Nakažlivější mutace převládne na celém světě, varuje vědkyně. Sníží účinnost vakcín?
Mutace koronaviru, kterou vědci poprvé odhalili loni v prosinci na jihu Anglie, je nyní v Británii dominantní a s největší pravděpodobností bude časem převládat na celém světě. V rozhovoru se stanicí BBC to řekla britská mikrobioložka Sharon Peacocková. Podle ní se budou muset vědci různými variantami viru SARS-CoV-2 zabývat ještě nejméně deset let.
Podle Peacockové, která stojí v čele britského programu zaměřeného na odhalování mutací, nyní vakcíny na takzvanou britskou variantu koronaviru účinkují. I nová varianta ale začíná mutovat, což by podle Peacockové mohlo v budoucnu ohrozit účinnost očkování.
Na světě se zatím objevily tři varianty koronaviru SARS-CoV-2: kromě takzvané britské jsou to i jihoafrická a brazilská. Všechny jsou nakažlivější, než původní varianta. Zda způsobují také horší průběh covidu-19, ale zatím není jasné.
Podle Peacockové britská mutace s největší pravděpodobností nakonec „zaplaví svět“ a převládne. Dosud se varianta objevená poprvé v hrabství Kent prokázala v pěti desítkách zemí světa včetně Česka.
Mutování virů je podle Peacockové běžné a jen některé mutace mají zvláštní vlastnosti, kvůli kterým se například stávají nakažlivějšími. Právě ty je třeba podle mikrobioložky sledovat. „To bude podle mě zapotřebí dělat ještě aspoň deset let,“ uvedla.
Agentura Reuters připomněla, že vakcíny firem Pfizer/BioNTech a AstraZeneca jsou podle studií proti britské mutaci koronaviru účinné.
rofesor Žaloudík se vyjádřil přes Prymulův zákaz. Epidemii podle něj drží uměle při životě testy lidí bez příznaků
Profesor Jan Žaloudík patřil k nejčastěji citovaným odborníkům v první vlně pandemie, kdy se snažil veřejnost uklidňovat a nabádal k racionálnímu přístupu. Nikdy se přitom neuchýlil k laciné bagatelizaci epidemie, jíž se dopouští řada jeho kolegů, jako například stomatolog Roman Šmucler nebo kardiochirurg Jan Pirk.
Vzhledem k tomu, že nechtěl stát v cestě vládní strategii v boji s koronavirem, která mu není zcela po chuti, na přání ministra zdravotnictví Romana Prymuly si naordinoval jakýsi mediální klid. Tedy, že se ke koronaviru bude veřejně vyjadřovat co možná nejméně.
Statisticky lze epidemii vytvořit snadno
Příliš dlouho však tento klid nevydržel a lékař Jan Žaloudík se do veřejné debaty o koronaviru opět zapojil. Sice zprostředkovaně sdílením textu své kolegyně, mikrobioložky Hany Zelené, ale zároveň způsobem, aby nikdo nemohl pochybovat o tom, že nejde zároveň o jeho názor.
Mikrobioložka Zelená poukazuje především na to, jakým způsobem se v této pandemii pracuje s čísly. Pokud bychom podle ní stejný metr uplatnili na řadu dalších virů, mohli bychom si vytvořit klidně další epidemie.
Dokládá to na příkladu takzvaných rhinovirů, což jsou viry běžné rýmy. ” Od začátku roku 2020 se zde vyšetřilo 100 000 vzorků na SARS-CoV-2. Z nich bylo 6,4 % pozitivních. Za stejnou dobu se ve stejné laboratoři vyšetřilo 60 vzorků na rhinoviry. Z nich bylo pozitivních 6, včetně vzorku zemřelého měsíčního kojence. Rýma je banální nemoc, běžná viróza. Rhinoviry nikoho nezajímají, téměř se nevyšetřují.” Mikrobioložka se tím snaží říct, že pokud bychom vyšetřovali desítky a stovky tisíc lidí, zřejmě bychom tu měli epidemii rhinoviru. I ty mohou být pro některé skupiny obyvatel, v tomto případě hlavně kojence, fatální.
“Kdybychom místo 60 vzorků na rhinoviry (6 pozitivních, 1 mrtvý) vyšetřili 100 000 vzorků, v celé republice milión (bylo by to při s