Profesor Žaloudík radí Babišovi s Prymulou: Dejte data dohromady, aby lidé nepanikařili

Uznávaný onkolog a senátor za ČSSD Jan Žaloudík (66) je toho názoru, že stát by měl významně zlepšit komunikaci s občany o koronavirovém nebezpečí v Česku. Zejména by měl hlavně zveřejňovat data o všech infekcích v zemi, včetně struktury hospitalizovaných pacientů. Poslal proto dopis novému ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi (56, za ANO).

Na vědomí ho ale zároveň dostal premiér Andrej Babiš (66, ANO), šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek (53) a předsedové zdravotních výborů Sněmovny i Senátů. „Reaguji na apel pana premiéra k názorovému sjednocování a potřebě součinnosti. Mé dva návrhy mohou za současné situace vést k cílenějšímu rozhodování a získání lepšího porozumění i důvěry ve veřejnosti.“

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Žaloudík proto novému šéfovi rezortu radí, aby týdně či měsíčně zveřejňoval informaci o struktuře hospitalizovaných pacientů (viz Návrh I) a data o tom, jaká další infekční onemocnění u nás řádí. „Veřejnost by měla znát data v souvislostech a ne aby nás pořád někdo krmil jednou emocí. Je potřeba v tom udělat pořádek,“ řekl Blesku onkolog.

Stát přitom tato data podle něho má, ale nezveřejňuje je s takovou pompou, jako data o koronaviru.

Bez odpovědi

A pořádek by se měl také udělat ve zveřejňovaných číslech nemoci covid-19 a provedených testů, která mají podle něj být strukturovaná (viz Návrh II). „Stát by měl denně zveřejňovat i data, kolik testů odhalují těžce nemocné či bezpříznakové. Anebo kolik lidí chodí na testy kvůli kontrolnímu testu, či kvůli dovolené v zahraničí,“ vysvětluje Žaloudík.

„To je celý smysl toho mého dopisu. Reakci od pana ministra nemám žádnou a ani ji neočekávám,“ řekl Blesku s tím, že se Prymula stejně už v minulých dnech vyjádřil, aby se Žaloudík spíše věnoval svému oboru.

Felix Slováček se zmítá v horečkách! O koronaviru nechce ani slyšet

Návrh I

Struktura hospitalizovaných a jejich stavu podle onemocnění

1) covid-19

2) jiné akutní respirační infekce

3) jiná plicní onemocnění

4) srdečně-cévní a oběhová onemocnění

5) nádorová onemocnění

6) metabolická onemocnění

7) psychiatrická onemocnění

8) úrazy

9) ostatní nemoci

To vše v kategoriích: A) běžná hospitalizace, B) péče na JIP, C) úmrtí

Chřipka už je tady: Češi vzali ordinace útokem, ve frontách jsou i příznivci alternativní medicíny

Návrh II

Strukturovaná oznámení o počtu testovaných a jejich výsledcích

1) případy s příznaky onemocnění covid-19

2) případy kontrolního vyšetření po dřívější pozitivitě

3) bezpříznakové případy z důvodu kontaktu s infikovanými

4) bezpříznakoví žadatelé z různých důvodů (cestování, obavy apod.)

5) screeningové testování občanů bez příznaků (*pokud k němu stát přistoupí)

„Názorové rozdíly nejlépe sjednocují reálná data, ovšem komplexněji pojatá než dosud. Opakovaně zaznívá obava z možných nedostatečných kapacit nemocnic, veřejnosti chybějí průběžné informace o jejich aktuální zátěži, mnohým také není jasno o struktuře a cílech testování. Komplexní obraz o činnosti a kapacitě nemocnic nepochybně laickou veřejnost, média i vládní představitele uklidní, vzdělá a umožní případně nutné cílené posílení kapacit, aby neutrpěli nemocní s žádnou z diagnóz,“ uvedl Žaloudík.