Následky covidu si nemocnice ponesou ještě rok, tvrdí Ludvík. Zmínil i zanedbanou prevenci

Pane řediteli, co si z téhle pandemie vezmeme my jako lidé a co si z ní vezme stát, potažmo manažeři nemocnic? 

My si uvědomíme, o co všechno můžeme v poměrně krátké době přijít. My jsme generace, která nezažila nic dramatického. Ale teď nám epidemie ubrala svobody a to je tak dramatická změna v našich životech, že se někteří hroutí. Když vidím u nás v nemocnici ročníky 1927, které zažily druhou světovou válku, koncentrační tábory a 50. léta, tak ty se z nějakého covidu rozhodně nehroutí.

Stát si z toho bude muset vzít ponaučení, že jsou situace, kdy jde politika stranou a musí nastat jedno centrální odborné řízení se souhlasem všech. No a manažeři nemocnic musejí být ve svých rozhodováních flexibilnější a musí být schopní reagovat na „přílivové vlny.“

Co jim v té flexibilitě rozhodování brání?

To je spousta věcí, v Česku dneska není vlastní iniciativa moc žádaná, protože se nám do všeho motá trestní právo. Manažeři se zkrátka obávají, že by jejich rozhodnutí mohlo být předmětem trestněprávního řízení. 

Bylo na časové ose toho „covidového“ roku přijato nějaké opatření, a teď po vás nechci, abyste hodnotil práci libovolného ministra zdravotnictví, o kterém jste si řekl, že je to nesmysl?

Když se zavřely nemocnice loni v dubnu a rušila se elektivní péče. Těch pacientů bylo opravdu málo, my jsme měli v Motole okolo deseti pacientů s covidem, ale celá nemocnice byla zavřená. Zdravotníci hráli v nemocnicích převahu a člověk se tam skoro bál.

„Trumpův koktejl“ v Česku: Nový lék proti covidu dostal první pacient (43), muž po transplantaci srdce a plic

Co nás čeká příští rok?

Tohle bude „veselé“, protože se dočkáme dalšího přetížení nemocnic. Tentokrát to nebude covidem, ale tou zanedbanou prevencí. Já si myslím, že nemocnice i příští rok pojedou v intenzivním módu a té práce nebude o moc méně než letos. Co vidím okolo sebe, ve mně opravdu vyvolává obavy a nejsem si jist, jestli to bude jenom příští rok.

Když se podíváme na počet vyléčených z covidu, počty očkovaných a tempo očkování, kdy podle vás dosáhneme bodu nazvaného kolektivní imunita?

Americké studie tvrdí, že dvě třetiny lidí covid prodělaly a nevědí o tom. Já si myslím, že je to tak polovina. To by znamenalo, že u nás už to prodělaly minimálně tři miliony lidí a další milion je naočkován minimálně jednou dávkou. Do toho nám docela přeje počasí, které hraje důležitou roli. Takže můj čistě subjektivní názor je, že květen bude už příjemný měsíc.

Kdy si myslíte, že odložíme roušky? Pokud je tedy vůbec odložíme.

No já se domnívám, že v červnu už by to šlo, ale to je čistě můj subjektivní názor. 

Šéf Motola o tisících zrušených operací, očkování i prospěšné vagíně. A zmínil zázrak

Rada pro zdravotní rizika v úterý schválila odsunutí druhé dávky očkování o 42 dní u vakcín Moderna a Pfizer. Jaký je na to váš názor? 

S tímhle já nemám vůbec problém. Studie nám říkají, že je lepší naočkovat co nejvíc lidí první dávkou, která nějakou imunitní reakci vyvolá, než se držet doporučeného schématu a ohrozit lidi tím, že je nemám čím naočkovat. Samozřejmě pokud by bylo dost vakcín, tak to nemusíme řešit, ale to je jiná otázka. Víme, že druhá dávka očkování je spíše takové "turbo", takže tohle rozhodnutí hodnotím pozitivně.

Už se v minulosti někdy stalo, že by celosvětově došlo k takovému vědeckému vzepětí při vývoji vakcíny? Byla už někdy nějaká vyvinuta a schválená takhle rychle?  

Takhle rychle ne, ale máme v minulosti dva hezké podobné případy vývoje vakcín. Prvním byla československá vakcína proti dětské obrně v 60. letech a druhý příklad je to, že dnes na planetě nenajdete pravé neštovice. Sice to nebylo tak rychle jako v případě covidu, ale postupovalo se metodicky a podařilo se ten virus významně potlačit, v případě neštovic úplně zničit. V každém případě základem celého úspěchu u vakcíny proti covidu je to, že se do jejího výzkumu nalily ohromné peníze.