Cílem architektů bylo především vytvoření přirozeného toku prostoru, který by připomínal pohyb ve vesmíru. Vycházeli přitom z předpokladu, že pečlivé uspořádání usnadňuje pohyb prostorem a umožňuje vnímat okolí jako celek.

Propustit do interiéru maximum denního světla se podařilo pomocí hravých výřezů světlíků a strategicky umístěnými okny, která kopírují výšku a tvar budovy. Výřezy navíc promítají na stěny drobné světelné tvary, které fungují jako umělecká instalace.

Před rekonstrukcí do útrob stavby propouštěly přirozené světlo jen dvě oblasti. Architekti se proto rozhodli začlenit do návrhu centrální atrium, které umožňuje slunečnímu záření vstoupit do prostoru ze všech stran.

Jemné detaily jako je například strukturální paprsek nad foyer v rezidenci zůstaly jako vzpomínka na minulost domu.

Celkové rozvržení místností je otevřené a plynulé, aby podpořilo interakci mezi členy rodiny. Části stropu nad obývacím pokojem a jídelnami byly vyříznuty, aby se co nejvíce propojily společenské prostory.

Fotogalerie
20 fotografií