9°C
Milovník hořčice, Američan Jill Sengstock, kouzlu téhle pochutiny propadl natolik, že v roce 1988 začal slavit její den. O 3 roky později tuto iniciativu převzalo nově vzniklé Národní muzeum hořčice v americkém Wisconsinu, které Mezinárodní den hořčice slaví dodnes každou první sobotu v srpnu. V muzeu je k vidění přes 5600 sklenic s hořčicí. Jsou zde vystavené důležité předměty, které mapují historii hořčice.
Starověký lék
Ačkoli hořčici považujeme za českou specialitu, v české kuchyni se začala oproti zbytku Evropy používat teprve nedávno – na konci 19. století. První zmínky o její výrobě a spotřebě v Evropě se datují kolem roku 800 našeho letopočtu v souvislosti s císařským dvorem Karla Velikého.
Ale hořčici používali už staří Řekové a Římané, a to nejen jako dochucovadlo k masu, ale i jako lék. Například při uštknutí hadem či škorpionem, nebo při léčení bolesti zubů hlavy či revma.
Našedlá je správná barva
Zlatavá nebo výrazně žlutá barva hořčice nemá s kvalitou pranic společného. Ale svědčí to o tom, že výrobce používá umělá barviva. Přirozená barva hořčice je totiž šedožlutozelená. Dříve se běžně hořčice přibarvovaly syntetickými barvivy. Obvykle se používala kombinace barviv E102, E110 a E124 (tartrazin, žluť SY a košenilová červeň A), která byla stálá a levná.
V dnešní době ale většina výrobců už tato barviva nepoužívá, a pokud dobarvuje, přidává přírodní barviva lutein, karoten nebo kurkumin, po nichž je hořčice žlutohnědá.
Starší ztrácí říz
Palčivost, říz hořčice závisí na druhu a obsahu hořčičného semínka a zastoupení látek – tzv. glukosinolátů v semínku. Tyto látky se při výrobě hořčice pomocí vody štěpí na těkavé látky. Ty se během skladování rozkládají a těkají, zejména u hořčic v kelímcích. Starší hořčice bude vždy méně palčivá než čerstvě vyrobená.
Co má obsahovat?
Hořčice se vyrábí z mletých hořčičných semínek, octa, soli, koření a cukru. Podle potravinové vyhlášky může být případně uměle přibarvena a chemicky konzervována. Plnotučná hořčice se vyrábí z mletých semen žlutých druhů hořčice bílé, speciální je upravená přidáním zeleniny nebo ovoce nebo různými jinými přísadami.
Kvalita = bez chemie
Do hořčice se kvůli trvanlivosti nemusí přidávat chemie. Pokud je vyrobena z kvalitních surovin (tzn. má hodně sušiny a tím méně vody), chemické konzervanty nepotřebuje. Ten, kdo do hořčice přidává více vody na úkor sušiny, musí většinou přidávat i konzervanty.
