Bitva s covidem teprve začíná, varuje psycholog. O vládě by napsal učebnici: Jak nekomunikovat

V Česku je od 5. října nepřetržitě nouzový stav. Původně třítýdenní okresní lockdown trvá už přes měsíc a podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) bude platit až do konce nouzového stavu, tedy neděle 11. dubna. Jaké dopady mají tato opatření na lidskou psychiku?

„Kdybych to měl říci jedním slovem, tak devastační, protože ta současná krize má dvě roviny. Ta první je ta zdravotní, kdy si musíme říct, že tady máme před sebou skutečně velmi nebezpečného nepřítele, o kterém stále víme jen velmi málo, musíme se s ním naučit žít, musíme s ním bojovat,“ uvedl Radek Ptáček z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, jenž doplnil i druhou rovinu: „Tu bych nazval jako psycho-socioekonomickou. To znamená, jakým způsobem regulujeme společnost. A v tom vyniká česká vláda, podle které by se dala v podstatě sepsat učebnice: Jak krizově nekomunikovat. Česká vláda popírá všechny principy krizové komunikace a já jsem jako odborník i jako občan v šoku, že se to nemá snahu naučit ani po roce.“

Za problematické považuje i to, že podle něj politici vytvářejí ovzduší strachu, které pak může zapříčiňovat i následné snižování imunity.

Vládnou vyčerpaní lidé

„Samozřejmě můžeme na politicích ukázat případ toho, že nám vládnou unavení a naprosto vyčerpaní lidé,“ řekl Ptáček a také doplnil, že jejich pracovní nasazení však nevnímá jako hlavní problém, protože v podobné situaci jsou i jiné profese a rodiče, kteří kromě kariérních problémů musí zvládat i starost o děti a vše s tím spojené. „Unaveni jsou naprosto všichni, ale to, co nás unavuje nejvíce, je to, že bezbřeze plaveme v náhodných nepředvídatelných opatřeních, která vyčerpávají úplně všechny,“ nebál se ostré kritiky našich čelních představitelů a upozornil i na špatnou komunikaci mezi nimi navzájem.

Jsem alkoholik, když piju láhev vína denně? Adiktolog Miovský o krizi v pandemii

Jak poznat psychické problémy? „Málo spí, je vyčerpaný, ztrácí zájem, propadá velké beznaději… ve chvíli, kdy tyto pocity přetrvávají déle než 14 dní, tak bychom s tím měli něco dělat, říci si o pomoc,“ uvedl klinický psycholog z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který zdůraznil důležitost prevence a osvěty duševního zdraví. V současné době podle něj sklízíme to, co jsme před krizí zanedbali. Důležitým symptomem blížícího se problému je často únava, kterou bohužel naše společnost, ale někdy i lékaři vnímají jako standardní součást života.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Zdvižený prst a začátek bitvy

„Často se říká, že všechno špatné je pro něco dobré. Jako psycholog bych ale řekl, že to prostě není pravda. Ve chvíli, kdy vám v rodině v důsledku covidu někdo zemře, tak to prostě není dobré. Ve chvíli, kdy vás to připraví o podnikání, kdy to děti připraví o rok vzdělávání, tak vše zlé není pro něco dobré. Přesto v to budeme nějakým způsobem doufat,“ konstatoval naprosto upřímně. Přidal i další poměrně nepříjemnou informaci: „Zanedlouho budeme publikovat poměrně zajímavá souhrnná data a je velmi vysoká pravděpodobnost, že k nárůstu výskytu duševních poruch dojde především poté, co se všechno uvolní.“

„Víme, že covid napadá nervový systém. V současné době jsou publikované velmi zajímavé studie, že i u osob, které prošly covidem bezpříznakově nebo s velmi mírnými následky, tak po šesti a více měsících se u nich mohou rozvíjet jak specifické zdravotní potíže, tak se rozvíjí i různá neuropsychiatrická onemocnění, a to i neurodegenerativní, jako je zvýšený výskyt demencí, alzheimera a tak dále. Je to velký zdvižený prst. Tím, že dostaneme covid pod kontrolu, tím bitva s ním nekončí, ale naopak začíná, protože teprve budeme řešit, co umí v tom dlouhodobém horizontu,“ řekl na závěr. Upozornil ale také na to, že negativní a rizikové scénáře se vytvářejí proto, aby se nenaplnily.