Idea celého projektu vznikla v polském Národním centru kultury a Polském institutu v Praze. Hnutí Solidarność inspirovalo nejen boj proti totalitě v Polsku, ale mělo velký mezinárodní přesah i do tehdejšího Československa. 

Prostor pro tzv. mural, jak se nástěnným malbám říká, poskytla Praha 7 na stěně pečovatelského domu v Tusarově ulici a vidět je i z poměrně velké dálky. Všimne si ho rozhodně každý, kdo pojede okolo tramvají nebo se vydá směrem k holešovické tržnici. Místostarostka Prahy 7 a pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková (Praha Sobě) prozradila, že právě na tomto místě se dlouho uvažovalo o umístění podobného díla. „Je to další střípek do mozaiky toho, jak si představujeme, že by ulice měly žít uměním,“ řekla při slavnostním přestřižení pásky.

Solidárnost vznikla počátkem 80. let v loděnicích v polském Gdaňsku mezi tamními dělníky, kteří se postavili na odpor komunistickému režimu. Požadovali nezávislé odbory, omezení cenzury nebo právo na stávku. Jednou z hlavních tváří hnutí se stal budoucí prezident Polska Lech Wałęsa a vstoupilo do něj postupně 10 milionů lidí.

Naděje pro české disidenty

Právě původní stávku dělníků, roli žen v hnutí, prvky alternativní kultury i například demonstrace na Václavském náměstí z roku 1989 ztvárnili čeští a polští umělci. Ti inspiraci čerpali přímo na místech v Polsku, která jsou se zásadními okamžiky dějin boje proti totalitě spojená. „Před 40 československá vládní média mluvila o nákaze z Polska, nicméně ve vzpomínkách českých disidentů se objevuje spíše fráze naděje z Polska, protože Solidarita bylo takovým paprskem naděje pro celý region,“ poznamenal k historii hnutí ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj.

Česká a polská část na sebe navazují, což lze vidět i na jednom z motivů, který je vlastně rozpůlený a každá jeho část je v jiném městě. V Polsku lze vidět mimo jiné motiv Charty 77:

Takto vypadá společné dílo českých a polských umělců v Praze a ve Varšavě.
Autor: Czech News Center/Jan Zázvorka, Good Looking Studio

 

Dílo má podle šéfa institutu také připomínat spolupráci mezi svobodně smýšlejícími lidmi a společnou historii obou zemí po pádu komunismu. „Je připomínkou událostí a hodnot, na kterých jsme novou střední Evropu i česko-polské vztahy vybudovali,“ dodal. Poznamenal také, že dílo může být připomínkou těchto hodnot a boje za svobodu v době, kdy v Bělorusku probíhá boj tamních občanů za demokracii.

Most mezi Prahou a Varšavou

Autory muralu jsou umělci Karol Banach, Kinga Offert, Olga Fediorko, Kasia Majewska, Aliona Baranová, Martina Fischmeister, Marek Kulhavý a Barbora Idesová. Ti si vybrali různé motivy, které pak na zeď domů namalovalo polské studio Good Looking, které se na realizaci právě takovýchto děl specializuje.

Tyto dvě stěny dohromady symbolizují takový velký most mezi Prahou a Varšavou. Zároveň streetartová forma je zajímavá pro mladé lidi a i v této formě je důležité upozorňovat na takovéto historické a symbolické události,“ řekl při slavnostním odhalení Bartek Leśniewski ze studia Good Looking.

Jako most mezi oběma zeměmi chápou i samotní umělci, kteří se otevření zúčastnili. Kvůli epidemii koronaviru se nemohli dostavit umělci z Polska, odhalení pražské části se zúčastnila Martina Fischmeister a Marek Kulhavý. „Mural nepřináší jen propojování Prahy s Varšavou, ale i minulosti s přítomností,“ poznamenal Marek Kulhavý. 

Fotogalerie
23 fotografií