Chráněnou krajinnou oblastí byla Pálava, která se pyšní svými vinohrady s hrozny, jež přinášejí báječný požitek milovníkům vína, byla na 83 km2 vyhlášena 19. března 1976. V roce 1986 ji Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu, tedy UNESCO, zařadila do mezinárodní sítě biosférických rezervací chránících ukázky nejvýznačnějších světových ekosystémů. Ve znaku této CHKO se skví dub pýřitý neboli šípák, jemuž se dobře daří na zdejších sluncem zalitých stráních, které jsou jednou z nejteplejších částí ČR.

Díky pestrým přírodním podmínkám je CHKO Pálava druhově nejbohatší u nás. Cenné jsou skalní, drnové a luční stepy, lesostepy, teplomilné doubravy a suťovité lesy na vápencových kopcích.

Na Pavlovských vrších byla v roce 2004 vyhlášena ptačí oblast, a to díky chráněným populacím mimo jiné čápa bílého, orla mořského, včelojeda lesního, pěnice vlašské nebo ťuhýka obecného.

Kromě zříceniny gotického hradu Děvičky se v CHKO Pálava nachází další, zvaná Sirotčí hrádek. Hrad Děvičky, o němž je pod názvem Dewitczky první zmínka již z roku 1222, byl za třicetileté války vypleněn a zapálen. Po opravách sloužil jako strážní pevnůstka, a to do požáru v roce 1744. Posléze postupně chátral.

Sirotčí hrádek (někdejší Růžový hrad, tedy Rassenstein), který se nachází nad vsí Klentnice v okrese Břeclav, v polovině 13. století nechal postavit rytíř Siegfried Waise. K této kulturní památce se váže pověst o potomkovi rytíře, kterého nazývali Orphanus (sirotek). Ten prý zešílel, když se dozvěděl, co se stalo s jeho rodiči: otec byl popraven a matce puklo srdce žalem.

Stezkami k zřícenině, jeskyni či rybníkům

Na jedenáct kilometrů dlouhé středně obtížné naučné stezce Děvín, která byla se svými osmnácti informačními panely vybudována v roce 2005, se dozvíte o tamní floře, fauně, geografii či o zřícenině gotického hradu Děvičky na vápencové skále v nadmořské výšce 428 metrů. Dodnes se zachovaly jeho obvodové zdi a renesanční bašta se střílnami.

Geopark je součástí nenáročné půlkilometrové trasy Turold, na níž se dočtete mimo jiné o jeskyni na Turoldu (dlouhá 1650 metrů), která společně s Liščí dírou tvoří systém chodeb, síní a dómů o celkové délce přes tři kilometry, jenž je největším v této CHKO.

O vodní floře a fauně se dozvíte na 12 km dlouhé lehké trase Lednické rybníky. Na zastávkách získáte informace o tamních rybnících (půjdete po březích rybníků Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský), tedy o jejich historii, rostlinách, živočiších a o zdejším hospodaření. Pokud nezbaloudíte, neminete ani ornitologickou pozorovatelnu.