Starý židovská hřbitov na Žižkově (na Praze 3 je ještě Nový židovský hřbitov, a to v ulici Izraelská, pozn. red.) byl založen roku 1680 pražskou židovskou obcí jako morové pohřebiště. Během 10měsíční epidemie zde bylo pohřbeno asi 3000 mrtvých židů z pražského ghetta. Pohřbívalo se zde i při další morové epidemii, které proběhla asi o 30 let později a také během následujících válečných konfliktů.

Byl větší než josefofský hřbitov v centru Prahy

Zdejší hřbitov se roku 1787 stal dokonce ústředním pražským židovským hřbitovem a to z toho důvodu, že Josef II. zakázal v roce 1787 z hygienických důvodů pohřbívání na starých hřbitovech uvnitř měst. Z tohoto důvodu musel být hřbitov rozšířen poprvé. Podruhé se zvětšil v roce 1855 a poté sloužil ještě dalších 30 let, kdy zde byl pohřben poslední člověk. Fungoval tedy nějakých 200 let a celkem se tu nacházelo 37 800 ostatků židovských obyvatel.

Jeho úplně původní velikost byla 427 metrů čtverečních, postupně se ale rozrůstal, až dosahoval rozlohy více než třikrát takové. Jeho plochu ohraničovala Ondříčkova ulice na straně jedné a Fibichova ulice na straně druhé a byl tak dvojnásobně větší než starý josefovský hřbitov. Bohužel do dnešních dnů se ho zachovala pouze pětina.

Komunité ho zdevastovali

„Během nacistické okupace se sem chodili místní židé procházet a trávit volný čas. Po skončení druhé světové války však hřbitov pustnul a tak byl z části zasypán a vznikly tu současné Mahlerovy sady,“ vysvětluje Pavel Veselý z Židovské obce. Dělníci tehdy akorát náhrobní kameny povalili písmem dolů a nevezli na ně vrstvu země. Kdokoli se tedy dnes prochází v Mahlerových sadech, šlape po těchto náhrobcích.

„Největší ránu však hřbitovu zasadila výstavba Žižkovského vysílače v 80. letech. Komunistický režim tu zdevastoval až 30 tisíc náhrobků a část ostatků dokonce skončila na skládce, kam vytěženou zem ze stavby vysílače vyváželi,“ doplnil smutnou historii Veselý

Naštěstí se tehdy podařilo Muzeu hl. m. Prahy zakročit a další práce už probíhaly pod dohledem zástupce Židovské obce. Ten měl dohlížet na to, aby se nalezené ostatky ukládaly do rakví a nebylo s nimi zacházeno neuctivě. „Rakve byly poté převezeny na Nový židovský hřbitov v Praze na Olšanech,“ řekl Veselý.

Dnes je to kulturní památka

Nyní je hřbitov v majetku Židovské obce, která ho také nechala v roce 2001 restaurovat za téměř 4 miliony korun. Byl vyhlášen kulturní památkou a návštěvníci zde najdou opravdu mnoho zajímavého. K vidění je tu široká škálu tvarů náhrobků od barokních přes empirové až po ty běžnější z 19. století. Mezi nejvýznamnější patří hrob rabína Ezechiela Landaua známého také jako Noda bi-Jehuda, který působil od roku 1755 v Praze jako vrchní rabín.

„K vidění je také restaurovaná klasicistní Zappertova studna z roku 1792, která je jednou z ojediněle dochovaných památek tohoto typu v Praze,“ uzavřel Veselý.

Žižkovský židovský hřbitov je zdarma přístupný od června do září vždy v úterý, středu, čtvrtek a neděli od 14:00 do 18:00. Praha 3 také pořádá komentované prohlídky, které se konají vždy každou první neděli v měsíci.

Fotogalerie
17 fotografií