Iniciativa #zazivouhudbu, chce především zmapovat jednotlivé subjekty navázané na hudební průmysl a zjistit, kde je pomoc nejvíce potřeba. „V současné chvíli vidíme právě největší problém v rozdrobenosti celé hudební branže, která není nikým zaštítěná. I z tohoto důvodu navrhujeme založení Národního fondu hudby. Ten by měl pomoct především tam, kde hrozí nejčernější scénáře,“ řekl Blesku mluvčí České obce hudební, iniciující projekt #zazivouhudbu, Alexandr Smutný.

 „Chtěli bychom, aby Národní fond hudby fungoval podobně jako Fond české kinematografie. Tedy kromě finanční podpory jednotlivým institucím, podporoval i začínající umělce a nabízel i různé formy vzdělání," podotkl Smutný

Pomůže snížení daní?

Česká obec hudební také aktivně jedná s ministerstvem kultury o možné finanční podpoře. „Podle našich propočtů a analýz by branže v současné chvíli potřebovala získat 4,5 miliardy korun. Tím ale nechceme naznačit to, že jen budeme čekat s nataženou rukou a čekat, co dostaneme. Je jasné, že se všichni z branže musí uskromnit. Chceme především vyvolat pozitivní dialog. Zároveň navrhujeme několik rychlých kroků, které by branži okamžitě ulevily,“ vysvětlil Smutný.

„Jedno z prvních opatření by mělo být snížení DPH na pořádání hudebních akcí. V současné době je v ČR 15% daň, což je vysoko nad evropským průměrem. V EU se tato daň pohybuje okolo 9 %. Dále navrhujeme snížení sazby DPH z prodeje vstupenek na 10 %. A nezbytné je také pokračování pětadvacítky pro OSVČ, upřesnil Smutný.

Ministerstvo kultury přislíbilo pomoc

Jednání s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) probíhalo i v úterý 12. května. „Pan ministr připustil, že by se v létě mohly konat akce pro 1000 – 1500 lidí. To ovšem nevyřeší problémy třeba muzikantů, kteří měli naplánované hraní ve světě,“ upozorňuje Smutný.

Situace zejména mezi koncertními umělci je kritická, ať už mluvíme o klasické nebo populární hudbě. Pokud umělci z existenčních důvodů přejdou do jiných odvětví, hrozí zánik mnoha kapel a souborů. Může to mít katastrofální důsledky kulturní, ekonomické i sociální. Situace se týká přibližně 20 000 umělců a dalších desítek tisíc navázaných profesí,“ řekl Jakub Nový, místopředseda Svazu autorů a interpretů, který se na iniciativě také podílí.

Podle Smutného se iniciativa s ministrem Zaorálkem také domluvila na vzniku pracovní skupiny, kde budou jak zástupci hudební branže v čele s mluvčím Alexandrem smutným, tak zástupci ministerstva kultury. Tím hlavním by měl být Milan Němeček, náměstek pro řízení sekce živého umění. Společně by pak měli nastavit procesy, které by pomohly k záchraně hudebního průmyslu.

250 hudebním klubům hrozí krach

Podle iniciativy #zazivouhudbu v současné době hrozí krach více než 250 hudebním klubům, mezi které bohužel patří i menší kluby v Praze. „Samozřejmě jednáme i s Magistrátem hl. města Prahy. Musím říct, že jsou velmi ochotní a přislíbili připravit podpůrné balíčky pro nezávislé pražské umělce. V Praze jsme tedy zatím asi nejdál, co se jednání týče,“ uvedl Smutný.

Hudební umělec nerovná se celebrita

„Je třeba si také uvědomit, že muzikant nerovná se celebrita. My tu mluvíme převážně o nezávislých umělcích, jejichž hlavní příjmy plynou z koncertování a mají naplánované akce i rok dopředu. Nyní mají ale kalendáře proškrtané, protože kromě omezení pořádání akcí zde výraznou roli hraje i zákaz cestování,“ upozornil Smutný

Nejisté vyhlídky

Právě dlouhodobé plánování a sezónnost výdělků jsou hlavními specifiky hudebního průmyslu, která ztěžují rychlý restart po dlouhodobém útlumu. Klíčovým faktorem jsou také vysoké vstupní a provozní náklady, které nesou pořadatelé velkých akcí, provozovatelé koncertních hal a klubů a také technické profese, umělci a vydavatelé. „V případě uvolnění opatření nelze začít pořádat koncerty ze dne na den. Plánování trvá v hudebním sektoru průměrně jeden až dva roky. Spousta promotérských agentur rok 2020 už úplně odepsala a predikuje, že zasažena bude i činnost v roce 2021. V takto nejistých podmínkách, nelze začít plánovat,“ uzavřel Smutný.

Fotogalerie
28 fotografií