Chaos po srážce vlaků: Uvěznění lidé křičeli o pomoc! Nešlo je dostat ven
Byl první na místě srážky vlaků u Perninku v Krušných horách, kde zahynuli dva lidé. Rudolf Holý (72) pomáhal zraněným ze zničených vozů, ošetřoval je a na čtyřkolce převážel k sanitkám.
V nedalekém lyžařském areálu prováděl výkopové práce. „Uslyšel jsem houkání vlaku a pak ránu. Vzal jsem čtyřkolku a jel na nádraží. Nechal jsem ji tady a běžel asi 300 metrů po kolejích,“ vzpomínal Holý.
Průvodčí v šoku
Byl první, kdo uviděl místo neštěstí. „Vlaky byly v sobě. Z nich vylézali zakrvácení lidé. Nejdříve jsem vběhl dovnitř modrého vlaku. Průvodčí tekla z hlavy krev a byla v šoku. Vyvedl jsem ji ven. Tam jsem narazil na strojvedoucího. Popadl jsem ho a táhl ho dál od vlaku. Měl jsem strach, aby vůz nezačal hořet. On neustále opakoval: Ježíši, co jsem to provedl, co jsem to udělal.“
Těžce zraněný
To už vbíhal dovnitř druhého vlaku. „Tady to už bylo mnohem horší. Na zemi ležel člověk a lidé se ho snažili oživovat. Začal jsem tahat ven cyklistu. Měl díru ve tváři, asi zlomené čelisti a obličej celý od krve. Dostal jsem ho z vlaku. Šlo o Němce, pak s ním letěl vrtulník do Saska,“ uvedl Holý.
Zaklíněný mašinfíra
Holý se vrátil zpět do zničeného vozu. „Strojvedoucí ležel zkroucený vpředu v troskách kabiny. Byly na něm plechy, sedačky, nemohl ven a křičel o pomoc. S ním tam byli uvězněni ještě dva cestující. Měl jsem jen holé ruce a dostat ven je nešlo,“ líčil. Volal tak kamarádovi, ať přinese páčidlo. Mezitím už ale dorazili hasiči a mašinfíru s cestujícími vyprostili. Rudolf Holý se pak vrátil na nádraží pro čtyřkolku a s ní od vlaku převážel po kolejích k sanitkám a vrtulníkům zraněné. „Bylo to strašné. Už nechci podruhé něco takového zažít,“ dodal.
Tragická chyba strojvedoucího
Viníkem je podle všeho strojvedoucí modrého RegioSharku. Policisté ho vyslechli a propustili, obvinění zatím nepadlo. Příčiny srážky zjišťuje Drážní inspekce. „Z nahrávek mezi strojvedoucími a dirigujícím dispečerem jednoznačně vyplývá, že byla domluva, že se vlaky budou křižovat v Perninku. Tam se mu měli oba nahlásit, a on by je pak pustil dál,“ řekl generální inspektor Jan Kučera. Jenže strojvedoucí RegioSharku, který jel do Karlových Varů, ve stanici nepočkal a jel dál.
Spletl si dny?
Je možné, že se spletl, údajně si měnil v posledních dnech služby a mohl si myslet, že je státní svátek, který byl den před tím. A ve svátek by protijedoucí RegioNovu nepotkal, ta jezdí jen v pracovních dnech.
Náraz v rychlosti 100 km/h
Ve složitém terénu strojvedoucí nemohli vidět, že jedou proti sobě, a než začali brzdit, přišel zdrcující náraz. „RegioNova se posunula dozadu o 12 metrů. Rychloměr se u ní zasekl na 47 km/h. U RegioSharku ještě přesnou rychlost nevíme, ale lze předpokládat, že se blížila k 50 km/h, což je tam traťová rychlost,“ popsal Jan Kučera. Srážka tak odpovídala nárazu skoro ve stokilometrové rychlosti.
Tratě D3, kde se čeká na telefon
V celé zemi je celkem 81 tratí v režimu D3. „Jsou to většinou regionální tratě s menším objemem dopravy. Strojvedoucí jsou v kontaktu s dirigujícím dispečerem a ten jim dává pokyny k jízdě. Tento systém funguje již několik desetiletí. Pokud se dodržují všechna nařízení a předpisy, jedná se o zcela bezpečný způsob drážní dopravy,“ řekla mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová.
Jenže to funguje tehdy, když strojvedoucí nepochybí a řídí se rozkazem dispečera. „Je třeba přijmout taková opatření, aby tam byla nějaká technika, která mu jízdu zakáže, nebo ho alespoň upozorní, že jede dál, aniž má souhlas,“ navrhuje Jan Kučera.
On by úplně stačil tablet tak za 2 tisíce Kč, na kterém by byla aplikace, ve které by strojvedoucí musel odklikávat jednotlivá povolení od dispečera. Každý tablet má dnes GPS čip, takže ví, kde se nachází. Kdyby ten tablet měl ještě datové připojení a propojil se s dispečinkem a ostatními tablety ve vlacích, tak by to byl ohromný bezpečnostní skok kupředu. Ostatně ten strojvedoucí měl možná v kapse mobil, který by tohle všechno zvládnul. Je to otázka napsání jednoduché mobilní aplikace. Ale to by si někdo ve Správě železniční dopravní cesty musel uvědomit, že dnes už není 19. století, ale 21. století.