Zdecimovanou část Chorvatska zasáhlo další zemětřesení. Hasiči prohledávají trosky

Odhady síly otřesu se zatím rozcházejí. Chorvatská seismologická služba podle chorvatské televize HRT uvádí, že šlo o záchvěv, který v 18:01 udeřil s intenzitou pátého stupně. Epicentrum se nacházelo blízko města Petrinja, které minulý týden zemětřesení o síle 6,4 stupně z valné části srovnalo se zemí.

Felt #earthquake (#potres) M5.0 strikes 47 km SE of Zagreb - Centar (#Croatia) 56 min ago. Please report to: https://t.co/iRiGPhLHsR pic.twitter.com/2r36mx1KOL

— EMSC (@LastQuake) January 6, 2021

„Už jsme varovali, že po silném zemětřesení přes šest stupňů je realistické očekávat další slabší otřesy, a to i několik měsíců,“ řekl televizi N1 seismolog Krešimir Kuk. „Napřed se musí zajistit už poškozené stavby, i při menších otřesech teď budou rizikem.“

„Hasiči v Sisaku chodí po ulicích a kontrolují, zda jsou nové škody,“ informuje z místa reportér Večernjiho listu. „Doprava funguje bez přerušení.“

Starosta nejzničenějšího chorvatského města: Po zemětřesení ho musíme 90 procent zbourat

Evropské seizmologické centrum EMSC odhadlo sílu dnešního otřesu na 5,5 stupně. Německé geofyzikální centrum GFZ nejprve sdělilo, že záchvěv měl intenzitu 5,5 stupně, nicméně později svůj odhad snížilo na 4,8 stupně.

„Jeli jsme v Petrinji autem a najednou kolega říká, co to je? Píchli jsme kolo? Tak jsme vystoupili a najednou slyšíme praskání a vidíme, jak se boří dům,“ popsala Večernjimu listu Nada Finderleová.

Zemětřesení, které postihlo 29. prosince kromě Petrinje i blízká města Sisak a Glina a obce v jejich okolí, způsobilo značné materiální škody a bezprostředně si vyžádalo sedm lidských obětí. Osmou obětí se stal dobrovolný záchranář, který podle médií v následujících dnech spadl ze střechy jednoho z poničených domů.

Jako za války

„Nebezpečí číhá za každým domem, tahle rána přináší novou paranoidní situaci, beznadějnou situaci. Musíme pryč,“ řekl serveru 24sata starosta Petrinje Darinko Dumbović s tím, že je potřeba město evakuovat.

Ne všude však s evakuací souhlasí. „Své domovy jsme neopustili za války, neopustíme je ani teď,“ svěřila se Večernjimu listu Marijana Rašnjaková ze Strašniku. Roku 1991 jí z domu zbyl jen sklep, teď na tom je podobně. S bratrem, sestrou a šesti sousedy teď přespává ve stanu. „Stále žijeme ve strachu z otřesů, lidé drží celou noc hlídky kvůli zlodějům. A máme zvířata, o která se musíme postarat,“ vysvětluje, proč neodešla do organizovaného náhradního ubytování.