„Původně se ohlásilo 1500 lidí z 15 zemí světa, kteří se chtěli zúčastnit tradiční rekonstrukce bitvy,“ uvedl za organizátory Miroslav Jandora. Manévry na poli u Tvarožné, které se konají už více než dvě desetiletí, padly kvůli koronavirovým opatřením. Místo toho se na vrchu Žuráň ráno sešlo pět zástupců k vítání slavkovského slunce, jenže mlha byla proti.

Poté se na místa bojů z 2. prosince 1805 vydal průvod přibližně pěti desítek nadšenců v uniformách tří zúčastněných armád včetně jezdců na koních. Sobotní odpoledne završil pietní akt u Mohyly míru u Prace. V replice uniformy francouzského císařského četnictva, které zajišťovalo kázeň ve francouzských šicích, nechyběl ani Petr Filip (52).

V hlavní roli srdce

Ten patřil na začátku 80.let coby teenager k prvním nadšencům, kteří chtěli připomínku slavné bitvy zviditelnit. „Byli jsme srdcaři, trochu nás honili estébáci, ale my se nedali. Sešli jsme se v pátek, v sobotu ráno se chodilo po bojišti, v neděli končilo pietním aktem. Po pár letech, už za Gorbačova, začali jezdit i Belgičané, kteří měli coby bitvu číslo jedna Waterloo. V roce 1988 jsme se dostali i do Sovětského svazu k Borodinu,“ vzpomínal Filip.

V historii ho už od mala fascinoval Napoleon Bonaparte a napoleonská éra Francie. „Francouzsky jsem se dodnes nenaučil, ale má volba, na kterou stranu se přidat, byla hned jasná. Napoleon, to byl vítěz, stratég, vladař,“ ubezpečuje nadšenec. Po pádu železné opony projel se svou uniformou celou Evropu od Španělska po Rusko. Se svým otcem založili také letní oslavy císařových narozenin ve Slavkově.

Video
Video se připravuje ...

Pietní akt u Mohyly míru TV Blesk Zdeněk Matyáš

„Bitva u Slavkova je v mém kalendáři pochopitelně číslo jedna. Chci ale říct, že nejde o nějakou hru na vojáčky. Na prvním místě pro nás vždycky zůstává pieta za všechny padlé. Každé vítězství na bitevním poli bylo vykoupeno krví desetitisíců mrtvých, na které by se nemělo zapomínat,“ zdůraznil Petr Filip.

Současný osekaný program a protiepidemická opatření přijal se stoickým klidem. „Neporazil nás bolševik, neporazí nás ani koronavirus. Věřím, že se za rok sejdeme opět v plné síle,“ míní milovník napoleonských tradic.

Bitva tří císařů

Bitva u Slavkova patří k hlavním střetnutím napoleonských válek a k nejslavnějším bitvám, které se kdy odehrály na českém území. Vojska se střetla 2. prosince 1805 jihovýchodně od Brna a západně od Slavkova. Francouzská armáda v čele s císařem Napoleonem drtivě porazila ruské vojsko cara Alexandra I. i rakouské oddíly císaře Františka I. Napoleonovo vedení bitvy patří podle odborníků k mistrovským ukázkám taktiky. Na francouzské straně padlo podle oficiálních údajů 1400 mužů, na straně spojenců nepřežilo 16 tisíc Rusů a 600 Rakušanů.

Fotogalerie
20 fotografií