10°C
Paní Jarmila nebyla po dvou dětech spokojená s tím, jak její prsa po kojení přišla o přirozený tvar. Líbit se ale chtěla dál, což rozhodlo o tom, že si nechala do prsou voperovat implantáty. „Přesný rok už si moc nepamatuji. Odehrálo se to před 30 až 40 lety,“ začíná vzpomínat. Až do konce roku 2017 neměla žádné potíže.
Problém s implantáty
Přesně na Vánoce 2017 o sobě implantáty »daly dost vědět«. „Pociťovala jsem tlak v pravém prsu, přidala se i bolest. Jelikož byla doba svátků, klinika, kam jsme běžně chodila, měla zavřeno, já vyrazila do nemocnice ve Vítkovicích,“ vypráví Scheinkönigová.
„Proběhl rentgen a řekli mi, že je to nějaký zánět,“ popisuje seniorka s tím, že lékař jí při další kontrole - dva dny poté – 29. prosince - nasadil antibiotika. Ta ale podle ní nezabrala. Na ňadru se objevil červený tvrdý flek na kůži. „Přes noc se utvořil na kůži vyhnisaný vřed,“ líčí paní Jarmila.
Otevřená rána a stafylokok
Následovala série vyšetření u různých lékařů ve Vítkovické nemocnici. „Nejdříve mě měl na starosti jeden pan doktor, se kterým jsem byla spokojená, a můj zdravotní stav se lepšil, ale ten bohužel pak odjel do Prahy a dostala jsem se k mladé doktorce. Na ňadru se mi otevřela rána velikosti pětikoruny. Ven vytékala bílá tekutina. Zároveň mi implantát začal mohutně bobtnat,“ pokračuje.
Během léčby se jí navíc do rány dostal stafylokok. „Prosila jsem, aby mi prso zachránili. Aby mě třeba poslali do jiné nemocnice, když oni sami to nezvládají. Nikdo mě tam ale neposlouchal,“ tvrdí.
Každopádně na konci ledna 2018 už z rány trčela část implantátu. „Jako by se drolil, a také silně zapáchal. Nepomáhaly obvazy, nic. Valila se mazlavá tekutina. Jak vytékala, prso se zmenšovalo,“ ukazuje jako důkaz fotografii.
Jarmila (75) přišla navždy o ňadro. Podepsali se na ní lékaři? Karel Janeček, Blesk
Kolaps a operace
„Na začátku února se mi udělalo špatně. Měla jsem zimnici a zkolabovala,“ říká paní Jarmila. Proto se rozhodla svěřit do péče jiného zdravotnického zařízení. „Bylo to na základě dopisu primáři Vítkovické nemocnice o pomoc, který jsem mu zaslala. Ten zařídil, že mě 16. února operovali ve FN v Ostravě. Implantáty byly oboustranně vyjmuty. Pravý byl totálně rozežraný a došlo k velkému úbytku tkáně, což je vidět i na snímcích, co mám,“ uvádí.
Reoperace v Praze
Příběh pak pokračuje tím, že paní Jarmila podstoupila 26. února 2019 v hlavním městě reoperaci prsou. „Pražští lékaři se snažili zachránit, co se dalo. Dnes, rok po modelaci kůže, se pravé prso totálně propadlo. Byl tam velký úbytek tkáně způsobený vyhnitím a zlikvidováním tkáně stafylokokem epidermidis. Jsem smutná z toho, jak nyní vypadám.“
Odmítnutí
Paní Jarmila je přesvědčená, že nemocnice pochybila, a požaduje odškodné. „Oni mě naprosto ignorují, stejně tak i moje žádosti o odškodnění. Vždy to smetou ze stolu a bavit se o ničem nechtějí,“ říká. „Nepodržel mě ani krajský úřad, kam jsem se obrátila o pomoc.“
Vyndat, nebo nevyndat?
V různých bodech se vyjádření nemocnice a Jarmily Scheinkönigové liší. Nejvíce pak co se týče vyndání implantátů. Podle pozdějších dokumentů, reagujících na její stížnosti, zástupci nemocnice tvrdí, že to byla ona, která tvrdošíjně odmítala navrhovanou výměnu implantátů, a to údajně i před svědky.
„Myslím si, že 18. ledna, kdy mi byl na kontrole konstatován nález Staphylococcus Epidermidis Hominis, tak mě měli operovat. V každé lékařské zprávě stojí »pacient byl poučen«. To je formulka, která se u mne nezakládá na pravdě. Nestojí tam – pacient odmítá vyjmutí implantátů. Mně to tam nikdo nenavrhnul,“ stojí si za svým paní Jarmila.
Vyjádření nemocnice z 18. října 2018
„Ze zdravotnické dokumentace vyplývá, že péče proběhla zcela dle doporučených medicínských postupů, s maximální snahou řešit Váš stav konzervativně a na postupu lékařů jsme neshledali žádné pochybení. Tímto si Vám dovolujeme sdělit, že jsme Vaši žádost vyhodnotili jako neopodstatněnou,“ stojí v dopise, který zaslala za Vítkovickou nemocnici manažerka kvality Mgr. Jana Flégrová.
Ve dvoustrankovém vyjádření Flégrová například tvrdí: „Bohužel tvrzení »mé implantáty nemají s celou záležitostí nic společného« je mylné. Dle lokálního nálezu, tuhosti připomínající kámen a vzhledem k přibližné době augmentace se jednalo o »hydrony«. I současné moderní implantáty se schválením SÚKL mají doporučenou dobu výměny maximálně 15 let. Implantáty, které jste měla, se nepoužívají od 70. let.“ Ve stejném dopise je také napsáno: „Konzervativní postup byl zvolen pro Vámi opakované odmítání operačního řešení a to již od prvního ošetření v naší nemocnici. Veškerá konzervativní terapie byla ve snaze pokusit se implantát »zachránit«.“
Vítkovická nemocnice: Lékaři pro pacientku udělali maximum
Za Vítkovickou nemocnici zaslala vyjádření její mluvčí Radka Miloševská: „Vítkovická nemocnice jednoznačně odmítá jakékoliv pochybení při poskytování zdravotní péče. Že lékaři nepochybili, ostatně potvrdilo také šetření krajského úřadu. Kategoricky odmítáme i mediální tvrzení pacientky, v nichž zpochybňuje erudici lékařů. Lékaři pro pacientku udělali maximum, informovali ji i o optimálních možnostech léčby. Odmítáme také její manipulace s informacemi v mediálních vyjádřeních o průběhu léčby na přelomu let 2017 a 2018.“
Jan Měšťák: Wichterleho implantáty jsou časem jako kámen
Co na příběh paní Jarmily říká uznávaný plastický chirurg Jan Měšťák? Ona tvrdí, že měla voperované Wichterleho implantáty. „Nejdříve bych chtěl říci, že pokud měla paní 30, nebo dokonce 40 let tyto implantáty, tak je nejspíš rekordmankou u nás. Tyto implantáty kalcifikují a jsou pak jako kámen. Už to pak ani není prso, ale opravdu kámen, kdy ženy ani nemohou spát na břiše, jak jsou tvrdé. Pamatuji si na ně, dříve jsem je taky dával a to v době, kdy u nás ještě nebyly registrované silikonové implantáty,“ říká docent Jan Měšťák, který se následně vyjádřil i k životnosti: „Nikdy nikde nebylo napsáno, jakou mají životnost. Jakmile začnou tvrdnout, tak musí ven.“
Pokud paní Jarmile z prsu začalo cokoliv vytékat, byla už malá šance, že se implantát zachrání. „Z 99 % se musí odstranit, pak léčit a následně zahojit. Pokud se navíc tvrdý implantát neodstraní, je to vždy otázka času, kdy dojde tlakem i k zánětlivým komplikacím na kůži prsu,“ dodává svůj názor.
Ombudsman Blesku: Obrátil bych se na soudního znalce
Postupovala paní Jarmila správně při řešení svého problému? „Z medicínského hlediska se nemohu k dané věci kvalifikovaně vyjádřit, nicméně z právního hlediska postupovala paní Jarmila správně. Řádně sdělila ošetřujícímu lékaři výhrady k jeho péči, tedy reklamovala vady,“ říká Ombudsman Blesku a advokát Jakub Keresteši.
Pokud má paní Jarmila podle něj za to, že je pravda na její straně, pak může podat žalobu na náhradu škody. „Soudní řízení je však nákladné, proto bych doporučoval v první řadě vždy konzultovat věc se znalcem v oboru, případně nechat rovnou vyhotovit znalecký posudek,“ radí Keresteši s tím, že na základě takového posudku pak zvolit vhodnou strategii.
„I přes relativně vysokou cenu znaleckého posudku se může paní Jarmila, za situace, že posudek nevyzní v její prospěch, vyhnout podstatně vyšším nákladům na soudní spor,“ vysvětluje dále.
Blesk zajímalo, zda nespokojený pacient, který podstoupil placený zákrok, může vyhledat jiného lékaře, který provede nápravu a požadovat o proplacení účtu »prvního« lékaře? „V případě, že nebyl proveden zákrok správně, pak vyjma nároku na případné bolestné či tzv. trvalé následky je zde i nárok na účelně vynaložené náklady na léčbu, mezi které by bylo možné počítat i nový zákrok či odstranění závadného stavu,“ vysvětlil Jakub Keresteši.
Nejste spokojeni?
Ombudsman Blesku Jakub Keresteši poradil čtenářům Blesku, jak mají postupovat, pokud nejsou spokojeni s lékařskou péčí. Případně s výsledkem zákroku. „Předně doporučuji vždy důsledně a pravdivě sdělit lékaři všechny podstatné informace. Následně trvat na tom, aby v případné lékařské zprávě byly uvedeny námitky, pokud byly vzneseny při ošetření. Lékařská dokumentace je zpravidla jediný důkaz v obdobných sporech, těžko se bude následně rozporovat její obsah až u soudního jednání.
V poslední řadě pak provedený zákrok reklamovat, tedy vytknout vady a případně požadovat náhradu škody. Pro vytknutí vad je možné využít institut stížnosti, který upravuje zákon o zdravotních službách a poskytovatel péče má povinnost se k ní do 30 dní vyjádřit.“
