Mamografickým pracovištěm v Thomayerově nemocnici projde ročně zhruba 6 až 8 tisíc pacientek. Mnoho lidí ovšem ani nenapadne, že na něj mohou zamířit také muži. Podle lékařů se rakovina prsu u mužů diagnostikuje velmi vzácně. Naleznou ji přibližně u jednoho ze sta případů.

Podle doktorů z Thomayerovy nemocnice za to může i nízké povědomí o nemoci a odkládání problému: „Většinou pak pacienti přicházejí spíše s pokročilým nálezem, nemají jen bulku, ale vážnější komplikace i metastázy,“ podotkl vedoucí screeningového centra László Both, který se právě včasným odhalováním rakoviny prsu zabývá. 

Zvětšená mléčná žláza

Pánové sami do centra přijdou velmi vzácně, spíše směřují přímo na onkologii nebo k jiným lékařům, protože neví, co jim může být. Existují však případy, kdy se mužům vytvoří a zvětší mléčná žláza a to je vystraší. Nejčastěji se to stane vinou léků. „Chodí také mladí muži, kteří začali posilovat a berou nějaké hormonální přípravky,“ poznamenal doktor Both. Podobně může způsobit takový falešný příznak přílišná konzumace kuřecího masa hlavně z velkovýroben, kde zvířata dostávají hormony. 

Návod na samovyšetření prsu, který je platný také pro muže.
Autor: Thomayerova nemocnice

Both také upozornil, že lékaři dokáží zachytit nádor veliký jen 3 milimetry. Právě u rakoviny prsu je včasná diagnóza nejdůležitější. Díky tomu je až téměř stoprocentní pravděpodobnost, že se podaří vyléčit.  

Statisticky se však nedá úplně říci, kolik mužů rakovinu prsu v ČR ročně dostane, protože celostátní statistiky pohlaví nerozlišují. „Dá se to pouze odhadnout, když máme zhruba 7 tisíc nových diagnóz u žen, tak to vychází na zhruba 70 mužů po celém Česku,“ říká docent Tomáš Büchler, předseda onkologické kliniky v Thomayerově nemocnici.

I když se jedná o téma, které není příliš známé, neměla by se podle lékařů zbytečně vytvářet panika nebo zavádět preventivní testování právě u mužů. Obecně platí, že riziko vzniku rakoviny prsu je se stoupajícím věkem větší. U žen se doporučují preventivní prohlídky od 45 let. Podle Büchlera se říká, že obecně se daří v Česku vyléčit dvě třetiny lidí s nádorem. „U každého typu je to jinak. U nádoru plic se uzdraví do dvaceti procent lidí, u nádorů prostaty je to zase mnohem vyšší,“ doplnil.

Varlata jsou rizikovější

Upozornil také, že muži by měli věnovat větší pozornost spíše rakovině varlat. U mužů je to totiž nejčastěji se vyskytující zhoubný nádor mezi 18. a 35. rokem. V Česku je kolem 500 případů ročně.

Vzhledem k tomu, že se jedná o hodně citlivou oblast, tak „tito pacienti k nám chodí hodně zanedbaní. Varlata jsou pro mnoho lidí pořád něco, co úplně nechtějí někomu ukazovat nebo si to sami vyšetřovat, a to bývá problém,“ dodal. Obecně se domnívá, že muži jsou mnohem méně disciplinovaní pacienti než ženy a často i zanedbávají nebo hůře naslouchají instrukcím od lékařů.

Faktor dědičnosti

Vědecké výzkumy prokázaly, že u nositelek některých genů je vznik rakoviny prsu nebo vaječníku až desetkrát vyšší. U rakoviny prsu u mužů se genetické testy většinou doporučují, protože často mají dědičné předpoklady pro vznik takového nádoru. 

Kolik lidí může v Česku tyto geny mít, se však odhaduje zatím dost těžko. Zda by se měla populace plošně testovat, je rovněž eticky hodně sporné téma. Lékaři upozorňují, že sice je to teoreticky proveditelné, málokdo si však dokáže představit, co by to následně způsobilo mezi lidmi. „Spíše si myslím, že priorita genetického výzkumu v onkologii směřuje k tomu, aby správný pacient dostal správný lék a léčebný postup,“ doplnil docent Büchler. 

Fotogalerie
13 fotografií