážkám v rámci svého sporu o to, zda spolupracoval s StB, či nikoli. Jako nový důkaz se zjevila karta agenta Bureše, která obsahuje Babišovy osobní údaje. Premiér opakuje, že nespolupracoval...

Vedle toho však řeší problém i další vlivný muž hnutí ANO - Jaroslav Faltýnek, který již sice není 1. místopředsedou, ale coby šéf poslaneckého klubu si ponechal značnou část moci i po loňské kauze Vyšehrad. Faltýnek se nyní snaží vysvětlovat, co znamenají poznámky v jeho diáři z let 2015 až 2017, které unikly na veřejnost - zřejmě skrze expartnerku.

Faltýnek o uniklém diáři: Pomsta expartnerky? A kvůli sr*čkám zvažuje konec

„Uškodit to může. Jaroslav Faltýnek hnutí ANO, pokud jde o získávání podpory voličů, už moc neprospívá,“ říká politolog Mlejnek a pokračuje: „Hnutí ANO uspělo v politice s argumentací, že je něco jiného a lepšího než tradiční strany a že tradiční strany mají sklon ke korupci, že si ze státního rozpočtu přiklánějí peníze atd. Jaroslav Faltýnek už má za sebou několik afér, z nichž vyznívá jako starý partajní boss a zosobňuje to, co hnutí ANO kritizovalo, když vstupovalo do politiky. V jeho osobně se hnutí ANO jeví voličům jako tradiční strana se straníky, kteří se snaží v zákulisí přesouvat peníze ze státního rozpočtu pro sebe a pro své kamarády.“

Faltýnek v rozhovoru pro Blesk Zprávy minulý týden uvedl: „Po všech těchto sr*čkách, které prožívám, přemýšlím, že se na to vyprdnu. Ale vážně.“ Vážně prý přemýšlí o tom, že by nekandidoval již v podzimních volbách. „Ano, ano. Uvažuji o tom, že už bych nekandidoval. Protože když je člověk pořád dehonestovaný za to, že mluví s lidmi, kteří se k němu nahlásí, že je přijme a snaží řešit jejich problémy, tak za to ′su dehonestovanej′? Fakt už jsem z toho unavený. Příští rok mi bude 60, jsem po unavený, po operaci srdce, žaludečních vředů, je mi blbě,“ dodal.

„Pokud Jaroslav Faltýnek uvažuje o tom, že by vůbec nekandidoval, tak si myslím, že z hlediska volebního výsledku hnutí ANO je to správná úvaha,“ reaguje Mlejnek.

Koalice SPOLU - tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL - hlásí, že koaliční smlouva je podepsána. Inkoust na ní je ještě čerstvý, dle průzkumu Phoenix Research přitom koalice nadále okupuje 3. příčku průzkumů. Její aktéři věří, že míří výše. Jenže nejde o přehnaná očekávání?

„Koalici SPOLU se asi nedaří tolik ve srovnání s tím, co si zakladatelé koalice představovali,“ míní Mlejnek a k sebevědomým prohlášením poznamenává: „Jim ani nic jiného nezbývá. Oni se před voliči musí prezentovat jako síla, která chce vládnout, vyměnit Andreje Babiše a má tu ambici být vítězem voleb. S tím to celé bylo dáváno dohromady. Nemohou v kampani říct: my jsme sice mysleli, že Petr Fiala bude premiérem, ale ono těch preferencí tak moc nemáme, tak nám dejte nějaký hlas, ať v parlamentu také budeme. I kdyby oni sami třeba už moc nevěřili, že se jim může podařit v procentech dotáhnout někam na 30 procent, tak se musí v kampani tvářit, že k tomu mají nakročeno, jinak spadnou ještě níž.“

Klaus mladší oznámil konec v politice z osobních důvodů: „S otcem jsem se neradil“

Do koalice SPOLU a zejména do šéfa ODS Petra Fialy dál ryje exprezident Václav Klaus, který tak své někdejší domovské straně dál okopává kotníky - Petr Fiala politiku dle něj dělat neumí a nová koalice vede pravici do záhuby, nechal se slyšet Klaus v rozhovoru pro MF Dnes.

„Václav Klaus starší je v tom konzistentní, není to první kritický výrok na adresu Petra Fialy. ODS více či méně kritizuje od dob, kdy odešel, ta nejnovější vlna ale počíná od situace, kdy Václav Klaus mladší odešel z ODS,“ říká Mlejnek. Klaus mladší založil Trikolóru, její tvůrci Trikolóry věřili, že přeberou část voličů ODS, míní Mlejnek. „To se jim příliš nepodařilo,“ poznamenává politolog.

Trikolóra v dubnovém průzkumu získala 3,5 procenta. A výrazně zaostává i za SPD, které chtěla odlákat patrně část voličů také. Okamurovo SPD si dle Phoenix Research připsalo 11,2 procenta.

Nyní Klaus ml. oznámil, že Trikolóru z osobních důvodů do říjnových voleb nepovede. Podle politologa Klaus starší i svou další kritikou naznačuje, že hodlá nějakým způsobem promluvit do parlamentních voleb. A někoho podpořit. „Určitě ne ODS. Pořád to ale svědčí o tom, že Václav Klaus hodlá buď sám založit, a nebo zaštítit nějaký subjekt. Tyto ambice projevoval poměrně silně i v posledních týdnech a měsících,“ podotkl Mlejnek.

Po svém prvním online sjezdu má ČSSD, Jan Hamáček upevnil své postavení - a vyzyvatele Tomáše Petříčka vypudil z vlády. Prezident Miloš Zeman neváhal a v pondělí svého neoblíbence Petříčka promptně odvolal z postu ministra.

„Tomáš Petříček se vymezil vůči Janu Hamáčkovi jako soupeř o vedení ČSSD, může tam být i motiv osobní, v souboji o předsednické křeslo padly i nějaké výroky. Ale je tam i rovina politická. Zkouší nějakým způsobem vybojovat si zpět část tradičního elektorátu a probojovat se do parlamentu,“ říká politolog Mlejnek.

ČSSD se snaží zaměřit na tradiční voliče. A to i ty zemanovské. „ČSSD nic jiného nezbývá, než se snažit oslovit tradiční voliče. Jsou to lidé spíše starší, žijící v menších městech, na venkově. Snaha oslovit mladší městské voliče moc úspěšná nebyla, ti mají teď co volit, jejich sympatie se váží spíš ke koalici Pirátů a STAN. Těžko může sociální demokracie spoléhat na to, že by dokázala nyní, v tuto chvíli městské liberální voliče oslovit,“ pokračuje Mlejnek.

Zeman odvolal Petříčka, Hamáček chce jednat s Rusy o Sputniku. A Zaorálek váhá s přesunem

Petříčkovi za jeho prozápadní postoje tleskali i někteří lidé, kteří nejsou voliči ČSSD - a zároveň by jí kvůli němu nevolili, upozorňuje politolog. Jan Hamáček v pondělí v Lidovém domě mluvil o tom, že Petříček před delegáty sjezdu neuspěl se svou kritikou vládní spolupráce s ANO a že se má strana pod jeho vedením vyjadřovat během posledního půl roku před volbami srozumitelněji.

Odejit tak byl ministr i z tohoto důvodu. „Z hlediska volebního výsledku a snahy dostat se do parlamentu či rovnou do bezpečnější hladiny nad pět procent to má logiku. I já vnímá, že je dobře, když má ministr zahraničí prozápadní postoje. Ale když mluvíme o volbách, nemůžu nevidět, že není lákadlem pro přísun voličů,“ míní Mlejnek a zmiňuje i vyhovění vůli Hradu.

„Zabili tím dě mouchy jednou ranou i co se týče přízně na Hradě. Když se pak prezident Zeman začne pozitivněji vyjadřovat o sociální demokracii, mohou doufat, že část voličů, která jim utekla, se jim může vrátit, když o nich prezident bude mluvit vstřícně. ČSSD je navíc v situaci, kdy potřebuje ber kde ber sehnat voliče, aby se nepropadla pod 5 procent,“ dodává politolog.

KSČM čeká v sobotu 17. dubna sjezd v Nymburku. Vojtěcha Filipa chce nahradit v křesle předsedy mj. europoslankyně Kateřina Konečná. Filip přitom vládne komunistům již od roku 2005. Ať už změna v čele přijde, nebo ne, podle Mlejnka mají komunisté, kteří i v průzkumu Phoenix Research skončili jen těsně nad pětiprocentní hranicí se ziskem 5,1 % hlasů, problém.

„KSČM je v zásadě odsouzena k boji o pět procent. Komunisté mívali po listopadu dlouhou dobu i nad 10 procent, v posledních volbách ale už pod 10 procent a bylo to nejhorším výsledkem v dějinách KSČM. Zdroj volební podpory komunistů po listopadu byli lidé, kteří byli členy KSČ a jejich rodiny a nechtěli po listopadu převléknout kabát, zůstali mentálně v komunistickém prostředí. Spíš to byli řadoví členové či funkcionáři okresního formátu. Tento elektorát dával té straně hlasy, které jim bezpečně a dlouho stačili na parlamentní existenci. Ale ti lidé vymírají,“ poukazuje politolog na tvrdou realitu.

KSČM hledá náhradu za Filipa. Na post předsedy si brousí zuby Konečná či Skála

KSČM trápí nejstarší členská základna i nejstarší elektorát. „Probíhají tam nezvratné demografické procesy. Ti lidé odcházejí z tohoto světa a jim se nedaří získat hlasy mladší generace. Určitě ne v tom počtu, aby je nahradili,“ upozorňuje Mlejnek.

A u současné KSČM vidí i jiné úskalí:„Někteří lidé je volili jako protestní stranu, ale pokud chtějí tyto hlasy získat, tak nemohou být stranou, která je de facto vnímaná jako součást vládní koalice. Proto řeší rozchod s Andrejem Babišem a vypovězení smlouvy o toleranci.“ Po vládních rošádách a vlastním sjezdu však není vyloučeno, že KSČM v podpoře současné menšinové koalice bude pokračovat dál. Svými hlasy podrželi komunisté ANO a ČSSD opakovaně.