Emoce v dětských tvářích přečte kamera. Vyzkouší i české školy čínskou metodu?

„Již nejméně 2 roky v Číně vyvíjejí tzv. ‚chytré oko‘ (smart eye) sledující třídu během výuky,“ píše svým kolegům vysokoškolský pedagog a propagátor vzdělávacích technologií Bořivoj Brdička a zároveň připomíná, že takový systém už zkouší třeba střední škola v čínském městě Chang-čou. „Dokáže sledovat každého žáka a průběžně zaznamenávat, v jakém stavu se nachází,“ doplňuje Brdička. 

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Učitelé a školští odborníci si zvykli nekomunikovat přes různá internetová fóra a diskuze, ale naopak se už osm let „potkávají“ na ministerském webu zvaném Metodický portál. Navzájem si tu sdělují své zkušenosti a inspiraci nebo si pomáhají. Díky tomu tak učitelům neuniknou žádné rady a novinky v oboru.

Kamera pozná smutek i spánek

A právě mezi inspiracemi a zkušenostmi se nyní objevil text, který se věnuje specialitě z oboru umělé inteligence. Jak Brdička uvádí, až tak o novinku nejde. Nejprve se systém naučil pouze rozpoznat emoce. Kamera tak pozná, zda má dotyčný strach či je smutný, jestli se raduje nebo je překvapený a také, jestli se hněvá.

Takto pracuje čínský systém, který rozpoznává emoce skupin lidí - například žáků ve třídě. | Steve Jurvetson/flickr, CC BY-SA

Teď už dokáže sledovat i chování lidí, takže sám bez pomoci člověka systém vyhodnotí, jestli třeba právě žák ve třídě píše, čte, poslouchá, zda zrovna zvedl ruku nebo se postavil. Systém taky pozná, jestli dotyčný telefonuje a zaregistruje i spánek.

Učitelům může pomoct

Data z kamer se zpravidla nevyhodnocují po jednotlivcích, ale používají se ke statistikám pro celou třídu. Učitelům tak mají pomoct zlepšit jejich práci. „Učitel spíše využije systémem generovanou analýzu dat ukazující statistiku celkového stavu třídy – zda mu žáci věnují dostatečnou pozornost nebo se již nudí natolik, že nemá smysl ve výkladu pokračovat,“ nabízí Brdička.

Takto pracuje čínský systém, který rozpoznává emoce skupin lidí - například žáků ve třídě. |  whatsonweibo

„Profesor dokončí přednášku a zkontroluje svůj počítač. Softwarový program mu ukáže, že většina studentů ztratila zájem asi 30 minut po začátku přednášky a bylo to v době, kdy mluvil o tečnách. Profesor si to poznamená a příště ví, že nemá dál mluvit o tečnách,“ nabízí příklad z využití v praxi odborný vědecký magazín IEEE Spectrum.

Obava: Děti se budou chovat „jen“ podle normy

A už se začínají objevovat zprávy o tom, že je pro učitele systém užitečný. „Žáci údajně dávají větší pozor a snižuje se množství kázeňských prohřešků,“ uvádí Brdička a dodává: „Není divu, každý si samozřejmě uvědomuje, že je sledován. V Číně je to vlastně již naprostá samozřejmost na každém kroku, protože kamery jsou již téměř na všech veřejných prostranstvích.“ Jestli se ale skutečně daří zlepšit chování žáků, nebo se jenom mají „na pozoru“, to jisté není.

Brdička připomíná, že takové narušení osobní svobody výrazně ovlivňuje vzdělávací prostředí. „Vyvolává snahu žáků bezmyšlenkovitě naplňovat požadavky na ně kladené, tedy chovat se podle normy,“ cituje světové poznatky a dodává, že něco takového je vlastně pravý opak toho, co je pro plnohodnotné vzdělávání potřeba: „To lze uskutečnit jen v prostředí umožňujícím svobodné vyjádření názorů.“

Vystrčila straší Čína, že „zaplatí vysokou cenu“. Opozice vytáhla „patolízalství“ Zemana

Data jednotlivých žáků pak mohou být poskytnutá třeba rodičům, kteří se tam dozví, jak školní dny jejich dítko prožívá, zda je aktivní, nebo se nudí. Vysokoškolský pedagog Brdička také zmiňuje, že data též jdou čínskému státnímu systému sledování všech občanů.

„V budoucnosti budou sloužit pro nastavení funkce umělou inteligencí podporovaného systému personalizovaného řízení výuky. Tak daleko ale zatím ještě nejsme,“ dodává odborník.

Ministerstvo školství zmiňuje „etické otázky“

I když se o téma čeští učitelé zajímají, je pro naše školy zřejmě čtení dětských emocí zatím hudbou budoucnosti. Otázka je, jak vzdálené.

Propagátor vzdělávacích technologií Brdička v návaznosti na některé mouchy systému a možné reakce dětí přidává upozornění: „Je nanejvýš nutné se zabývat etikou nasazení umělé inteligence nejen ve vzdělávání.“

Dvě desítky škol neotevřely kvůli koronaviru. A zahájení školního roku bez Zemana i Babiše

Blesk Zprávy se proto zeptaly i českého ministerstva školství, co na podobné moderní možnosti říká ministr Robert Plaga (za ANO). Odpověď je opatrná. „MŠMT obecně podporuje zavádění moderních technologií,“ předeslala tisková mluvčí resortu Aneta Lednová, aby dodala: „Je však vždy třeba posuzovat jejich dopad do vzdělávání, i v souladu s etickými otázkami.“

„Prozatím bude asi jedinou možností v rámci řízení vzdělávacího procesu kombinovat rozhodování strojů s lidským,“ nabádá Brdička.

Soustředěnost si plete se smutkem a hněvem

Systém rozpoznávání emocí se však ve světě stále zkoumá. Výzkumu se věnují jak čínské firmy, tak hlavně vědci a univerzity. Profesor Huamin Qu z hongkongské univerzity na začátku roku představil i různá vylepšení systému. Našel v něm totiž chyby. 

Takto pracuje čínský systém, který rozpoznává emoce skupin lidí - například žáků ve třídě. |  Viv Limited

Systém testovali na batolatech i univerzitních studentech. „Systém odvedl dobrou práci při detekování zjevných emocí, jako je štěstí,“ pochvaluje si profesor Qu. Zároveň však dodává: „Často nesprávně uváděl hněv nebo smutek, když se studenti ve skutečnosti soustředili jen na přednášky.“ Podle profesora je to jednoduše tím, že při pozorném poslechu mají lidé zamračený výraz. Na to je zatím technologie krátká a nedá se jí tak zcela věřit.

Takto pracuje čínský systém, který rozpoznává emoce skupin lidí - například žáků ve třídě. | Hong Kong University of Science and Technology

Čtení tváře při pracovním pohovoru

Jak zmiňuje expert na výpočetní techniku z Univerzity v Coloredu Christoffer Heckman, na algoritmech pro určení emocí už vědci pracují nejméně deset let. Dokonce uvádí, že už v různých firmách probíhá analýza záběrů tváře žadatele o pracovní místo. „Rozhodují tak o povýšení nebo přeřazení dotyčného,“ uvádí Heckman s tím, že tak lze rozeznat možné schopnosti a předpovědět, jak bude dotyčný pracovitý. I proto se dá předpokládat, že budou tyto systémy brzy součástí počítačových programů nebo mobilních aplikací pro videohovory.

Známé jsou i systémy používané ve zdravotnictví, které pomocí analýzy hodnotí bolest, kterou pacient prožívá. „Brzy bude spolu s identifikací sloužit třeba k předvídání chování lidí vyskytujících se v dosahu městského či letištního kamerového systému,“ přidává informace Brdička.

Vědci varují a chtějí částečný zákaz

Je zde ale Výzkumný ústav zkoumající sociální důsledky umělé inteligence AI Now, který upozorňuje na možná nebezpečí. Jde o institut newyorkské univerzity. Ten vyzval k tomu, aby byla technologie, která rozpoznává emoce, v některých případech zakázaná.

Zeman chválil novináře a opíral se o pultík, pak to „prasklo“. Experti: Bude hůř

Vědci konkrétně uvedli, že technologie by se neměla používat při rozhodování, která „ovlivňují životy lidí a přístup k příležitostem“. To znamená, že by se systém rozpoznávání emocí neměl „poslouchat“ třeba při vybírání nájemníků nebo právě při hodnocení bolesti. Argumentem bylo, že technologie není dostatečně přesná a výsledky mohou být různě zaujaté.