Trojice nejnadějnějších očkování na covid: V čem se liší Pfizer, Moderna a Oxfordská vakcína?

Zpočátku se cíl zdál nedosažitelný, ale teď už je blízko. Jakmile Čína publikovala genetickou informaci SARS-CoV-2, započal bleskový vývoj desítek různých vakcín. Minimalizované prodlevy, expresní klinické testy (ovšem bez kompromisů z hlediska vědecké přísnosti či bezpečnosti), masová výroba už před schválením… Ani ne rok od objevení nového koronaviru jsou nejméně tři z nich jen krůček od vypuštění do světa. „V čele je ta od americko-německého tandemu Pfizer-BioNTech. Očekává se, že od Evropské lékové agentury (EMA) dostane zelenou v polovině prosince,“ píše JDD.

Blatný promluvil o očkování v Česku: Vakcíny v nemocnicích i ordinacích, pořadí určí manuál

Všechny tři vakcíny se podávají injekčně, do svalu, a to ve dvou dávkách s cca měsíčním odstupem. Co je na nich ale rozdílného?

Přípravek BNT162b2 vyvinutý německým startupem BioNTech a vyráběný americkou farmaceutickou firmou Pfizer funguje na principu mediátorové RNA (mRNA). Zjednodušeně řečeno se člověku vpíchne část genetické informace viru (jež se nemůže začlenit do lidské DNA). Buňky na základě tohoto programu začnou vyrábět glykoproteiny z obalu koronaviru a na ty pak začne reagovat imunitní systém, jako by tělo bylo skutečně napadeno. Při reálné infekci pak už bude imunita připravena.

Americká Moderna využívá stejný princip, jak napovídá už název vakcíny mRNA-1273. Firma expertů z Harvardu jako první přišla s touto metodou vakcinace, dosud ale žádné takové očkování nepřišlo do akce. Teď jen stačilo metodu adaptovat konkrétně na SARS-CoV-2.

AZD1222 od Oxfordské univerzity a švédsko-britského farmaceutického gigantu AstraZeneca je tzv. rekombinantní vakcína, také spoléhá na genetické inženýrství. Jako vektor (nosič) používá „vykastrovaný“ šimpanzí virus, modifikovaný genetickou informací SARS-CoV-2. Při očkování se začne vytvářet protein virové obálky koronaviru, na nějž začne imunita reagovat. Poprvé se metoda rekombinantní vakcíny (vložení jiné DNA) začala používat v polovině 80. let při očkování proti žloutence typu B.

Takhle se lže o vakcíně: Sterilizace, zabíjení i změna DNA, hoaxy straší i ochrnutím

U jaké části testovaných vakcína skutečně podnítila tvorbu dostatečného množství protilátek?

95 % u Pfizer-BioNTech. V klinických testech chorobou covid-19 onemocnělo 170 testovaných, 162 z nich ovšem bylo v kontrolní skupině, jež místo očkování dostala placebo. Jen jeden z osmi dobrovolníků, kteří onemocněli i přes očkování, měl těžší průběh.

94,5 % u Moderny. Onemocnělo pět očkovaných a 90 z kontrolní skupiny. Těžký průběh měli jen ti s placebem.

70 % v průměru u Oxford AstraZeneca. Skupina, která dostala napřed poloviční dávku a po měsíci plnou, vykázala 90% účinnost. U druhé skupiny (se dvěma plnými dávkami) hlásí firma 62 %. Ze všech dobrovolníků onemocnělo 131, třicet z nich navzdory očkování. Vážný průběh neměla choroba u nikoho.

Klasické vakcíny často nefungují tak dobře u seniorů, jejich imunitní systém nereaguje dostatečnou tvorbou patřičných protilátek. U nových metod to vypadá nadějněji.

Pfizer-BioNTech: 41 % dobrovolníků bylo ve věku 56-85 let. Účinnost nezávisela na věku, pohlaví ani rase.

Moderna: 7000 starších 65 let, 6000 mladších s rizikovými faktory (obezita, cukrovka). U všech stejná účinnost.

Oxford AstraZeneca: Lidé starší 18 let, zdraví i s rizikovými faktory. Výsledky podle věku, pohlaví a etnicity ještě nebyly zveřejněny.

Pokladní dřív než důchodci? Studie překvapila, kdo by měl očkování dostat přednostně

Pfizer-BioNTech: V supermrazácích na -70 až -80 °C. V běžném mrazáku v ordinaci či lékárně vydrží jen asi pět dní.

Moderna: Půl roku vydrží stabilní při -20 °C, měsíc v chladničce.

Oxford AstraZeneca: Půl roku v běžné chladničce.

Tryskáče, pizza boxy a supermrazáky. Masová výroba vakcíny je možná těžší než její vývoj

Evropská komise předobjednává u šesti výrobců dohromady přes miliardu dávek, což je víc, než můžou potřebovat všichni občané EU. Budou se rozdělovat členským státům (Česko si objednalo očkování pro 5,5 milionu lidí, hradit je budou pojišťovny) i chudším zemím. Smlouvy s dalšími se vyjednávají. Není jisté, zda nebo kdy budou všechny druhy vakcín schváleny.

Pfizer-BioNTech: Evropská unie nasmlouvala až 300 milionů dávek po 16,30 eurech (každý potřebuje dvě, dohromady tak 850 Kč na osobu).

Moderna: Komise už schválila smlouvu na 80 milionů dávek s opcí na dalších 80 milionů. Očkování bude stát zhruba 50 dolarů (1750 Kč) na osobu.

Oxford AstraZeneca: Kontrakt s EK předpokládá dodání až 400 milionů dávek po 2,50 € (130 Kč na osobu), což z ní činí nejlevnější vakcínu na covid-19.