Musím říct, že mě překvapilo, když jsem Vaše jméno uviděla mezi obsazením seriálu Sestřičky. Nepatříte zrovna mezi herečky z nekonečných seriálů, kdysi jste sice hrála v Ulici, ale sama jste řekla, že jste byla ráda, když Vaše linka skončila. Co je tentokrát jinak?

Spolu s nabídkou na roli v Sestřičkách jsem dostala jen dva předběžné scénáře, abych měla alespoň zevrubnou představu, o co jde. Protože já upřímně nejsem ve stavu seriály sledovat a neorientuju se v nich. Takže jsem chtěla, než na něco kývnu, vědět co a jak. A musím říct, že mě charakteristika postavy, kriminalistky major Hartmanové, dost zaujala.

Čím?

Kriminalistika je obor sám pro sebe, v člověku to probudí zvědavost. Navíc si myslím, že žen v tomto oboru není mnoho, takže má postava se většinu života pohybovala v převážně mužském světě a musela se v tom naučit chodit, obstát jako rovnocenný partner. Což jí bezpochyby muselo dát spoustu práce. To mi přišlo zajímavé, protože se to dost liší od všech možných rolí, které jsem kdy hrála. Aspoň od těch, na které si vzpomenu. (směje se) Ale měla jste pravdu, když jste říkala, že tyhle typy seriálů nejsou zrovna mé přirozené prostředí, a ani už jsem vlastně neměla v plánu si v nějakém zahrát. Tak uvidíme, jak to dopadne.

Hodně herců přirovnává práci v nekonečném seriálu ke kolbence…

No ano, protože tak to opravdu je.