7°C
Simonka šla do nemocnice s banálním otokem, domů se už nevrátila: Rodina čeká na spravedlnost tři roky
Simona měla příští rok promovat na vysoké škole, místo toho má hrob, kam ji chodí téměř týden co týden oplakávat její stále zdrcení rodiče. Co je ale horší? Stále cítí, že jim jejich mladou a krásnou dceru sebrala chyba nemocnice, kterou vlastně nikdy nikdo nepotrestal.
Před třemi lety, na Valentýna roku 2017, zemřela Simona na lůžku v nemocnici v Lučenci, kde rovněž přišla na svět. Bylo jí tehdy pouhých 19 let, život měla celý před sebou. Ve stejném zařízení se paradoxně 14. září 1997 narodila.
Mladou studentku medicíny v osudné dny hospitalizovali v lučenecké nemocnici se zánětem slinných žláz. „Měla viditelný otok krku a velké bolesti. Po dvou dnech od přijetí jí začala opuchat i tvář a diagnostikovali jí herpes zoster, veřejnosti známý jako pásový opar. Zdravotní stav naší dcery se ale rapidně zhoršoval a otok byl tak velký, že Simonka prakticky neviděla,“ popisují s odstupem času rodiče Milan a Nataša se slzami v očích z představy, jak musela jejich holčička trpět.
Když byla dívka v nemocnici pátý den, její stav se extrémně rychle zhoršil. Musela na infekční oddělení, zkolabovala a byla oživována. To stejné se pak stalo i na oddělení ARO. „Dcera ještě šest dní statečně bojovala o svůj mladý život, boj však desátý den po hospitalizaci prohrála,“ řekla s pláčem maminka Nataša. Když přitom dceru odvážela do nemocnice, ani v nejhorším snu si nepředstavila, že spolu takto cestují naposledy. O to horší je pro ně pocit, že dceři nesměli ani dát sbohem. Nemocnice je totiž o stavu dívky informovala dlouho po její smrti.
„Nenašel se nikdo, kdo by nám zavolal. O tom, že dcera v noci zemřela, jsme se dozvěděli ráno v osm hodin. Nemohli jsme ji vidět, ani se s ní pietně rozloučit, protože v tu chvíli už bylo její tělo na pitevním stole v Bánské Bystrici. Vyslechli jsme si jen suché vyjádření, že i přes obrovskou snahu lékařů…“ nedokončili větu rozčílení rodiče.
Rodiče pak ze zoufalství podali podnět k prošetření inspekci. Rovněž se rozhodli, že podají trestní oznámení na neznámého pachatele za smrt jejich dcery. Inspekce následně neviděla v chování zdravotníků žádné pochybení. Jiného názoru ovšem byla policie. Na to konto podali rodiče stížnost na posudek úřadu z Bánské Bystrice a případ si převzala pobočka v Prešově.
„Po necelém roce vydali závěr, že Simoně nebyla zdravotní péče poskytnutá správně,“ přiznali rodiče, kteří začali doufat, že za smrt jejich dcery bude někdo pykat. Opak byl ale pravdou. Nemocnice měla dostat pokutu, ale k jejímu podání uplynula lhůta, a tak vše běží při starém, jako by se nic nestalo.
„Viník prakticky zůstal nepotrestaný. Nemocnice funguje dál. Tragédie nás poznamenala na celý život. Za peníze, které jsme měli našetřené Simonce na studium, jsme nechali udělat žulový pomník na hřbitově. Už nikdy neuvidíme její důležité životní kroky, které by nás naplňovaly radostí a hrdostí, ztratili jsme možnost být prarodiči. Víme, že dceru nám už nikdy nikdo nevrátí, ale chceme, aby se kompetentní v lučenecké nemocnici konečně probudili a přistoupili k sebereflexi,“ dodávají souhlasně oba rodiče. Zdravotní zařízení má ale k takovému kroku hodně daleko.
„Jsme přesvědčeni, že naši lékaři nepochybili a udělali vše pro záchranu pacientky. Zatím jsme personální změny neudělali, protože i nadále pokračuje vyšetřování policie,“ nechala se slyšet nemocnice.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.