7°C
„Studenti jsou hrdinové,“ vysekl poklonu učitel Pavel (58). Zmínil „smutné“ maturity
Pavel (58) učí odborné předměty na střední škole v Ústí nad Labem. Profesi se věnuje už 25 let a říká, že počátek pandemie koronaviru byl pro něj velký stres. Cítil zodpovědnost vůči studentům, netušil, zda zvládne distanční výuku. Nyní dovedl své studenty úspěšně k maturitě a říká, že jsou pro něj hrdinové této napjaté doby. Podle Pavla maturity probíhaly samozřejmě za zvýšených bezpečnostních opatření, ale chyběla jim slavnostní nálada. Blesk Zprávám se učitel svěřil, proč své studenty obdivuje a co ho pandemie koronaviru naučila.
Na otázku, co se Pavlovi vybaví, až se ho někdo zeptá na začátek pandemie koronaviru, odpovídá okamžitě: „Neskutečný stres na začátku. Pocit odpovědnosti za žáky. Jak tohle zvládnu a jestli to vůbec zvládnu. Hodně stresu mě stálo to, že prvních čtrnáct dní neexistovaly žádné oficiální pokyny jak postupovat, co je správně, a co už ne. Musel jsem si tímto přerodem projít a byla to obrovská nová zkušenost. Jsem 62. ročník a považuji se spíš za čekatele na důchod,“ dodává učitel s úsměvem.
Přiznal, že kontakt se studenty mu velmi chyběl, protože už učí 25 let a učí rád. „Strašně mě naplňuje, když vidím v jejich očích tu jiskřičku „…já to pochopil, já to vím,“ svěřil se Blesk Zprávám Pavel.
Maturanti jako hrdinové
Nejspíš na rozdíl od jiných učitelů Pavel příliš neřešil, jak ministerstvo školství naplánovalo „koronavirový“ školní rok, protože jak říká, „nemohl s tím nic moc udělat.“
„Pokud tam byl volnější výklad, tak jsme šli, podle nás, co nejrozumnější, pro žáky co nejmíň bolestivější cestou,“ říká k vládním nařízením Pavel. Ale zdůrazňuje, že pro něj jsou maturanti hrdinové této doby.
„Jsou pro mě hrdinové, protože do poslední chvíle nevěděli, jestli vůbec bude maturita a jaká hloubka znalostí bude vyžadována. Muselo je to stát obrovskou sílu vzít sešity do ruky a učit se. Učit se a přitom nevědět, co a jak bude. Informace se den od dne měnily. A opravdu muselo být nesmírně těžké se motivovat k učení. Když třeba slyšeli, jak to řeší politici v Maďarsku či na Slovensku. Opravdu jim letošní maturitní rok nezávidím,“ sklání se nejen před svými studenty Pavel. Na Slovensku totiž klasická maturita jako u nás nakonec nebyla, byl použit průměr známek z vysvědčení.
Chyběl trénink mluvení před lidmi
Největší nevýhoda pro letošní maturanty podle Pavla bylo, že si nemohli před obecenstvem natrénovat teoretickou část.
„Je velký rozdíl psát písemku na nějaké téma, které se zrovna probíralo, a nebo si vylosovat téma z tříletého předmětu a samostatně mluvit na dané téma určený počet minut s předchozí pár minutovou přípravou. A žáci si potřebují natrénovat mluvit před obecenstvem, co je pozorně poslouchá a reaguje na jejich nepřesnosti, či dokonce výpadky podstatných relevantních termínů,“ myslí si Pavel.
Pavel: Maturita byla smutnější než kdy jindy
Maturity u Pavla na škole probíhaly samozřejmě za bezpečnostních opatření. „Odstupy, dezinfekce, bez potřásání rukou, minimum osob u maturit, bez slavnostního začátku a bez slavnostního konce. Vyhlašování výsledků jen pro aktuální skupinu tří, čtyř maturujících. Takové smutné, chyběla tomu ta slavnostní nálada, ten patos a to charisma ústních maturit,“ přiznává učitel.
Ačkoliv u jeho komise uspěli všichni studenti, Pavel prozradil, že neměli látku zažitou a několikrát aktivně zopakovanou, což bylo znát na jejich výkonech.
Ještě se dokážu přizpůsobit, myslí si učitel
I Pavla tento zvláštní rok ve stínu koronaviru něco naučil. A nebylo toho málo. „Zjistil jsem, že se dokáži pořád ještě přizpůsobit daným podmínkám: Vybrat si vhodné prostředí pro distanční výuku, vybrat si vhodnou audio a video techniku a umět ji obsloužit. Vyrobil jsem si zelené pozadí, natáčel jsem výuková videa a naučil se je stříhat. Samozřejmě jsem se naučil zvládat distanční výuku v telekonferencích, zadávat projekty a zároveň je vyhodnocovat,“ vyjmenovává Pavel, čímž výčet toho, co musel zvládat, nekončí.
„Naučil jsem se zvládat logistiku, plánovat čas a práci pro distanční výuku, naučil jsem se, kdy brát telefony a kdy už ne. A spoustu dalších technických, výukových a organizačních detailů pro učení na dálku,“ uzavírá Pavel s tím, že mu stejně jako v předchozích letech jeho studenti po maturitě školu opouští.
