Flašinet kam se podíváš: Tóny mechanické hudby v rámci festivalu rozezněly pražské ulice

Festival začal jako už tradičně v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí, v jehož majestátních barokních prostorách se flašinety postaraly o koncert sakrální hudby. „V Mikuláši flašinetáři zahrají hudbu, jakou známe z klasických koncertů. Během koncertu zazní například tóny Bachovy Ave Maria nebo Mozartova Malá noční hudba. V kombinaci s prostorami barokního chrámu jde rozhodně o nevšední zážitek,“ řekla Tereza Trojanová, tisková mluvčí Muzea hudby Národního muzea, které festival pořádá.

Flašinety na Kampě

Odpoledne se flašinetáři přesunuli na Kampu a přímo pod jedním z oblouků Karlova mostu představili posluchačům svoje nástroje v jejich nejpřirozenějším prostředí – na ulici. Flašinetáři hráli především české lidové písničky a někteří osobitý zvuk svého nástroje doprovázeli i zpěvem, cinkání nebo různými chrastidly.

Hudbychtivých posluchačů se pod Karlovým mostem sešla pěkná skupina. „O akci jsme vůbec nevěděli, narazili jsme na to náhodou při procházce Prahou. Ale moc mě to potěšilo. Zvlášť jak je teď Praha prázdnější, tak mám úplně pocit, jak kdybych se přenesla o sto let zpátky,“ zasnila se paní Jana, která šla okolo s manželem.

Na své si přišly i děti. Malý Jonáš (6) si dokonce sám vyzkoušel, jaké to je si na flašinet zahrál. „Bylo to dost těžký, ale líbilo se mi to,“ zhodnotil svoje účinkování. „Zaregistrovala jsem akci na sociálních sítích, tak jsem s malým vyrazila. Flašinet vůbec neznal, tak jsem mu to chtěla ukázat. Chceme se i zastavit v Muzeu hudby, když je tam dnes vstup zdarma,“ řekla Blesku Jonáškova maminka Aneta.

Hraní na flašinet sice není nijak náročné, ale podle Jana Bondry, předsedy Společnosti přátel mechanické hudby, pokud hráč nemá rytmus a hudební cítění je to okamžitě poznat. Nejpodstatnější součástí každého mechanického hudebního nástroje, tedy i flašinetu, je hrací válec. Samotný zvuk mohou také ale vydávat pružné zoubky ocelového hřebene, píšťaly, různým způsobem rozeznívané struny či perforovaný papír.

Původem jsou z Asie

Flašinety, které původně pocházejí z východní Asie, kde vznikly asi v 16. století, zažily svůj největší boom před první světovou válkou a po ní. „Po válce bylo hodně invalidů, a tak dostávali flašinety, aby si mohli zajistit alespoň skrovnou obživu. Kromě toho, že sloužili jako zdroj pobavení, zpívali i kramářské písně třeba o mordech, které se staly. Fungovaly tedy také jako jakési zpravodajské médium, když tehdy nebyly televize ani internet,“ řekl Bondra

Flašinety po 2. sv. válce skoro vymizely. „Lidé to kolikrát měli na půdách a ani o tom nevěděli nebo se to vyhazovalo. Dnes je to docela vzácná památka a i tímto festivalem chceme lidem připomenout, že flašinet rozhodně není zapomenutý nástroj,” uzavřel Jan Bondra.