7°C
Požár technické místnosti způsobil škody za více než 10 milionů korun. Žádné z děl vyloženě nezničil, ale kouř a zplodiny hoření se šířily vzduchotechnikou po celé budově. Kvůli tomu je teď nejméně několik stovek děl na výstavách a hlavně v depozitáři pokryto mazlavým popílkem, který budou muset restaurátoři pracně odstraňovat.
„Jsem rád, že nedošlo ke katastrofě,“ řekl ministr kultury po prohlídce a vyjádřil naději, že se snad podaří díla zrestaurovat, i když to bude ještě hodně pracné hlavně pro odborníky.
Peníze se najdou
Lubomír Zaorálek připomněl, že Museum Kampa od ministerstva kultury dotace běžně dostává a nevidí jako problém je o částku v řádu jednotek milionů navýšit. „Já po dnešní návštěvě nepochybuji, že muzeum pomoc potřebuje,“ řekl.
Poznamenal, že po celém Česku nebo v Praze je jen pár míst s tak významnými díly jako právě na Kampě, zmínil například sbírku Františka Kupky nebo Jiřího Koláře. Dodal, že je potřeba vyšetřit, proč vůbec k požáru došlo, a mělo by se do budoucna myslet na to, aby takto cenná umělecká díla nebyla v budoucnu ohrožena.
Otevře se alespoň část
Předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Pospíšil (TOP 09) to minulý týden nazval jako „malé Pompeje“, zároveň však vyjádřil naději, že alespoň část expozic se ještě během léta otevře.
Diváci by zhruba za dva týdny znovu mohli navštívit výstavu nazvanou Elusive Fusion, která spojila díla současného umělce Pasty Onera s Alfonsem Muchou. Jedním z hlavních lákadel je monumentální nástěnné dílo Doba římská a příchod Slovanů, které visí na zdi, která přímo sousedí se shořelou místností. Tato výstava nakonec však byla poškozena minimálně, a i když je tam stále cítit zápach kouře, neměl by být takový problém ji znovu otevřít.
Jiří Pospíšil připomněl, že Museum Kampa je nezisková organizace a všechny peníze, které na vstupném vydělá, opět investuje do dalších expozic, renovace děl nebo vydávání publikací. Proto ocenil, že ministerstvo kultury je ochotné ho finančně podpořit.
Nebude to jednoduché
Jiří Pospíšil také řekl, že restaurátorské práce budou pracné kvůli tomu, že popel na uměleckých dílech je mimořádně mazlavý. Proto nelze použít běžné metody a bude se muset u každého díla individuálně řešit, jak postupovat. Bude se muset také zkoumat složení popela, aby se určilo, jak moc je pro díla toxický. „Je to nesundatelné, mastné a toxické, to je základní problém. Jako byste ta díla potřeli vrstvou kyseliny,“ popsal situaci. Nejvíce budou podle restaurátorů poškozená díla z papíru, nejméně by popílek měl zasáhnout ty z umělé hmoty nebo ze skla.
