Co bude za dva týdny? Hejtmanka Pecková o Babišových slibech a zdviženém prstu pro vládu

„Nám se podařilo do určité míry prosadit ty požadavky, které měly opoziční strany. A teď uvidíme, jestli pan premiér drží slovo, nebo ne,“ hodnotí hejtmanka středočeského kraje podmínky, za kterých se byli hejtmani schopní s vládou dohodnout na vyhlášení dalšího stavu nouze.

Konkrétně ona přitom byla spolu s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) připravená vystačit si od pondělí se stavem nebezpečí. Proč názor změnila? „V Praze a středních Čechách by byly otevřené obchody, služby, sjezdovky, bazény a podobně, byť regulovaně.  A v jiných krajích by byly zavřené. Sjížděli by se sem lidé z jiných koutů republiky a působili bychom jako trychtýř, který musí všechno pojmout. Byl by v tom neskutečný chaos,“ vysvětluje.

Současná situace je podle Peckové odrazem neschopnosti vlády a premiéra řídit řešení pandemie v Česku a páteční hlasování Sněmovny je podle ní jen dalším důkazem: „Vláda nedokázala získat podporu pro své kroky ani od opozičních stran, ani od KSČM, která ji podporuje. I oni mají pocit, že je jim neustále něco slibováno a nic není splněno.“ Řešení v podobě dohody s hejtmany by Andrej Babiš neměl brát jako bianco šek, ale naopak jako zdvižený prst: „Jestli nebude pan premiér schopen situaci řídít, myslím, že by měla opozice vyvolat hlasování o nedůvěře, byť je to v téhle době.“

Vláda obešla ústavu, mají jasno právníci. Na stole jsou první žaloby i trestní oznámení

Poslanci navíc nejsou jediní, kdo ztrácí trpělivost: „Chodí mi od rozporuplné reakce. Když jsme s panem primátorem Hřibem jsme deklarovali, že jsme připraveni vyhlásit stav nebezbečí a mít sadu opatření ministerstva zdravotnictví, chodily šílené emaily, že budeme mít na rukou krev zemřelých na covid. Teď mi přišel email skoro jako přes kopírák, ale naopak o tom, že budu mít na svých rukou krev podnikatelů, kterým jsme neotevřeli provozovnu. Je to velmi nepříjemná situace pro všechn hejtmany.“

V tom všem vidí hejtmanka následek nesystematického řešení pandemie a uvádí jeden velmi čertvý příklad: „Proč několik měsíců byly omezené úřady, způsobovalo to ohromné probémy. A najednou dojdeme k závěru, že to není potřeba.“