Už žádné uhlí a brikety: Praha podporuje ekologické vytápění štědrými dotacemi

Jednorázové dotace až ve výši 127 tisíc korun obdrží na základě žádostí 81 žadatelů. Blesk.cz to sdělil náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Podmínka přidělení dotací byla zřejmá.

„Jde o to, nahradit kotle, které škodí zdraví, za ekologičtější zdroj tepla,” uvedl náměstek. Tím se míní konkrétně plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu. Podle náměstka dotace putují především do okrajových částí Prahy. „Zejména tedy do zahradních měst a rodinných domů.”

Ještě se může nadělovat

Přidělení dotací v celkové hodnotě přes 9 milionů korun schválila rada hl. města. „Jde o klasické kotlíkové dotace financované z fondů Evropské unie prostřednictvím Ministerstva životního prostředí,” dodal Hlubuček.

Ačkoliv je seznam žadatelů již kompletní, neznamená to, že je zcela uzavřený. „Na základě informací MŽP je reálný předpoklad, že bude možné dodatečně poskytnout dotaci i těm žadatelům, kteří se do zásobníku nevešli,“ je uváděno v materiálu.

Výše dotace je odvislá od nákupu konkrétního ekologického tepelného zdroje. Zatímco pořízení plynového kondenzačního kotle bude město pokrývat 75 % částky, tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu podpoří 80 % celkové částky. „Ke každé uvedené limitované částce dotace poskytované fyzickým osobám je připočítáván bonus 7 500 Kč, neboť území Prahy leží v oblasti, která je uváděna jako prioritní území a kde podle map klouzavých pětiletých průměrů 2007-2011 sestavených v Českém hydrometeorologickém ústavu byl překročen alespoň jeden imisní limit,“ uvádí materiál.

Výměna kotlů ve velkém

Od roku 2022 začne na území České republiky platit zákaz využívání kotlů na tuhá paliva. „Praha v tomto ohledu trošku předběhla státní legislativu, protože jsme zákaz topení uhlím či briketami zavedli na území hlavního města už loni v říjnu,” podotkl Hlubuček.

 „Na celém území hlavního města Prahy se ve spalovacích stacionárních zdrojích o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším zakazuje spalovat uhlí, uhelné brikety a koks,“ stojí ve vyhlášce, kterou schválilo zastupitelstvo.

Výměně těchto kotlů se tedy nikdo neubrání, protože v nich správně už topit nelze. „Vzduch se nám daří čistit. Momentálně až 80 % znečištění ovzduší v Praze pochází především z automobilové dopravy. Je naštěstí výjimečným jevem, že by v Praze někdo topil uhlím,” těší náměstka. Podle něj o kotlíkové dotace, které se udělují od roku 2015, nebo také o dotace z vlastního programu Čistá energie Praha vyjádřily zájem desetitisíce Pražanů.

Doprava i elektřina

Hlavní město dlouhodobě proti znečištění a emisím bojuje. Ty jsou dlouhodobě ve vysokém nevyhovujícím stavu a škodí lidskému zdraví. „Zdravotní stavy lidí se horší natolik, že lidé musí být léčeni v nemocnici. Každý rok přibližně 2 000 lidí končí v nemocnici v důsledku znečištění ovzduší jemným prachem. Přibližně 400 dětí v Praze ročně onemocní chronickou bronchitidou,“ uvedl v roce 2019 na tiskové konferenci Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Praha proto schválila tzv. Klimatický závazek, jehož cílem je snížení emisí. V tom důsledku Praha například zvažuje nákup nových autobusů, které by jezdily na hybridní pohon. V uplynulých letech proběhlo testování hned několika typů, zároveň se uvažuje i o elektrifikaci některých autobusových linek, ze kterých by se staly vesměs trolejbusové.

S obměnou vozového parku na ekologičtější pohon počítají také Pražské kanalizace a vodovody (PVK). „Obměna je již v procesu. Přešli jsme na vozy, které používají zemní CNG plyn,“ uvedl loni v létě pro Blesk.cz Petr Mrkos, ředitel PVK.

Mimo zřetel nezůstala ani produkce elektřiny. „Velká část budov je stále vytápěna z fosilních zdrojů, tedy především uhlím. My připravíme projekt, který bude podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů. V Praze chceme nejčastěji využít sluneční energii a tím snížit i závislost Prahy na uhelných elektrárnách,“ řekl v minulosti Hlubuček. Napomoci by tomu měly fotovaltické elektrárny na střechách budov.