Architekti byli při navrhování stavby výrazně limitováni místními stavebními předpisy, které diktovaly tvar budovy. Chatu proto pojali jako dialog mezi dvěma kontrastními materiály, kterými jsou beton a modřín. Umožnilo jim to vnést do důvěrně známého tvaru sochařskou jemnost i tvarosloví okolní krajiny.

Dům má podobu typické horské chaty se sedlovou střechou převedenou do elementární geometrie. V podstatě jde o obdélníkový blok zakončený trojúhelníkovým hranolem. Použitím betonu ve spodní části a dřeva v horních partiích domu architekti zdůraznili minimalistický tvar budovy a vyzdvihli  těžkost a lehkost obou stavebních materiálů.

Chata stojí na svažitém terénu a její spodní část je napůl pohřbená. Když se blížíte k budově od silnice, vypadá to, jako by dřevěná konstrukce A-rámu  vyrůstala z travnaté louky. Integrace domu a krajiny se vlivem podnebí ještě  prohloubí. Beton časem zaroste mechem a ztmavne, zatímco dřevěná střecha získá šedavě stříbrnou patinu.

Kontrast mezi betonovou základnou a dřevěnou konstrukcí je zachycen také v interiéru. Spodní úroveň je rozdělena na několik místností s ložnicemi a servisními oblastmi. Horní část má otevřenou dispozici poskytující dostatek prostoru pro bydlení a stolování.

Interiéry chalupy jsou z velké části obloženy modřínovým dřevem a navzdory minimalistickému designu nepůsobí studeně. Velkoformátová okna propouští do interiéru dostatek denního světla a přirozeně poutají pozornost k výhledům na travnaté louky a zalesněné vrcholky v okolí.

Fotogalerie
19 fotografií