8°C
V roce 1781 vydal císař Josef II. tzv. Toleranční patent, kterým umožnil na území tehdejšího Rakouska-Uherska existenci dalších tří křesťanských církví. Do té doby bylo oficiálně povolené pouze jediné vyznání a to římskokatolické. Byl to poměrně výrazný krok k náboženské svobodě.
Přestože byla protestantská náboženství jako luteránské, helvetské či řeckopravoslavné povolena, stále se musela potýkat s jistou míru omezení. Mezi ně patřil i fakt, že jejich kostely nesměly stát u hlavních ulic a neměly ani viditelné sakrální prvky jako třeba věže. Stavěly se spíše soukromé modlitebny a to v místech, kde to městská zástavba dovolila. Takže právě třeba uprostřed vnitrobloku. A takto vznikaly svatostánky i o staletí později.
Betlémská kaple
Betlémskou kapli si asi většina lidí spojí se stejnojmenným náměstím a kázáním mistra Jana Husa. Málokdo ale ví, že Betlémská kaple se krom Starého Města nachází také na Žižkově v Prokopově ulici. Kaple vznikla u příležitosti 500letého výročí úmrtí Mistra Jana Husa v roce 1915. Kdo neví, co má hledat, jen stěží objeví vstup do vnitrobloku. Při pečlivém zkoumání si lze všimnout nápovědy na fasádě činžovního domu, na které je napsáno „pravda vítězí“ a „Českobratrský evangelický sbor“, který budovu začátkem minulého století koupil.
Českobratrská církev evangelická se rozhodla, že na prostorné parcele ve vnitrobloku postaví novou modlitebnu. To se ale nelíbilo obyvatelům z okolních domů, kteří celou kauzu táhli až před soud. Soud ale dal za pravdu farnosti a kaple se mohla začít stavět. Navrhl ji Emil Králíček v kubistickém stylu.
Náklady na stavbu se vyšplhaly až do výše 46 000 rakousko-uherských korun. Stavbu mimo jiné prodražilo i to, že stojí na místě jámy po těžbě písku, proto musela být pod stavbu položena základová betonová deska. V současné době slouží kaple jak k náboženským tak kulturním účelům. Zajímavostí také rozhodně je, že za minulého režimu sloužila jako zkušebna undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe.
Modlitebna v Ječné
V rušné ulici Ječná, která vede z náměstí I. P. Pavlova na Karlovo náměstí, visí nad jedním z průjezdů nápis „Evangelická církev metodistická“. Pokud se necháte zlákat a projdete do vnitrobloku domu U Sliveneckých, objevíte vstup do modlitebny. Původně gotický dům metodistická církev koupila v roce 1925 a kromě modlitebny zde vybudovala i kanceláře a má tu sídlo. Zajímavá je i fasáda domu, na které najdeme plastiky v neoklasicistním stylu. Pokud se otočíme zády k modlitebně, spatříme naprosto odlišný styl domu. Ten upoutá především svoji netradičně řešenou pavlačí s geometrickou vitráží.
Husův sbor v Dejvicích
Na jednom z dejvických náměstí, kterému se dnes říká Šabachův park, najdeme novogotickou stavbu, která slouží husitské církvi, odtud také její název - Husův sbor. Ta není úplně ukázkou schovaných kostelů. Stavba je to ovšem specifická. Na první pohled by se mohlo zdát, že koukáme přímo na kostel, všechny ty věžičky a gotické detaily této představě hodně nahrávají. Pravdu bychom měli - ale pouze částečně.
Jde o multifunkční budovu Československé církve husitské. Kostel je její součástí, jen je schovaný ve vnitrobloku. Svatostánek navrhl před 100 lety architekt Jiří Stibral jako trojlodní baziliku, stavitelem pak byl architekt Alois Zima. Inspiraci pro interiér kostela hledali u Vladislavského sálu, jehož kopie valené klenby se žebry je v kostele dosud k vidění. Jméno sboru připomíná busta Jana Husa, kterou vytvořil známý sochař Ladislav Šaloun jako studii pro Husův pomník na Staroměstkém náměstí.
A co další?
Podobně »ukrytých« kostelů je v Praze mnohem víc. Namátkou bychom mohli zmínit Svatyně Krista Krále ve Vysočanech, což rozhodně není sídlo nějaké podivné sekty, ale římskokatolický kostel taktéž ukrytý ve vnitrobloku za činžovními domy. Zajímavý je i Farní sbor Českobratrské církve evangelické na Vinohradech. Na jeho střeše se během první vlny pandemie odehrávaly koncerty pro obyvatelé okolních domů. Kostel je totiž taktéž ukryt ve vnitrobloku.
