„Zeman hýká blahem, Ovčáčka by hnali bičem.“ Hádka o kanál dopálila muže s modrou krví

Kabinet Andreje Babiše (ANO) schválil přípravu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). V době, kdy se řeší těžké dopady koronaviru i v rámci ekonomiky, to mnozí kritizují.

Proti kritice Markéty Pekarové Adamové se ohradil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček a vytáhl i Karla IV. „'Hanba by měla fackovat ty, co to podporují,' vzkázala šéfka levicově liberální TOP 09 podporovatelům kanálu Dunaj-Odra-Labe. Je to tedy i vzkaz Karlu IV. a Tomáši Baťovi. Silná slova neznamenají moudrost,“ uvedl na twitteru Zemanův mluvčí.

Czernin Ovčáčkovi: Šel byste minimálně na pranýř

To však výrazně popudilo prvního místopředsedu TOP 09 Tomáše Czernina, muže s modrou krví, hraběte a majitele zámku Dymokury, jehož celé jméno zní Tomáš Zachariáš Josef Maria Děpolt Rudolf Kazimír Hostislav hrabě Czernin.

„Mluvčí Ovčáčku! Nerad ruším od buranského mistrování zvolené poslankyně nikým nevoleným úředníčkem, ale jako příbuzný Karla IV. Vás upozorňuji, že za toto chování byste ve 14. století šel minimálně na pranýř, případně by Vás z Hradu hnali bičem až k Vltavě. Chovejte se slušně!“ rozčílil se Czernin.

Opozice tepe vládu za schválení „Zemanova“ kanálu: Megalomanský projekt, ekologický nesmysl

Podle něj kanál přináší „zabití třech much jednou ranou“. „Vyvolení si nahrabou. Megalomanský prezident hýká blahem. Babiš si za naše peníze koupil šanci, že ho prezident po volbách jmenuje premiérem a nechá libovolně vládnout bez důvěry. Bravo! Jen krajina a státní kasa pláče,“ kritizuje vládní záměr Czernin.

Pekarová Adamová: Plivnutí do obličeje

Ovčáček však odmítá, že by ho Czernin „usadil“. „Neusadil. Ukázal, jak by opozice jednala s občany, kdyby vládla. Povýšenecky a arogantně. Jen urážky a nenávist,“ míní mluvčí. 

K jeho poznámce ho přitom vyprovokovala kritika Pekarové Adamové, která kanál označila za „všimné“ vlády pro prezidenta Zemana a „plivnutí do obličeje“ občanům. „Stavba kanálu Dunaj–Odra–Labe má stejný ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českem. O ekologii nemluvě. Prostě se jedná o 'všimné' prezidentovi. Navíc jde o plivnutí do obličeje těm občanům, kteří teď mnohdy počítají každou korunu. Hanba by měla fackovat ty, co to podporují,“ podotkla.

„Vláda se snaží zavděčit prezidentu Zemanovi a řeší jeho nesmyslný a megalomanský projekt (...) Vláda by se měla radši soustředit na stavbu dálnic, které stále chybí,“ rýpla si ODS.

Myšlenka vzniku koridoru, který by propojil Vltavu s Labem a Dunajem, se přitom skutečně objevila i v dobách Karla IV., který chtěl usnadnit obchodní výměny mj. s benátskými kupci.

Zastáncem splavňování Moravy a Odry pak byl Ferdinand III. V novodobých dějinách se pak objevil říšský zákon z roku 1901, který se zabýval vodní cestou Dunaj-Odra a napojením právě na Labe u Pardubic.

Hádka Jiřího Ovčáčka a Tomáše Czernina (TOP 09) kvůli kritice za vodní koridor Dunaj-Ondra-Labe | Twitter

Havlíček: Tenhle krok dává smysl, TOP 09 ztrácí nadhled

Vláda přitom schválila stavbu úseku, který by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat k polským hranicím, kde by se napojil na polskou část vedoucí k městu Koźle. Odhadovaný náklad české části je 15 miliard, v případě polského koridoru pak 29 miliard.

„Projekt se nám zdá realizovatelný a proveditelný. Studie potvrdila, že to dává smysl a pomůže to regionu,“ hájil nápad na stavbu této první etapy vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Jde však jen o začátek. Studie proveditelnosti uvádí, že celý projekt Dunaj-Odra-Labe by pak vyšel až na závratných 586 miliard korun.

Havlíček v reakci pro Blesk Zprávy kritiku opoziční TOP 09 odmítl. „TOP 09 v pudu sebezáchovy ztrácí nejen nadhled, ale i přehled. V roce 2011, tedy za vlády ODS a rovněž TOP 09, uložila vláda resortu dopravy zabezpečit všechny podklady ke koridoru DOL. Proto se později zadala velmi náročná studie proveditelnosti, která nakonec byla hotova v březnu 2019. Doporučuji, aby si ji každý přečetl, je to jediný opravdu profesionální materiál, který jasně říká plusy a minusy DOL. Tím jsem povinen se řídit, nikoliv tím, kdo je fanoušek či odpůrce,“ uvedl pro Blesk Zprávy Havlíček.

„Pokud by tehdejší vláda s TOP 09 tento úkol nezadala, nic se dnes neprojednává. Já jsem pouze vycházel ze závěrů, přičemž část Koźle-Ostrava dává smysl, nehledě na fakt, jestli se bude někdy větev Dunaj-Odra budovat. Zahájili jsme pouze regionální projekt s přesahem Polsko-ČR, o který stojí celé Slezsko a který dává smysl ekonomický, dopravní, energetický, rekreační... navíc Polsko má větší objem investic a jde do toho,“ vysvětluje situaci vicepremiér.

Politolog: Kanál nebude, šikulové si vydělají

Opozice však upozorňuje na to, že v dopravě má Česko i v přilehlých regionech závažnější problémy.

„Z Jeseníku do Olomouce jedete přes dvě hod. a v zimě někdy vůbec, ale vláda se rozhodla zlepšit dopravu tím, že bude stavět kanál DOL! Za ty peníze by v pohodě byl železniční tunel pod Červenohorským sedlem a i propojena trať z Kout nad Desnou do Jeseníku! Ale to by bylo pro lidi,“ reagoval šéf opoziční KDU-ČSL Marian Jurečka.

Politolog Jiří Pehe pak míní. „Rozhodnutí vlády zahájit přípravu kanálu Dunaj-Odra připomíná Prahu Olympijskou. Všichni věděli, že Olympiáda v Praze nebude, ale na různých studiích, konzultacích atd. si řada šikulů vydělala pěkné peníze. Ani kanál nebude, ale na jeho 'přípravě' se dá pěkně vydělat,“ uvedl na twitteru.

Ekonomka: A na důchodovou reformu peníze nejsou...

Ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně a šéfka Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová poznamenává: „Vše je o prioritách. Důchodovou a daňovou reformu, která by pomohla všem občanům, dělat nebudeme, nemáme na ni peníze, ale 15 miliard na stavbu, která pomůže komu? Ty máme,“ varuje.

„Dle všech scénářů změny klimatu bude přibývat četnějších a delších epizod sucha. Velké lodě potřebují hodně vody. Když nebude v tocích, stáhne si ji kanál z krajiny. Výsledek? Krajina bez vody a kanál bez lodí,“ rýpla si žena, kterou premiér Andrej Babiš (ANO) označil ve Sněmovně při interpelacích za možnou prezidentskou kandidátku, což Nerudovou pobavilo.

Exministři dopravy kopou za kanál

O kanálu DOL se mluvilo i za někdejšího ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO). „Studie proveditelnosti jednoznačně ukázala, že minimálně ta větev Odra-Dunaj se vyplatí. Jak ekonomicky, tak to má své vodohospodářské důvody,“ tvrdil. „Odmítám názor, že to děláme jenom kvůli panu prezidentovi,“ bránil se v roce 2018 Ťok. Právě on předložil vládě studii proveditelnosti.

Jeho nástupce Vladimír Kremlík pak poslal vládě údajně ekonomicky výhodnější návrh. Dnes stojí v čele nově založeného dopravního institutu, který mezi svými cíli uvádí právě „přispět k přípravě a zahájení postupné výstavby vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, prosazovat také využití jeho vodohospodářského potenciálu“.

Čínský prezident odletěl. Zeman je blíž snu o kanálu a ČT mu „odpojila“ projev

Deník N upozornil, že na první straně studie proveditelnosti kanálu DOL stojí jméno dalšího exministra dopravy a někdejšího kandidáta zemanovců Jaromíra Schlinga, který v tomto případě působil jako konzultant. „Je to velmi starý projekt, říšský vodocestný zákon z roku 1901 to jasně stanovil, a kdyby se pokračovalo podle zákona, propojení s mořem jsme mohli mít,“ hájil Schling myšlenku vodního koridoru DOL.

„Ekologické i ekonomické zlo,“ míní Zelení

Strana zelených však projekt označuje za „obří ekonomický nesmysl“ a „ekologické i ekonomické zlo“. Přidávají se další. Třeba Piráti i ekologické organizace.

Šéf Zelených Michal Berg upozorňuje, že ani současná první fáze projektu za 15 miliard ekonomicky dle něj smysl nedává. „Není vlastně příliš jasné, kolik by to mělo stát, před dvěma lety se uvádělo 10 miliard, nyní už 15. Přitom těžký průmysl nebo doprava uhlí, které by teoreticky bylo možné vozit, jsou v regionu na ústupu. Takže náklady stoupají a naopak využitelnost do budoucna klesá,“ uvedl pro Blesk Zprávy k aktuálnímu plánu na splavnění Odry šéf Zelených Michal Berg.

Dopady na životní prostředí označil za problematické. „Jednak jsou na hranicích Česka a Polska vzácné meandry Odry, jednak obecně zvyšování kapacity řeky a její 'betonování' vede k tomu, že z ní mizí druhy zvířat a rostlin. Řeka pak má taky menší potenciál zachytávat povodně, než když se může rozlévat do krajiny,“ podotýká Berg.

Sám Havlíček si však z kritiky těžkou hlavu nedělá. „Kdybychom se měli řídit všemi, kteří prognózují katastrofické ekologické scénáře, tak jezdíme ještě koněspřežkou,“ uvedl pro Blesk Zprávy.

„V každém případě budou vyhodnoceny všechny vlivy na životní prostředí, počítá se, že dojde k obejití chráněných meandrů a vyhodnotí se vliv na soustavu Natura. Podobné stavby se realizují i jinde. A tím, že odlehčí silniční dopravě, dojde naopak k posílení ochrany životního prostředí,“ slibuje si od vodního koridoru.

Chyby ve studii proveditelnosti?

O tom, zda Česko potřebuje vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, se debatovalo loni v červnu v Senátu. Senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) varovala před obrovskou částkou na projekt, který „nejenom ekonomicky zatíží celou ČR, ale zatíží také prostředí, ve kterém lidé žijí“.

Upozornila přitom na to, že ve studii proveditelnosti k DOL jsou dle Akademie věd a dalších odborníků chyby a údaje o ekonomických přínosech „nejsou pravdivé“. Luděk Sosna, ředitel odboru strategie ministerstva dopravy, však záhy na tiskovce oponoval, že „ekonomické hodnocení je připraveno správně“.

Podle Berga se však koridor Dunaj-Odra-Labe nikdy nepostaví. „Celý projekt se s jistotou neuskuteční, v domě klimatických změn chybí to základní - voda v řekách. Projekt se ale musí zastavit i proto, abychom v něm neutráceli peníze, které jsou potřeba jinde,“ řekl Blesk Zprávám.

Potěšení pro Zemana

Naopak prezident Miloš Zeman podporuje projekt vodního koridoru DOL dlouhodobě. Při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v březnu 2016 Zeman uvedl: „Pan čínský prezident má sen – novou Hedvábnou stezku. Já mám také svůj malý sen – vodní koridor Dunaj–Odra–Labe. Vítám předběžný zájem čínských firem na spoluúčasti na tomto projektu.“

O kanálu mluvil i v momentě, když ve Sněmovně od pultíku osobně vyjadřoval podporu menšinové vládě ANO a ČSSD, která žádala o důvěru právě v červenci 2018.

„Rád bych s radostí konstatoval, že nedávná studie proveditelnosti doporučila také můj oblíbený projekt kanál Dunaj-Odra-Labe. Milý přátelé, tento projekt podporoval již Karel IV., František Josef I. ho vtělil do vodocestného zákona z roku 1901 a Jan Antonín Baťa ho ve své knize Budujme stát pro 40 milionů lidí označil za jeden ze tří nejdůležitějších projektů. Nu a já jsem tedy velice rád, že tato stavba projektovaná na 15 let se snad konečně zrealizuje a že já se dožiji jejího zahájení. Aspoň toho zahájení,“ říkal Zeman.

Zeman zahájil živitelku. Vítaly ho rudé trenky a Modlitba pro Martu, svezli ho vozíkem

„Mimochodem, samozřejmě očekávám, že se objeví i poznámky o megalomanských projektech. Znám lidi, nebudu jmenovat, pro něž každý projekt přesahující velikost kurníku je projektem megalomanským,“ odmítal prezident kritiku.

„Počkejme si nejdříve na tu první fázi, což bude zřejmě Dunaj-Odra,“ vyzýval následně v rozhovoru pro ČTK. „I ta první fáze má své podetapy, konkrétně asi třicetikilometrový úsek Kožle-Ostrava by se mohl budovat prakticky okamžitě. Chtěl bych velmi ocenit iniciativu polské strany na tomto projektu, protože to samozřejmě usnadňuje i jeho začlenění do mezinárodních struktur,“ upozorňoval.

S myšlenkou vodního díla šel na Hrad

Zeman přitom již roce 2013 za podporu koridoru Dunaj-Odra-Labe získal anticenu Ropák roku. Myšlenku vybudování kanálu Zeman zmiňoval i během své první prezidentské kampaně.

O rok později hradní mluvčí Ovčáček na tiskovce říkal: „Objevila se informace, že pan prezident je snad jediným podporovatelem tohoto projektu. Není to pravda.“ Podle Ovčáčka tehdy během návštěvy Zemana v Olomouckém kraji vyslovili podporu projektu jak podnikatelé, tak tehdejší hejtman Jiří Rozbořil.

Zeman projektu vyslovil podporu i při své první návštěvě Polska. Jenže u předchozího premiéra, na kterého později ukazoval na Hradě potupně holí, pochopení nenašel. „Chci připomenout, že stavba je tak nesmírně ekonomicky náročná, že si nelze představit její financování bez evropských fondů. V tuto chvíli se to kvůli nesouhlasu okolních států nepodařilo,“ varoval však v roce 2014 tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Jako hala pro Sáblíkovou

O šest let později za vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) však myšlenka na projekt opět ožívá.

Politický komentátor Oldřich Tichý však pro Reflex.cz uvedl, že kanál Dunaj-Odra-Labe se nyní stal příslibem, „který už si Zeman nezkontroluje“ a další Babišovou „halou pro Sáblíkovou“, kdy premiér sliboval olympijské vítězce halu pro rychlobruslení.

„Prezidenta, který je velkým zastáncem megalomanského propojení Severního, Baltského a Černého moře, nemohlo vládní schválení prvních příprav na vybudování kanálu nepotěšit. A Babišův kabinet to vůbec k ničemu nezavazuje. Klasické ,slibem nezarmoutíš',“ míní Tichý.

K vášním, které současný postup vlády vyvolal, však vicepremiér Havlíček pro Blesk Zprávy dodal: „Vášně jsou třeba, bez nich by se nikdy nepostavilo nic velkého. A všichni si stěžují, že za posledních 30 let se u nás nepostavilo nic velkého, tak teď máme Dukovany, jezera v severních Čechách po těžbě nebo právě Koźle-Ostrava.“