7°C
„Kryt pro tři tisíce lidí vznikl po druhé světové válce. Měl sloužit jako skrýš při dalších možných náletech. Postupně byl, během studené války, přizpůsoben proti jadernému útoku,“ řekl Aha! náměstek primátorky Jiří Oliva (ČSSD).
Kryt je podle expetů nejbezpečnějším místem Brna. Leží místy 35 metrů pod zemí a připomíná labyrint. „Lidé mohli uvnitř se zásobami potravin vydržet až čtyři dny,“ řekl Oliva.
Kryt nebyl přizpůsoben spaní nebo delšímu pobytu; jediné spojení se světem bylo rozhlasem po drátě.
V krytu jsou ubikace pro správce, sklady, toalety, vodárna, dvě studny, očistné komory, rozhlas po drátě, telefonní ústředny. Kryt má tři vchody - jeden z Husovy ulice a dva z Nádražní.
Labyrint: 3 vchody, 900 metrů chodeb
Inženýři nechali v Brně v kopci vyhloubit a vytesat soustavu navzájem kolmých chodeb na obdélníkové ploše přibližně 85 x 60 m. Kryt má několik vstupů a množství nouzových východů. Klenuté chodby, ražené ve skále s cihelnou vyzdívkou, mají nejčastější rozměr 3 x 3 m a jejich celková délka dosahuje i s únikovými štolami zhruba 900 metrů.
Brno má 300 podzemních krytů
V podzemí je i dekontaminační místnost. Zařízení má vlastní studnu s kvalitní vodou a také zařízení na úpravu vzduchu. Jeden z 300 (!) brněnských kratů byl až dosud nevyužitý. Brno v něm dlouhá léta skladovalo pozůstatky rozbořené Královské kaple.
VIDEO: Podzemní prostory pod vrchem Vítkov v Praze skrývají nejen rozsáhlý komplex vyztužených chodeb, které mají sloužit jako protiatomový kryt, ale také tajnou laboratoř s urychlovačem částic.
Podzemní prostory pod vrchem Vítkov skrývají nejen rozsáhlý komplex vyztužených chodeb, které mají sloužit jako protiatomový kryt, ale také tajnou laboratoř s urychlovačem částic. David Zima
