Zaorálek bude muset zasáhnout u Novy, Primy i Soukupa. Neslyšící prosí o titulky

Neslyšící jsou v Česku odkázaní k tomu, aby si vybírali ke sledování jen ty pořady, které jsou opatřené titulky. „Zajímají se o talkshow, soutěže, snaží se pozorumět zápletce filmu, dokumentům,“ vyvrací vedoucí Unie neslyšících Brno Ivan Poláček domněnku, že neslyšícím stačí sledovat zprávy.

Někdy ale mají smůlu. „Často si mezi sebou vykládají třeba o stanici Prima Zoom, která je pro ně zajímavá. Nemají ale možnost sledovat titulky. Občas tam naběhnou třeba v angličtině, ale bylo by dobré, aby tam byly v češtině,“ popsal Poláček.

Šarapatka v Radě ČT ustál útok Babišovy blondýny. „Kádrovák“ Berkovec si křeslo drží dál a omlouvá se

Stejně je na tom třeba televize Barrandov. „Dámy třeba chtějí sledovat různé romantické filmy, a nemají tam titulky,“ uvedl jako jeden příklad z mnoha. Špatná je situace u menších a regionálních stanic. „Bylo by taky dobré, kdybychom si mohli pustit titulky u nějaké slovenské televize, nebo v rámci EU,“ dodal Poláček před poslanci.

Ivan Poláček z Unie neslyšících Brno také připomněl, že lidí, kteří v průběhu života ohluchnou, přibývá. „Nedoslýchaví často rozumí třeba jen ve výškách nebo v hloubkách, a titulky jim tak pomáhají,“ dodal.

Nova přebrala ČT fotbal, ale bez titulků

Poslance přišel do Sněmovny přesvědčovat, že je potřeba změna přímo zástupce neslyšících. „Chtěli bychom na to poukázat, abychom se tady my neslyšící pořád nemuseli cítit jako cizinci ve vlastní zemi,“ řekl poslancům ve Sněmovně předseda Českého svazu neslyšících sportovců Ota Panský znakovým jazykem. Ten překládal Ivan Poláček.

„Sportovní pořady, fotbal, hokej, ten který běží teď třeba na televizi Nova,“ znakoval, kde chybí titulky, Panský. Některé sportovní přenosy nedávno začala televize Nova Sport vysílat. Problémy s titulkami jsou i u sportu vysílaném na O2 TV. Česká televize však u sportovních pořadů titulky nabízela a u těch, které jí zůstaly, je nabízí dál.

Zákon starý téměř 20 let 

Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který upravuje to, kolik pořadů v televizi musí být otitulkováno pro neslyšící, je starý 19 let. Podle Ivana Poláčka z Unie neslyšících Brno je na čase, aby se změnil. Jako důvod uvádí třeba výrazně vyšší technickou vyspělost a možnosti, než tehdy byly.

U titulků pro neslyšící navíc nestačí pouhý přepis mluveného slova. Potřeba je i komentář. „Bouchnutí do stolu, blesk, praskání ohně, tím je to nutné doplnit,“ nastínil Poláček. „Jde dopředu technologie i ziskovost televizí, ale protitulkovanost nestoupá,“ dodal. Neslyšícím se také nelíbí, že nejsou otitulkované reklamy.

Kvůli koronaviru přijde ČT o miliony: Problémy s financemi zažívá i kvůli olympiádě

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura vypočítal, že pokud stojí titulkování 22 korun na minutu, jak řekl Poláček, ročně by pro televizi šlo o náklady zhruba ve výši 11,5 milionů korun.

„V nákladech to nebude. Žádnou z těch velkých televizí 11,5 milionu korun nepoloží,“ řekl a dodal, že nedostatek titulků může být daný i nedostatkem odborníků zaměstnaných v daných stanicích. „Mluvíme o statisících diváků. Nejenom, že je to slušnost, ale je to taky reklamní příležitost pro inzerenty,“ dodal Stanjura.

Pravidla lze snadno obejít

Soukromé stanice mají ze zákona otitulkovat alespoň 15 procent pořadů. Není ale specifikováno, jaké to budou. Stačí jim tak zařadit pouze určitý počet repríz, které už mají dávno otitulkované. Tak to třeba dělá televize Barrandov. Reprízy navíc vysílá třeba v noci.

„Oni to plní jen formálně,“ potvrdila o praxi v českých soukromých televizích Jana Kasalová z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. I ona by chtěla, aby se zákon upravil a v tomto ohledu zpřesnil. Rada prý také nemá možnosti jak dodržování zákona vymáhat, může ho pouze kontrolovat. 

Nepokoje jsou horší než válka, říká bývalý reportér ČT. Střelba na novináře? „Děje se to“

Česká televize jakožto veřejnoprávní médium musí mít otitulkováno 70 procent pořadů. Toto číslo však mnohdy ještě převyšuje. Na titulkování zpráv a publicistiky vynakládá asi 27 milionů ročně. Nejhorší pro neslyšící je sledovat videa na internetu. Tam zákon nepřikazuje ohledně titulkování nic. 

Poté, co si poslanci volebního výboru Poslanecké sněmovny vyslechli zástupce neslyšících, rozhodli, že je potřeba změna. Výbor tak oficiálně vyzval ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby připravil novelu, která by líp upravovala povinnost soukromých televizí vybavovat své pořady titulky pro neslyšící a nedoslýchavé.

Neslyšící znakovali pro Babiše

Aby neslyšící upozornili, že je potřeba změnit zákon, poslali otevřený dopis premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Zvolili ale nezvyklou formu. Jedna z neslyšících ho „namluvila“ ve znakovém jazyce a nedoplnila titulky. Po zhlédnutí videa od Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR si tak každý dokáže představit, jaké pro neslyšící je sledovat video bez titulků.

Ve videu nezisková organizace apelovala, aby byly všechny důležité informace přístupné i neslyšícím prostřednictvím tlumočníků znakového jazyka. To bylo v reakci na mimořádnou situaci kolem epidemie COVID-19. Svaz chtěl, aby byly tlumočeny i důležité tiskové konference a brífinky, jak pak vzápětí alespoň Česká televize sama udělala.

Neslyšícím divákům vyhovovala koronakrize

Česká televize své zpravodajství doplňuje přímo i tlumočením do českého znakového jazyka. Tlumočník je v pravém rohu obrazovky obvykle při zprávách, ale i u některých publicistických pořadů. Každý den uvádí také desetiminutový pořad Zprávy v českém znakovém jazyce. Nic takového ostatní české stanice neposkytují. ČT nabízí i možnost dodat k vysílání komentář pro nevidomé.

Do ČT nepustili Prymulu, Bartoš zůstal přede dveřmi a Borhyová vyměnila roušku za štít

V době koronavirové krize tedy Česká televize povolávala tlumočníky častěji než obvykle. Přímo například tlumočili i vládní tiskové konference. „Musíme poděkovat České televizi, která umožnila v nouzovém stavu tlumočení do znakového jazyka a zároveň ho doprovázela titulky,“ řekl šéf Unie neslyšících a dodal: „Naši klienti se rozesmutněli, když nouzový stav skončil.“ Podoba vysílání se totiž začíná vracet do původních kolejí. 

Pomáhat při titulkování pořadů by brzy mohly i chytré technologie. Ty už nyní neslyšící využívají třeba při práci s mobilním telefonem. Stejně tak nevidomí používají mobilní telefony, které místo textu na displeji „mluví“.