Judita (17) odsouzená za vraždu Tomáše (†16) jde opět před soud: Krvavé detaily případu, které nesedí

Jeden ze znalců si podle webu Pluska.sk myslí, že si zranění způsobila sama, aby vypadala taktéž jako oběť. Hodnotil je jako demonstrativní, respektive že mohla vzniknout při neopatrné manipulaci s vražednou zbraní už poraněnýma rukama. Podle něj nepřichází v úvahu, že by je způsobil údajný pachatel, který měl Tomášovi zasadit 50 ran a Juditě způsobit jen povrchové rány. Podle druhého znalce dívka utržila zranění při sebeobraně. Soud se přiklonil k názoru prvního znalce.

Judita tvrdí, že Tomáše zavraždil falešný odpočtář elektřiny, když ji chlapec před ním bránil. Kamera snímající vchod do domu však nikoho s popisem, který dívka uvedla, nenatočila. Zachycuje však jen jeden vstup do budovy, druhý je mimo její rozsah. V den vraždy přitom jeden ze sousedů nahlásil poškození dveří v přízemí. Sousedka z bytu pod místem tragédie slyšela v době krvavého činu hluboký mužský hlas. Podle soudu ale nemá poškození garážových dveří souvislost s případem.

Strážci zákona nenašli na místě činu ani v blízkém okolí žádné stopy krve či podrážek, které by mohly patřit údajnému vrahovi. Objevila však stopy, které nejsou označené. Obhájci Judity je zveřejnili na internetu. Jde o krvavé stopy z podlahy výtahu. „Po analýze DNA nesla pouze znaky čisté Tomášovy DNA. Krev do výtahu na podrážkách bot mohla vnést jen osoba v době, kdy chodba před výtahem byla čistá a ještě nebyla pokrytá krvavými Juditinými stopami. Kdokoliv by do chodby vstoupil po tom, jak Judita hledala pomoc a zvonila na sousedy, vnesl by do výtahu na nohách buď Juditinu, anebo smíšenou DNA, ale taková se ve výtahu nenašla,“ uvedli. Podle soudu byly všechny relevantní trasologické stopy zajištěné a podrobené zkoumání.

Rodiče Judity nejvíce zaráží to, že se nikdo nezabýval záznamem z nedalekého obchodního domu. „Vyšetřovateli a kriminalistům unikla existence druhého vchodu, nezkontrolovali propojení obou dvou vchodů, nezkontrolovali dalších 12 bytů, nezajistili trasologické stopy v bytě a před ním, nezdokumentovali obuv lidí, kteří se pohybovali na místě činu, nenašli otisky prstů ani DNA obyvatel bytu a z dvou nožů uložených v té samé zásuvce našli jen jeden,“ brání rodina Juditu. Podle nich zachytila kamera podezřelého, který odpovídal popisu dívky, jak jde po příjezdové cestě k hornímu vchodu do bytovky.

Stopy po DNA neznámého muže a údajného pachatele se v bytě nikdy nenašly. Juditin obhájce oponuje s tím, že kriminalistický technik nenašel DNA stopu ani po mámě Judity, její sestře, případně otci. Tím pádem podle něj nepátral důkladně a policie tak nezajistila důsledně místo. Soud vychází z posudků znalce, podle něhož se našlo na vražedných nožích smíšené DNA Tomáše i Judity.

Oba nože našli v zásuvce komody v pokoji Judity. Druhý měl najít otec dívky o šest dní dříve, než policie provedla prohlídku. Jeden nůž tak museli strážci zákona přehlédnout. Rodina Judity opět poukazuje na nedostatečnou prohlídku místa činu. Který z nožů byl použit při vraždění, není dokázané. Ani na jedné kudle se podle policie nenašla čistá DNA oběti.

Jeden ze znalců má jasno, že Tomášova zranění byla způsobena právě nalezenými noži. Druhý tvrdí, že označené vražedné zbraně nemohly způsobit Tomášova zranění vzhledem k jejich velikosti. Jsou údajně výrazně větší než rány. Soud se přiklonil k prvnímu názoru. Podle názoru patologa velikost poranění kůže nebývá shodná s tvarem ani velikostí vražedného předmětu. Je také podmíněna i stažením a zkrácením přeťatých elastických vláken kůže a svalů.

Obhájci studentky opakovaně poukazovali na fakt, že ani těžké podmínky vazby neměly dosud vliv na její psychiku. Tvrdí ale skutečně pravdu? Dívka stále trvá na své nevině.

Snímky vchodových dveří na vnější straně podle obhajoby svědčí o tom, že se útok odehrál v době, kdy byly otevřené. Policie tyto stopy podle příbuzných nezabezpečila. Ochránci zákona však oponují s tím, že všechny trasologické stopy zajištěny byly.

Dosud nebylo zjištěno, z jakého důvodu měla Judita vraždit. Podle soudu je ale vina konstatovatelná i bez zjištění motivu. „Ten byl pravděpodobně náhlý a z jejího pohledu vysoce ohrožující, přičemž objektivně mohl být banální, ale pro ni by znamenal ztrátu jejího obrazu dokonalosti ve skupině osob, kterými chtěla být vnímána podle svých představ,“ stojí v rozsudku.