8°C
Příslušníci armády v pátek při pietní akci položili věnce a květiny k památníku 546 československých letců, kteří zemřeli v zahraničním odboji, následovala minuta ticha. Na závěr piety zazněla státní hymna. „Ve čtyřicátém roce, se, i díky statečnosti českých a slovenských letců, podařilo uštědřit Hitlerovi první vážnou porážku,“ řekl při pietní akci velvyslanec Slovenska Petr Weiss. „Je třeba si připomínat Churchillova slova o tom, že nikdy tak malá skupina lidí neudělala tak moc pro svůj národ, a já dodám, že i pro celý svět, jako udělali letci RAF (Royal Air Force),“ dodal Weiss.
Komunisté je šoupli do dolů
Místopředseda Senátu a zároveň zastupitel Prahy 6 Jiří Růžička (za TOP 09) uvedl, že je důležité uctít ty, kteří padli ve druhé světové válce, ale i ty, kteří bitvu přežili. Podle něj by si lidé měli připomínat i to, že nešlo pouze o bitvu nad britskými ostrovy, ale že se mladí letci účastnili bojů od začátku války a že létali i nad kontinentální Evropou a později bojovali i na východní frontě. „Stejně tak důležité, ne-li ještě důležitější, je si připomenout osudy tisíců těch, kteří se (...) vrátili do osvobozeného Československa, aby je poúnorový režim dehonestoval, aby je zbavil hodností, aby je poslal do uranových dolů,“ řekl Růžička.
V letecké bitvě o Británii se v létě 1940 bránila oslabená Británie agresivnímu německému postupu. Během tří měsíců se od 10. července nad Británií střetly tisíce letounů. Na britské straně se do bojů zapojily zhruba tři tisícovky letců, z nichž přes 500 padlo a stovky utrpěly vážná zranění. Mezi piloty bylo i několik stovek zahraničních stíhačů, především Poláků, Novozélanďanů, Kanaďanů, ale i Čechoslováků. Nejslavnějším z nich byl Josef František, se 17 sestřely nejúspěšnější stíhací eso celé bitvy, který ale až do své smrti 8. října 1940 bojoval v řadách polské 303. peruti.
