Jak Trumpova politika změnila Spojené státy: Kontroverze i nezvládnutý koronavirus

Trumpovo prezidentství do značné míry definovaly jeho dva historické impeachmenty a nerespektování politických norem. Během čtyř let v Bílém domě tvrdě prosazoval svou domácí a zahraniční politiku, čímž podle CNN zásadně změnil roli Ameriky ve světě. Narušil status quo ve Washingtonu D. C. a posunul roli federální vlády v každodenním životě Američanů dočasnými i dlouhodobějšími způsoby.

Některá z jeho nejdůležitějších rozhodnutí, například jmenování soudců, budou diktovat ideologické složení Nejvyššího soudu po celá desetiletí. A fyzická připomínka jeho imigrační a bezpečnostní politiky na hranicích, v podobě hraniční zdi mezi USA a Mexikem, pravděpodobně zůstane vyrytá do americké krajiny i dlouho po jeho odchodu.

„Ku*va půjdeme dovnitř! Život nebo smrt,“ křičela u Kapitolu. Teď makléřka žadoní o milost

Jiné počiny, včetně mnoha nařízení vydaných prostřednictvím výkonné moci, lze vrátit zpět pomocí regulačního procesu, nebo je odvolá Biden, jakmile nastoupí do úřadu. Přesto tyto kroky měly někdy až letitý dopad na životy Američanů.

Nezvládnutý koronavirus

Federální odpověď na pandemii koronaviru byla hlavním záběrem posledního roku Trumpovy administrativy a podle CNN také jeho největším neúspěchem.

Odcházející prezident zjevně politicky kalkuloval a své zájmy postavil nad zdraví Američanů. V posledních měsících volebního klání totiž pořádal velká shromáždění svých příznivců bez roušek. Když pandemie dosahovala vrcholu, odmítal nosit ochranu dýchacích cest a nedodržoval odstupy, podobně jako jeho spojenci, třebaže k tomu všemu jeho vláda oficiálně vybízela. Před kamerami navíc veřejně bagatelizoval závažnost viru, i když v soukromí si byl jeho síly plně vědom. Však covid-19 sám prodělal a koronavirem se nakazilo i množství jeho lidí.

Během pandemie se federální vládě příliš nedařilo distribuovat ochranné prostředky a materiál do zdravotních zařízení. Navíc jakékoli snahy o testování občanů byly velmi chaotické, upozorňuje CNN.

Volební shromáždění v Georgii:

I to je jeden z důvodů, proč měly Spojené státy více případů nákazy koronavirem než kterákoli jiná země na světě. Jediným vítězstvím USA byl podle CNN rychlý vývoj dvou vakcín proti covidu-19, které byly schváleny v prosinci.

Imigrace

Když Trump prohlásil, že migranti směřující z Mexika do USA jsou kriminálníci a násilníci, bylo jasné, že imigrační politika bude za jeho prezidentství hrát centrální roli.

Jeho administrativa zavedla stovky opatření omezujících legální i nelegální migraci do USA. Velký rozruch vzbudilo jedno z jeho prvních nařízení ve funkci prezidenta – zákaz vstupu do USA občanům některých muslimských zemí. „Nejedná se o zákaz muslimů, ale o velice pěkně připravené výkonné nařízení,“ obhajoval svůj krok Trump v roce 2017 na tiskové konferenci poté, co se proti dekretu zvedla obří vlna kritiky napříč celými Spojenými státy.

Donald Trump u zdi na mexicko-americké hranici:

Po mnoha soudních sporech, včetně několika případů, kdy byl zákaz muslimů blokován soudy, tento dekret v roce 2018 zrušil Nejvyšší soud.

Trumpova administrativa také v rámci kontroverzní politiky „nulové tolerance“ rozdělila tisíce rodin na americko-mexické hranici, kde navíc vyrostly stovky nových překážek. Během Trumpovy vlády také kleslo přijímání žadatelů o azyl. Bílý dům loni na jaře do konce roku pozastavil velkou část imigrace založené na rodinných vazbách a řadu víz pro pracovníky, s ohledem na vysokou nezaměstnanost způsobenou pandemií koronaviru.

Trumpův černý rok: Přijde o Bílý dům i ženu? „Melania se rozvede ještě před příchodem léta“

V první den Bidenova prezidentství se očekává, že nový prezident rychle vydá výkonná opatření, která zruší Trumpovy imigrační zákazy. Trumpova administrativa však zvládla postupnými změnami přepracovat americkou imigrační politiku tak, že bude pro Bidena velmi složité vrátit ji do dřívějšího stavu.

Ekonomika

Ačkoli se Trump do značné míry opíral o zisky na akciových trzích, zvýšil čistou mzdu a nezaměstnanost se držela na nízkých číslech, jeho celkové hospodářské výsledky jsou přinejmenším rozporuplné. Mnoho ekonomických úspěchů se totiž rozptýlilo, když udeřila pandemie koronaviru. Podle výzkumníků z University of Chicago a University of Notre Dame se počet chudých Američanů zvýšil za poslední rok až o osm milionů.

Míra chudoby vyskočila v listopadu na 11,7 procenta, oproti 9,3 procenta v červnu. Největší celoroční nárůst chudoby od 60. let tak těchto pět měsíců překonalo skoro dvakrát. Nejdramatičtěji chudých přibývalo mezi černochy.

Jaká byla Melania Trumpová jako první dáma? Elegantní, šik a téměř neviditelná

Nezaměstnanost v roce 2019 klesla na nejnižší bod od roku 1969, jenže to bylo ještě před vypuknutím pandemie, která ji vloni raketově zvýšila. Nyní, po více než 10 měsících řádění koronaviru, se pracovní trh v USA stále zhoršuje. Podle CNN existují další důkazy, že pandemie uštědřila americké ekonomice trvalou ránu a až 4 miliony pracovních míst byly trvale ztraceny. Trump před svým nástupem do funkce sliboval mj. oživení uhelného průmyslu, v tom ale neuspěl.

Zahraniční politika a bezpečnost

Trumpova obranná strategie spočívala ve snaze opustit válečné konflikty, do kterých se USA zapojily. V jeho plánu zahraniční politiky dominovala představa, že se na Spojených státech neustále přiživují jiné státy, včetně spojenců.

K zahraničním vztahům přistupoval jako ke svému podnikání, spoléhaje se na své věrné stoupence mimo oficiální diplomatické a vojenské kanály. Trval také na tom, že jen on jediný má recept na dosažení vítězství u diktátorů, jako je vládce Severní Koreje Kim Čong-un. I tak však jeho úsilí zrovna tady skončilo neúspěchem. Během Trumpova působení v Bílém domě stáhly Spojené státy nemalou část svých vojáků ze Sýrie, Německa, Somálska, Afghánistánu a Iráku.

Odcházející prezident povolil použití nejsilnějších nejaderných bomb, kterými USA disponují. Při bombardování v Afghánistánu tyto bomby zabily sto bojovníků Islámského státu. V roce 2019 posvětil zabití vůdce teroristů Abú Bakra al-Bagdádího.

USA a Tálibán podepsaly historickou dohodu uvádějící do pohybu potenciální úplné stažení amerických sil z Afghánistánu. Trump stále více izoloval Írán, stáhl USA z mezinárodní jaderné dohody s Íránem a nařídil zabití nejvyššího íránského velitele Kásima Sulejmáního.

„Čelíme stejnému nepříteli.“ Velvyslanec Izraele Meron o vzoru v Češích, pivu a Masarykovi

Jeho administrativa zprostředkovala mírové dohody na Blízkém východě (Izraele se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem a Kataru s arabskými zeměmi Perského zálivu) a přesunula americké velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma.

I když bojoval proti tomu, aby USA sloužily jako světový strážce pořádku, přesto zvýšil vojenské výdaje. Rovněž obešel vojenské velitele, když prostřednictvím svého Twitteru oznámil plošný zákaz služby transsexuálů v ozbrojených silách. Zákaz vstoupil v platnost v roce 2019 a je pravděpodobné, že tento krok Bidenova administrativa zvrátí.

Proti zákazu transsexuálů v armádě se zvedla vlna kritiky. „Ve které rakvi leží transsexuál?“

Trumpův styl diplomacie se vyhýbal zaběhnutým konvencím, které velí upřednostňování spojenců a netoleranci k diktátorům. Místo toho čtyřiasedmdesátiletý politik tvrdě vystupoval proti členským státům NATO, aby je přiměl k většímu příspěvku na kolektivní obranu. Pokusil se také o navázání vztahů se Severní Koreou a setkal se s kontroverzními vůdci, například filipínským prezidentem Rodrigem Dutertem, brazilským prezidentem Jairem Bolsonarem nebo maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Naopak Trumpova administrativa zmrazila mnoho pokusů rozjetých za prezidenta Baracka Obamy o obnovení vztahů s Kubou, přičemž USA tuto karibskou zemi nedávno označily za státního sponzora terorismu.

Dalším charakteristickým znakem Trumpovy politiky byl jeho přístup k Rusku, konkrétně jeho váhání vymezit se vůči ruské agresi a obdiv k Vladimíru Putinovi. Odmítl odsoudit Rusko za jeho roli v zasahování do zahraničních voleb, šíření dezinformací, hackerských útocích na federální agentury a otravách disidentů.

Životní prostředí

Trumpova administrativa se celou dobu snažila vyvléci z ochrany životního prostředí ve prospěch ekonomických příležitostí.

Během prvního roku ve funkci prezident oznámil úmysl odstoupit od Pařížské dohody o klimatu. Svůj krok odůvodnil „drakonickou“ finanční zátěží na americký lid. I tento krok se chystá Biden po nástupu do funkce opět obnovit. USA jsou zhruba v polovině cesty k dosažení cíle dohody snížit emise, ale podle New York Times nevydávají dostatečné úsilí k jejímu splnění.

Skončit s uhlím, omezit požáry. Znamenají Bidenovy klimatické plány historický milník?

Republikánská administrativa se v posledních čtyřech letech zaměřila na rušení 50 let starých zákonů o ochraně ovzduší, zvrátila omezení emisí uhlíku, předpisy o metanu, požadavky na energeticky úsporné žárovky, délku studií dopadů na životní prostředí u infrastrukturních projektů a plynovodů, omezila ochranu zvířat, zvýšila limity herbicidů a limity pro automobilové emise. Navíc Trump zmenšil chráněná území a povolil těžbu v největším národním lese.

Stejně jako Trump zvrátil mnoho Obamových enviromentálních politik, očekává se, že Biden učiní totéž s těmi Trumpovými, uzavírá CNN. Někde ale zůstanou škody nezvratné.