9°C
Budoucí miláček publika se narodil 9. dubna 1891 v Liberci do rodiny krejčího, velkého vlastence a milovníka divadla Antonína Buriana. V převážně německém městě však rodina nevydržela dlouho a po deseti letech se přestěhovala na pražský Žižkov. Sportovně nadaný chlapec za žižkovský fotbalový tým dokonce chytal a později byl i členem fotbalové Sparty.
Tatínek pro něj plánoval kariéru obchodního příručího, ale Vlasta Burian v sobě objevil herecký talent a brzy na kariéru obchodníka zanevřel a bavil diváky na divadelních prknech, od roku 1923 také na filmovém plátně. Jeho nejslavnější éra nastává ale ve 30. letech s nástupem zvukového filmu. „Když začal kontinuálně pracovat s kinematografií po nástupu zvuku, tak už byl velmi výrazná hvězda. My máme pocit, že se proslavil z kraje třicátých let, ale mnohem důležitější pro něj bylo divadlo, které mu umožnilo rozvinout určitý typ postav, které později přenesl do filmu,“ vysvětlila Šárka Gmiterková důležitý důvod, proč jeho filmy fungovaly.
Pohádkové bohatství
Ve třicátých letech se Vlasta Burian dostává na vrchol jako nejlépe placený československý herec. Příjmy dostával ze svého divadla v Lazarské ulici v Praze, kde provozoval také kino s vlastními filmy, hrál často v reklamě a vydávali se i nahrávky s jeho písněmi z filmů. Podle Šárky Gmiterkové se odhaduje, že za vybrané filmy si vydělal až 100 tisíc korun! „Dochoval se nám honorářový přehled společnosti Prag-Film, která u nás působila za protektorátu na Barrandově. Ta si vytipovávala jednotlivé české herce pro budoucí spolupráci a udělala si předběžný přehled gáží. Z nich jasně vyplývá, že v žebříčku žen vévodila Lída Baarová a v případě mužů Vlasta Burian,“ řekla filmová historička a dodala: „Burian dostával dvojnásobné částky, než měli herci pod ním, včetně Oldřicha Nového nebo Otmara Kolbera.“
Zákaz činnosti
Po druhé světové válce bylo Divadlo Vlasty Buriana znárodněno a vedly se s ním tři soudy, až ten třetí jej usvědčil z kolaborace s nacisty. V roce 1994 byl za tento verdikt soudně rehabilitován. Přesto měl zákaz činnosti až do roku 1950 a k návratu mu tehdy nejspíš pomohly jeho filmy ze třicátých let: „Podle svědectví tajemníka ředitele Československého filmu Svetozara Vítka vzešel první impulz k návratu Vlasty Buriana před kamery při návštěvě sovětské delegace v roce 1950, která si nechala promítnout prvorepublikové filmy s Vlastou Burianem. Velmi je pobavily a ptali se, co komik natáčí teď. Sdělili mu, že má zákaz, na to jim odpověděli, že se to v SSSR stalo také, dotyční si odpykali trest a pak zase mohli natáčet," uvedla Gmiterková s tím, že úplně nevíme, jestli je to pravda, ale něco na tom asi bude, protože krátce poté začal Burian zase vystupovat v divadlech.
Když se Werich a Burian baví
Již před druhou válkou se Jan Werich, Jiří Voskovec a Vlasta Burian dobře znali. Ve třicátých letech byla jejich divadla velmi populární, a dokonce se setkali i na prknech Osvobozeného divadla v silvestrovském speciálu. V roce 1941 však o něm nazpívali píseň Kolaborant Burian a hodně mu tím uškodili. V padesátých letech se Vlasta Burian s Janem Werichem setkali v Karlínském divadle. „Werich tam působil jako umělecký šéf a Vlasta Burian byl vedený jako přední sólista. Měl za to stejný plat jako Werich. Zbytek souboru měl o polovinu nižší platy,“ prozradila odbornice na prvorepublikové hvězdy československého filmu.
O jejich dobrých vztazích svědčí i zápisy ze závodní rady barrandovské jednotky KSČ o natáčení pohádky Byl jednou jeden král... „V diskuzi soudruzi potvrdili, že při natáčení tohoto filmu se hrály hazardní hry, došlo dokonce k bitce mezi režisérem filmu Bořivojem Zemanem a produkčním Jaroslavem Jílovcem, který způsobil v hostinci výtržnost. Bylo hovořeno o tom, že Vlasta Burian a Jan Werich způsobili, že dosud dobrý straník Bořivoj Zeman během své práce na filmu nenavštívil ani jednu členskou schůzi a začal vést bohémský život. Oddal se pití, hazardní hře a vůbec morálně zchátral. Zeman jinému soudruhovi při rozhovoru vysvětloval své nynější počínání tím, že při točení filmu trpěl vůči Werichovi jako zkušenějšímu filmaři velkými komplexy méněcennosti, a aby vyšel s Werichem a Burianem, dal se do jejich party,“ ocitovala zápis filmová historička.
Jak pomohl během 2. světové války sportovcům Vlasta Burian, které jeho filmy ve 30. letech byly nejnavštěvovanější a jakou peprnost o jejich vztahu prozradila Lída Baarová, se dozvíte od Šárky Gmiterkové v Blesk Podcast:
Blesk Podcast: 130 let od narození Krále komiků Vlasty Buriana Blesk
