Válek: Útok „hovada“, Babišova parta skočila na špek Číně, rouška není ostuda. A Prymula?

Pane profesore, jak vnímáte obavy ze 2. vlny pandemie koronaviru?

Infikovaní pacienti nezmizí. Pořád se objevují pacienti, kteří mají nákazu, pořád se část pacientů testuje, pořád jsou opatření, kdy se objeví pozitivní pacient, a ti lidé, kteří jsou s ním v kontaktu, musí být v karanténě. Toto nezmizelo. Snižuje se počet nakažených, systém už je nastavený na jejich včasnou diagnostiku a na jejich dobrou léčbu.

Samozřejmě se na podzim může stát a stane se, že zase bude narůstat počet těch, co jsou nachlazení, co můžou mít covid-19 a co možná i covid budou mít. Dle mých informací ale není výzkum tak daleko, aby se dalo říct, jestli nastane 2. vlna, co to je a jak ji definovat. Ale pokud se bude covid chovat tak, jako každá chřipková epidemie, tak budeme mít podzimní vlnu, jarní vlnu, a ty vlny budou furt.

Jak vláda z vašeho pohledu zvládla 1. vlnu pandemie?

Pandemii zvládli zdravotníci, kteří léčili lidi, ne teda úplně vláda. Pokud se bavíme o organizaci, tak vláda do toho šla s hygieničkou, kterou pak musela odvolat (Eva Gottvaldová - pozn. red.), protože ta vůbec nebyla schopná fungovat. Přitom hlavní hygienik je ten koordinátor, který má v době epidemie třímat vlajku vysoko. Zpočátku nefungoval krizový štáb, protože ho vláda nesvolala, to je druhá věc, která mi vadí a neměla by se znovu opakovat.

Ze začátku nebylo jasné, kdo je ten, který dává navenek informace vlády a jednotná pravidla. Krizová situace si přitom vyžaduje naprosto jasné krizové řízení. Bude to tak, tak, tak a tak. Jasná pravidla, která se musí dodržovat a musí být přesně daná. Nesmí se nijak zásadně měnit. To se zpočátku nedařilo, postupně se to zlepšilo, ale teď se zase dostáváme do situace, kdy třeba půlka poslanců chodí bez roušek, půlka s rouškami a v podstatě nejsme schopni získat oficiální odpověď, jak se máme správně chovat.

Jste pro chodit do práce bez roušky?

Pokud mojí prací nazvete nemocnici, já bych si v životě bez roušky netroufl přijít, nedovedu si to vůbec představit.

Sněmovna jako další Vaše pracoviště - tam jste pro, pohybovat se bez roušky?

Problém roušky spočívá v tom, že vás chrání před lidmi, které neznáte, kterým nedůvěřujete, u kterých hrozí riziko, že by mohli být infikovaní, nebo pokud vy sám se pohybujete v prostředí, kde se můžete nakazit. Že bych se bál, že mě nakazí někdo z klubu, je vyloučeno, kancelář sdílíme ve třech.

Asi je třeba se bavit o jednotlivých prostorech. Na tiskové konferenci jsme byli v pěti lidech, kteří spolu jsme v místnostech bez roušek, a vy jste jako novináři byli dostatečně daleko, aby to riziko, že vás nakazíme, bylo nulové. Jiná věc je v sále, kde se pohybuji a bavím s řadou lidí. Ve veřejných prostorech by dle mého názoru roušky stále měly být. Já bych to oddělil.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Ale ta pravidla musí být vždy jasná. Jakékoli pravidlo, když ho zavádím, musím říct, proč ho zavádím, co je cílem jeho zavedení, čeho chci dosáhnout. Chci dosáhnout, aby měl každý roušku a nepřemýšlel? Nebo chci ochránit rizikové skupiny? Podle toho se rozhoduji, jaké pravidlo zavedu.

Vláda si podle Vás tedy počínala chaoticky a nevysvětlovala, proč pravidla zavádí, proč je rozvolňuje? Komunikovala špatně?

Já jsem z toho měl pocit, že ve vládě je několik rozdílných názorů a vždy ten, kdo prezentuje stanovisko na tiskovce, říká spíš ten svůj, než jednotný názor vlády. Proto se to tak měnilo, někdy i dvakrát, třikrát během dne.

Vy jste si do vlády rýpl, že je méně organizovaná, než skupina surikat.

Mně se strašně líbí surikaty, v zoo je vždy pozoruji, stojí tam, rozhlíží se, čekají, odkud co přijde, aby mohly reagovat. Veterináři mě poučili, že jsou neskutečně organizované, mají to promyšlené, není to náhodné. Vláda se takhle úplně nechovala. Na tiskovkách každý říkal něco jiného, co říkali dopoledne, to odpoledne popřeli. Bylo to opravdu zmatené, my jsme z nich nebyli schopni vyrazit, jaký je plán, jaká je strategie.

Jak ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dle Vás zvládl svoji roli?

Dobrá otázka, na kterou nedokáži odpovědět, protože nevím, co byla jeho role. Já jsem to za ty tři měsíce úplně nezjistil. Ta role se měnila. Chvílemi měl člověk pocit, že je ministrem zdravotnictví premiér, chvilku plukovník Roman Prymula. Adam Vojtěch byl papírově ministr zdravotnictví, ale ne vždy takhle vystupoval, ne vždy byl vidět. Ale principiálně z mého pohledu dělal, co bylo v jeho silách. Dělal, co mu premiér dovolil, a dělal, co mu dovolila vláda.

Ministr Vojtěch naráží doteď často na kritiku ohledně zásobování Česka ochrannými pomůckami. Vy jste uváděl na twitteru, že v ČR „byly a jsou kapacity na výrobu roušek a respirátorů, jen prostě vláda nechtěla a nechce, aby je vyráběli čeští výrobci a chtěla a chce je dovážet z Číny“. Přetrvává tenhle problém před případnou 2. vlnou? Zásobuje se Česko dostatečně?

Myslím, že ten problém stále přetrvává, ale postupně se ho daří řešit. Postupně se daří přesvědčovat vládu, že se musíme orientovat na české výrobce. Velkou roli v tom hraje i EU, která pochopila, že není možné se spoléhat na Čínu, že to prostě takhle nejde. Nechci být nekorektní. Samozřejmě bylo pro vládu mnohem jednodušší dovézt v obrovských objemech nějaké respirátory a roušky z Číny, v opačném případě by to bylo moc práce, mravenčí práce. Chtěla udělat nějaké gesto, tak dovezla letadla.

Pravděpodobně Číňanům skočili na špek, protože to, co jim prodali, nedovezli. Prodali trojkové respirátory, dovezli dvojkové a když byly v nemocnici, byly z nich jedničkové. Dovezli jednu velikost, která se u části lidí nedokázala ani dát nasadit na hlavu. A to jsou tisíce věcí. Já bych ale nepodezříval vládu z nějakého trestného činu, prostě skočili Číňanům na špek, Číňané jsou zkušení obchodníci. Nakoupili roušky za cenu, kterou si Číňané řekli, a nekontrolovali, co koupili, a pak zjistili, že je to úplně něco jiného, tak moc možností, jak to řešit, v tu chvíli neměli, když ty roušky už tady byly za ty strašné peníze. Vyšetří to NKÚ a určitě se o tom dál povede diskuze.

Jak ale nyní dál s rouškami a respirátory?

Je potřeba si říct, že jsme opravdová velmoc v nanotechnologiích, je to výstavní skříň ČR a je škoda toho maximálně nevyužít. Máme tady několik výrobců respirátorů a roušek a je potřeba je podpořit. A podpořit i další české výrobce, kteří vyrábějí různé zdravotnické prostředky tak, abychom byli v těchto věcech jakýmsi způsobem soběstační.

Běžní lidé soběstační byli - Češi dostali přikázáno nosit roušky, ušili si je sami. Co jste na to říkal? 

Bomba, dokonalé, já jsem z toho byl úplně hotovej. Jedna věc je, když o tom čtete, druhá věc je, když máte laboranta, který našil několik set roušek a rozdával je pacientům, důchodcům. Když člověk viděl i na sítích iniciativy, kde lidé psali: Mám tolik a tolik roušek, dospělých, dětských, u nás v Líšni různě byly boxy s rouškami... Bylo vidět, že občanská společnost není Havlova chyméra, že je to skutečná realita, která je dramaticky efektivnější, než celý státní aparát.

Šilo se i u Vás doma.

No jéje, žena šila jako vzteklá. Fungoval výměnný obchod. Žena s dcerou šily, já byl konzultován, jak to udělat, aby ta rouška byla kvalitní, jakou látku. Jsem teď nabrífovaný, jaký je rozdíl mezi hedvábím, bavlnou, tím a tím, jestli lepší gumičky či šňůrky... Já snad udělám nějakou publikaci o rouškách (směje se).

Kalousek kvůli Babišovi vytákl „arogantní kretény“. Expert: Jako hooligans Sparty a Slavie

Teď to ale myslím smrtelně vážně. Pro mě to byl krásný obraz toho, že rok 1989 fakt hodně změnil a občanská společnost je něco, co je úžasné. Nikdo neřešil, kdo je černý, kdo bílý, kdo je zelený, kdo flekatý. Všichni se snažili si navzájem pomáhat. Kšeftařů, co to zobchodovali, bylo na jedné ruce.

Budeme roušky potřebovat v případě 2. vlny i na podzim?

I kdyby se nevrátily ty problémy na podzim, tak je velmi dobře, že si lidi uvědomili, že rouška není ostuda. Dokonce se z toho stal pro některé módní doplněk. Pokud je člověk nachlazený, kašle, kýchá, tak by prostě měl mít roušku. Je jedno, co je příčinou toho nachlazení. Kapénkami se přenáší řada chorob. Jsem-li nachlazený a přesto se cítím relativně dobře, tak prostě nemůžu jít mezi lidi bez roušky. Rouška není ostuda. Naopak, je to správné.

Je jedno, jestli bude 2. vlna, nebo nebude. Jakmile nastane chřipková epidemie, nastanou nachlazení, tak snad budou mít lidi roušky. Pacienti, kteří budou sedět v čekárně, budou mít roušky a budou tam kašlat a kýchat s rouškami bez ohledu na to, jestli je to covid.

Co říkáte na přesun epidemiologa Romana Prymuly na pozici vládního zmocněnce pro vědu a výzkum hlavně ve zdravotnictví?

Tady také úplně nevím, jaká je role tohoto vládního zmocněnce. Snažil jsem se to v rámci interpelací zjistit. Trochu se bojím, že pan premiér nepochopil, na co se ho ptám. V době covid krize se ukázalo, že biomedicínský výzkum je naprosto kruciální. Kdyby byl dostatečně státem sledován a dotován, mohli jsme mít daleko lépe našlápnuto. Vemte si třeba teď vývoj vakcíny.

Pod ministerstvem zdravotnictví máme přitom velmi silnou, schopnou výzkumnou organizaci - Agenturu pro zdravotnický výzkum. Zatímco třeba Akademie věd je agentura, která je hrazena ze státního rozpočtu a o penězích rozhoduje parlament, Agentura pro zdravotnický výzkum je resortní výzkumná agentura ministerstva zdravotnictví, hrazena je z jeho peněz a není to dostatečně dotovaná priorita vlády.

Domníval jsem se, že profesor Prymula dostane za úkol přechod této agentury z ministerstva pod vládu, což dlouhodobě doporučuji a považuji za jediné možné správné řešení. Podobně, jako to má pan Hnilička se sportem (Národní sportovní agenturu vede poslanec ANO Milan Hnilička - pozn. red.). Pokud bude agentura převedena pod Úřad vlády, role vládního zmocněnce není neužitečná. A málo platné, Prymula, ať si lidsky říká kdo chce co chce, tak výzkumem a vědou se zabývá a dělá ji.

Vy jste už v dubnu varoval, že se slábnutím pandemie covid-19 musí Česko začít léčit a operovat i jiné pacienty - vrací se z Vašeho pohledu i toto do normálu, vrací se pacienti s tím velkým množstvím dalších problémů, které je nyní možná nutné řešit o to akutněji?

Pán bůh zaplať, ano. V nemocnici jsme se na jednotlivých odděleních dohodli, že výrazně omezíme dovolené a o prázdninách pojedeme plný provoz, nebudeme jej omezovat, abychom dohnali všechna ta vyšetření, abychom maximálně zkrátili vyšetřovací doby na rezonanci, na CT, všechny intervence, které jsme už začali dělat.

Polopaticky řečeno - mají mít lidé strach z koronaviru? Případně strach z toho, přijít do nemocnice na vyšetření, které může odhalit další problémy?

Určitě ne. Strach mají mít z kolorektálního karcinomu, že ho zachytíme pozdě, strach mají mít z jiného typu nádoru, že ho zachytíme pozdě, strach mají mít z toho, že nedodržují životosprávu a kouří. Ale určitě ne z koronaviru. 

Upozorňujete, že krizi zvládli především lékaři, zmiňujete ale i další - studenty, kteří pomáhali v 1. linii. Je jejich přínos nedoceněný?

Společensky určitě. Zkoušel jsem u státnic a každému jsem poděkoval, dal jsem jim tu nejlepší známku. Zaslouží si to, nemohli se učit. Sám sobě jsem dal úkol, že nikoho nevyhodím, přišlo mi to fér, navíc jen hlupák vyhazuje od státnic, když je nechá tři roky nebo šest let studovat.

„Příště se na vás vyse*em.“ Arogantní Schillerová vmetla Hamáčkovi, jaký je koaliční partner

Tihle mladí lidé se opravdu pohybovali v tom rizikovém prostředí s rouškami a dostávali ze začátku strašnou sodu od hysterických lidí. Řvali na ně, když přijeli do nemocnice nebo do stanu a chtěli se nechat vytřít, a nechtěli slyšet, že to nejde. Vedle testování byli ale nasazeni v řadě provozů, protože nařízení ministra zdravotnictví bylo, že musíme oddělit ve všech oborech dvě skupiny lékařů, které se nepotkají. Většina nemocnic to řešila tak, že v podstatě byla jen polovina personálu v práci - a druhá půlka doma. No dobře, ale ti v práci nestíhali, takže pomáhali studenti, kterých se to netýkalo.

Další problém během koronakrize: Ze své praxe jste v průběhu pandemie upozorňoval, že kyberútok na nemocnice může organizovat v této době jen naprosté „hovado“. Útoku čelila i Vaše nemocnice.

To bylo něco strašného, já si nedokážu představit větší bezohlednost. Nejen vůči nemocnicím, zdravotníkům, ale i vůči pacientům. Já pevně věřím, že se podaří zjistit, k čemu došlo. Ten útok nebyl provázen žádným vyděračským dopisem. Nikdo nechtěl peníze, nic. To byla jenom čistá chuť škodit a ublížit v takovém rozsahu, že to muselo být organizované nějakou skupinou, nebo někým. To nebyl útok nějakého magora, který má doma počítač a vypustí vir. Opravdu to byla zhůvěřilost nejvyššího kalibru.

Faktem ale je, a je mi z toho strašně smutno, že se na onkologických intervenčních komisích setkávám s pacientem, který byl indikován k výkonu třeba v březnu, nedostavil se, protože se bál nebo protože jsme měli zavřeno, a ta choroba se dostala do fáze, kdy ten výkon, který šel provést v březnu, již dnes provést nejde. Je mi z toho vždy velmi smutno.