Od garáže až po střechu paneláku: Pavel (29) dává budovám „zelený“ sestřih. Bydlívají v něm včely i brouci

Na travnaté plochy lze v hlavním městě narazit všemožně v parcích, v lesích i na náměstích. V posledních letech se tomu tak děje i tam, kde by to člověk neočekával - na střechách. Podle statistiky z roku 2019 jich je v Čechách neuvěřitelného 1,6 milionu m². Což má podle Pavla Dostala jedině řadu výhod, i když pro nějaké ty „mínusy“ se místo také najde.

Něco pro „nás“ i pro přírodu

„Přinášejí výrazně lepší tepelný komfort v budově, interiér se v létě tolik nepřehřívá a v zimě zelená střecha mírně izoluje i proti chladu,“ vysvětluje Pavel, který je jednatelem společnosti GreenVille. „Zakrytím hydroizolace střechy také dochází k prodloužení její životnosti až na dvojnásobek, tedy 40-50 let u ploché střechy.“

„Zelené střechy také zadržují srážkovou vodu, čímž pomáháme udržet v přírodě normální koloběh vody. Ta má možnost se odpařit zpět, odpařená voda může pak napršet znovu jinde. Základní filozofie zelených střech je ale to, že člověk vrací přírodě, co jí výstavbou vzal,“ domnívá se Pavel. A to doslova. Takové střechy se totiž mnohdy stávají domovem třeba mravenců, včel a jiných brouků, podle Pavla dokonce i některých ohrožených druhů.

Nesmysl

Razit za každou cenu cestu zelených střech ale také není úplně vhodné. „Dovedu si představit situace, kdy by úprava stavby, aby na ní mohla být zelená střecha, vyžadovala náklady dalece převyšující užitek, který by zelená střecha kdy mohla poskytnout,“ naráží především na ekonomickou stránku. A co se té praktické týče, tak by stavby přece jen měly být trochu robustnější, aby travnatý povrch unesly. „Na plechovou halu, která stěží unese sama sebe, zelenou střechu dát nejde,“ dodává.

Kyblíky hlíny

Přitom realizace zelených střech dlouhou dobu u Pavla nehrála prim. Na Vysoké škole ekonomické vystudoval mezinárodní politiku a diplomacii, čemuž se chtěl věnovat. Když ale před devíti lety s maminkou firmu založil, rozhodl se, že jí bude pomáhat – a z pomoci se nakonec vyklubala práce na plný úvazek.

„Vzpomínám si na svou první realizaci, byla to rekonstrukce maličké zelené stříšky na garáži v Brně,“ líčí Pavel. „Firmě bylo sotva týden, venku bylo horko, a já házel lopatou, nosil kyblíky s hlínou pryč a pytle se substrátem zpátky,“ směje se.

Od té doby, jak se říká, uplynulo spousty vody v řece, a v Čechách přibylo mnoho zatravněných střech. „Už jsme je realizovali prakticky po celé republice: ve Šluknovském výběžku, Krušných horách, na Šumavě nebo v Bílých Karpatech,“ vyjmenovává s tím, že nejčastěji se tak děje v blízkosti větších měst.

Terapie

Práce pochopitelně probíhá ve výškách, takže to není zrovna pro slabé „povahy“. Na výšku nejvýše realizované střechy si Pavel moc nevzpomíná, „myslím, že to byl panelák,“ říká. „A že naše zahradní architektka měla s výškou potíž. Správně by na každé střeše měl být zádržný systém k zajištění osob, ale zatím to v Česku není standardem. Proto je potřeba být obezřetný a dbát na bezpečnost,“ je si Pavel vědom.

„Na ploché střeše se ještě pohybovat dá celkem snadno, ale na šikmé už to taková legrace není. Na druhou stranu si myslím, že má tato práce i terapeutické účinky,“ vysvětluje. Zpravidla realizace zelených střech probíhá tak, že se nejprve na střechu položí ochranná geotextilie, následně hydroakumulační a drenážní vrstva, speciální fólie pro zadržení vody, filtrační textilie a pak už následuje substrát a samotné rostliny, jejichž výběr je skutečně rozmanitý.

Kdo je zelenější: Brno nebo Praha?

Ne vždy zase ale jedná o práce ve výškách desítek metrů. Třeba v roce 2019 právě Pavel realizoval první zelený přístřešek MHD v Praze – konkrétně na Hradčanské. K vidění je ostatně dodnes. Bohužel jen není jisté, zda se nejedná o ojedinělý jev plný netřesků, opuncií a rozchodníků, který nebude mít následovníky.

„Samozřejmě by bylo výborné pokračovat v tom záměru i jinde ve městě a přiblížit zelené střechy více lidem, jako je to v některých jiných evropských městech. Bohužel ale nevím, jestli se plánuje v tom ještě pokračovat,“ dodává s tím, že většina přístřešků MHD je stále ve vlastnictví společnosti JCDecaux, která také realizaci toho na Hradčanské zařizovala.

Jinak sídlo Pavlovy firmy je v Brně, které je podle něho asi „nejzelenějším“ městem republiky, protože brněnský magistrát zelené střechy podporuje dokonce i dotacemi. „Plánují se tam také zajímavé projekty revitalizace brownfieldů s komunitními střešními zahradami,“ libuje si. „V Praze je o zelené střechy také zájem a myslím, že je otázkou času, než se toho tématu nějaký aktivní úředník zodpovědně chopí a posune v tom Prahu dále.“