Je to celkem paradoxní propojení. Jedna země leží na březích Nilu, druhá je považovaná za srdce Evropy. A přesto už více než století jsou Česká republika, respektive Československo a Egypt vzájemně a nedílně propojeny na poli historického bádání a archeologických objevů, nad nimiž se tají dech. Právě čeští egyptologové mají na svědomí největší archeologické objevy v lokalitě Abúsír, kde se nachází rozsáhlá nekropole egyptských panovníků.

Zatímco loni přes léto Národní muzeum či Karlova univerzita připravily drobnější výstavy k poctě českých egyptologů, letos koncem léta má nastat pomyslná třešinka na dortu či zlatý hřeb. „O takto rozsáhlé výstavě, jakou budou Sluneční králové, se uvažuje už 30 let. Loni se konečně začala rýsovat její realizace,“ sdělila Venuše Makrlíková, která je lektorkou Národního muzea. Přípravy výstavy jsou v posledním stádiu. Ještě než se otevře veřejnosti, mají návštěvníci atypickou možnost poznat, jak taková náročná výstava vůbec vzniká.

Výstava o výstavě

„Jak se tvoří výstava spočívá v zásadě v představení 16 konkrétních profesí, bez kterých by bylo nemyslitelné jakoukoliv výstavu organizovat,“ vysvětluje Makrlíková. Původ pochopitelně leží u autora výstavy, který za výsledný celek nese největší zodpovědnost, a v podstatě ji modeluje od začátku do konce. V případě Slunečních králů je to kurátor sbírek Starověkého předního východu a Egypta Národního muzea Pavel Onderka.

Zatímco o tom, co má v rámci výstav na starosti autor či kurátor, nějaké obecné povědomí je, soustřeďme se spíše na ty méně známější profese. V rámci Slunečních králů se například vyznamenala produkce projektu, která měla na starosti zahraniční jednání s různými ambasádami či ministerstvy. Na výstavě se totiž objeví zhruba 350 cenných exponátů, přičemž ze samé kolébky svého původu – z Egypta.

„Egyptští odborníci si svého historického odkazu velice cení. Cokoliv, co se na území Egypta v rámci vykopávek nalezne, musí v Egyptě zůstat,“ vysvětlila lektorka. „Že tedy egyptské instituce zapůjčí do České republiky značný soubor soch či drobnějších artefaktů, je mimořádná pocta pro Národní muzeum, a ve světovém měřítku něco zcela ojedinělého. Nebýt toho, že za spoustou archeologických objevů stojí právě čeští egyptologové, nejspíš by k tomuto vstřícnému kroku nikdy nedošlo.“

Z exponátů, které již jsou na místě, lze zmínit například přesnou kopii sloupů ze skalní hrobky jedné egyptské princezny.
Autor: David Zima

Vzhled a uspořádání výstavy má na starosti architekt, v tomto případě Bronislav Stratil, který má například na svědomí citlivou rekonstrukci Novomlýnské vodárenské věže, kterou spravuje Muzeum města Prahy. „V rámci této výstavy vsadil na jednotící prvek v podobě geometrických tvarů, zvláště trojúhelníků, což má inklinovat k pyramidám,“ sdělila Makrlíková. Ostatně speciálně uzpůsobené pyramidy na výstavě v drobnějším měřítku skutečně budou, a dokonce do nich bude možné vlézt. Pod vizuálním stylem výstavy se pak také podepisuje grafické oddělení a editor.

Ruka k dílu

Když je veškerý koncept vymyšlen, nadchází realizace. Tu mělo podle Makrlíkové na svědomí 59 pracovníků, kteří prostředí pro výstavu připravili. Celkem pracovali se 41 tunami materiálu. Důležitý byl samozřejmě i dovoz všech exponátů na jedno místo, což také není úplně legrace. Tím spíše, že vyjma Egypta je do Prahy zapůjčily i německé instituce. S ohledem na jejich vzácnost a historickou hodnotu bylo zapotřebí sjednat vysoké pojištění, přičemž by za výpůjčky měl ručit přímo stát.

Důležitou roli v rámci jakékoliv výstavy pak podle Makrlíkové má oddělení vnějších vztahů a marketingu. „Bez něho by o výstavách nikdo nic nevěděl,“ sdělila. Pro chystané Sluneční krále přitom muzeum chystá doslova pompézní informační a reklamní kampaň, která vůbec poprvé v rámci historie Národního muzea bude sahat až za hranice našeho státu. „Budeme zajišťovat reklamu napříč státy Střední Evropy, což by mělo odpovídat významu této výstavy. Vždyť půjde o největší výstavu svého druhu ve Střední Evropě vůbec.“

Dvakrát denně

O vzniku patrně nejprestižnější výstavy Národního muzea posledních let se mohou návštěvníci muzea dozvědět každý den ve dvou cyklech komentovaných prohlídek. Ty probíhají do konce července v 10:30 a ve 14:30, přičemž jsou zcela zdarma a není nutné se na ně s předstihem rezervovat.

Komentované prohlídky jsou vedeny přímo rozpracovanými prostory, kde vzniká výstava Slunečních králů, takže pro mnohé nadšence a nedočkavce se může jednat o pomyslnou ochutnávku před slavnostním přestřižením pásky k jejímu zahájení. To by mělo nastat letos 31. srpna, přičemž s trváním výstavy se počítá do února příštího roku.

Věděli jste, že...

… příprava Výstavy Sluneční králové vyjde na celkových 49 milionů korun, a bude se rozprostírat na celkové ploše o rozměrech 1 000 metrů čtverečních? Hodnota vystavených exponátů, kterých má být 350, by přitom měla přesáhnout 1 miliardu korun.

Fotogalerie
23 fotografií