9°C
Karel Prager byl český architekt a vizionář, jehož budovy lidé zpravidla buď milují, nebo nenávidí. Jeho osobitý rukopis totiž takřka nic jiného neumožňuje. Mezi nejvěhlasnější budovy s Pragerovým rukopisem patří Nová scéna Národního divadla, budova Federálního shromáždění nedaleko Národního muzea nebo budova Komerční banky na Arbesově náměstí. V jeho proslulých Kostkách nedaleko Karlova náměstí zase dnes sídlí Institut plánování a rozvoje (IPR).
Výjimečná kolonie Baba: Funkcionalistické vily pro pražskou smetánku dostaly titul Evropské dědictví
Modulární nemocnice, která se nepostavila
V druhé polovině 80. let se začala plánovat velkolepá dostavba areálu VFN, její možnou podobu tehdy připravil i sám Karel Prager. Projekt obsahoval dva komplexy pavilonů, které se, podobně jako Kostky u Karlova náměstí, vznášely ve vzduchu.
„Prager tímto návrhem chtěl využít především prostor kolem samotných budov, ale také pod nimi, přinést to mělo hlavně jednodušší prostupnost a možnost zde vysadit i více zeleně. Hmota objekt ale nebyla nijak neuctivá k okolí, ve vzduchu byly jen 3 patra, díky čemuž nevyčnívaly nad okolní objekty. Prager se při návrhu držel měřítka okolních staveb, jako je kostel na Karlově nebo kostel sv. Kateřiny a také budova porodnice u Apolináře,“ říká architekt Luboš Křižan z IPRu.
Moduly měly mít typický pragerovský železobetonový skelet. „Prager byl vizionář a bylo mu jasné, že potřeby města se v čase budou vyvíjet. Takže zatímco železobetonová konstrukce byla navržena tak, aby vydržela alespoň sto let, jednotlivé moduly se mohly podle potřeby měnit,“ dodává Křižan.
Brutalistí kotelna funguje dodnes
V roce 1989 byly veškeré plány na dostavbu areálu ukončeny, přesto se jedna menší budova postavila. Je poměrně nenápadná a většina lidí patrně ani neví, že je dílem proslulého architekta. V roce 1993 byla v areálu VFN postavena podle Pragerova návrhu brutalistní kotelna, která teplem zásobuje areál nemocnice dodnes.
„Budova je až na technologie, které byly v průběhu let vyměněny, ve zcela původním stavu. Na čtvercovém půdorysu nesou budovu kovové nosníky, které plynule přechází v komín kotelny, zajímavá je i jižní východní stěna, která je celá prosklená. Toto technické zázemí nemocnice je sice skoro 30 let staré, ale dodnes perfektně funguje a je zcela bezobslužné,“ vysvětluje Marcela Steinbachová, předsedkyně spolku Kruh, který propojuje odbornou a laickou veřejnost v oblasti architektury.
Pokud vás zrovna napadlo, že byste se šli na kotelnu podívat, je třeba počítat s tím, že se nachází za plotem a přístup přímo k budově není povolen. Celá budova se ale dá zpoza plotu i tak celkem hezky prohlédnout. V lepších časech je kotelna jednou za čas přístupná veřejnosti, většinou při festivalu Den architektury, který je letos naplánován na přelom září a října.
