9°C
Asi jen stěží bychom hledali Pražana, který nikdy nebyl na Letné. Oblíbený park poblíž jedné z nejpopulárnější čtvrti navštěvují obyvatelé Prahy s velkou oblibou ve všech ročních obdobích. V létě je tu ideální prostor na sport nebo piknik s přáteli, v zimě, pokud to počasí dovolí, se tu dá i běžkovat. Letná je ale spojena i s mnohými historickými událostmi, které měnily osud českých zemí a později i České republiky.
Opulentní korunovace
První zmínku o Letné najdeme v souvislosti s korunovací Přemysla Otakara II. na českého krále. „Tehdy dne 25. prosince Přemysl Otakar II. po své korunovaci u sv. Víta zde slavil korunovační hostinu. Bylo tehdy v Praze 6 biskupů, mnoho knížat a náramné davy lidstva, že nebylo v Praze místa pro tolik osob. I dal Přemysl Otakar II. postavit na Letné několik ohromných budov nádherně okrášlených a tak opatřeným, že hostům zima neškodila. A tu hodovali po tři dny majíce všech věcí bez nedostatku. O nádheře rouch královských, ale i hojnosti i vzácnosti hodů vypravovalo se pak dlouho nejen v zemích Přemyslovských, ale daleko za hranicemi,“ stojí v Kronice královské Prahy a obcí sousedních.
Během staletí Letnou využívala vojska ke cvičením, nebo také k obléhání. V 15. století tu třeba tábořila vojska Zikmunda Lucemburského, který vedl tažení na nedaleký Vítkov. Na Letné se ale také dařilo vinicím a postupem času se Letná stala oblíbeným místem odpočinku.
První tramvaj i lanovka
Velkého významu dosáhla Letná v době průmyslové revoluce. V roce 1873 tu začala jezdit první elektrická tramvaj. „S tímto nápadem přišli dva tehdejší podnikatelé Bernard Kollman a Zdeněk hrabě Kinský. „Založili Anglicko–českou tramwayovou společnost. Dne 5. března 1873 obdrželi od rakouské vlády koncesi k výstavbě a provozování kolejové pouliční dráhy s koňským povozem,“ stojí v knize Historie městské hromadné dopravy v Praze. O necelých dvacet let později, v roce 1891 začala na Letnou jezdit dokonce první lanovka. Ta měla usnadnit cestu především fotbalovým fanoušků. Tehdy se na letenské pláni nacházely dokonce 3 fotbalové stadiony, pražské Slavie, Sparty a dokonce klub pražských Němců DFC.
Zastavět a provrtat
Zhruba ve stejném období se začaly objevovat i plány na zastavění Letenské pláně a dokonce měl vzniknout i průkop skrz. „Jako první s nápadem vybudovat skrz Letnou průkop přišel v roce 1899 Jak Koul. Průkop měl navazovat na dnešní Štefánikův most a končit v místech, kde dnes stojí stadion Sparty,“ vysvětluje historik architektury Zdeněk Lukeš. Další návrhy počítaly například se spirálovitým mostem nebo tunelem, který měl ústit u Bubenče. Nic takového se ale nikdy neuskutečnilo.
Plány byly velkolepé i na zastavění Letné, mohla tu stát například budova parlamentu. Z těchto plánů nakonec sešlo, co se ale na Letné v 50. letech minulého století postavilo, byl Stalinův pomník, lidově nazýván „Fronta na chleba“. „Pomník byl odhalen až v roce 1955, tedy v době, kdy i v Sovětském svazu byl kult osobnosti Stalina kritizován, i proto tu vydržel pouhých 7 let a následně byl odstřelen,“ podotýká Lukeš. S pomníkem byly postaveny i monumentální schody na Letnou, jak je známe dnes.
Průvody a demonstrace
Během komunismu probíhaly na Letné i prvomájové průvody, stala se také místem, kde v roce 1989 probíhala největší demonstrace proti tehdejšímu režimu, který následně padl. Podobně masovou demonstraci zažila Letná před třemi v listopadu, kdy tu proběhla demonstrace za odstoupení premiéra Babiše.
