Eva prožila život plný perzekucí: Otce jí odvleklo gestapo, komunisté ho později chtěli popravit spolu s Horákovou

Eva Jourová se narodila rok před vypuknutím druhé světové války, 17. dubna 1938 v Praze, kde strávila celý život. Její otec Josef Nestával byl právník, který pracoval na vysoké pozici na pražské radnici. Po okupaci se však přidal k odbojové skupině Obrana národa.

Kvůli kontaktu s odbojáři Josefem Balabánem, Josefem Mašínem a Václavem Morávkem, kterým gestapo dalo krycí název Tři králové, byl zatčen. „Spolupracoval s Balabánem a s těma Třema králema a v roce 1940 byl zatčen, vrátil se v pětačtyřicátém roce,“ uvedla Eva pro Paměť národa. „Byl odsouzen k trestu smrti, pak mu byl zmírněn na doživotí,“ dodala Eva s tím, že k rodině se tak mohl vrátit až po skončení války.

Děsivý masakr 21 lidí v malé vesničce na Valašsku: Na oběti tam vzpomínají dodnes

Eva si však otce moc dlouho neužila. V listopadu 1949 nastal komunistický převrat a tehdy byl Nestával zatčen znovu. Evě bylo pouhých deset let. „Bylo zatýkání a vím, že máma prosila tátu, aby odešel, aby vzal bráchu a aby odešli pryč. On říkal, že nemá důvod odcházet, protože nic neudělal, takže neví, proč by odcházel, a že není krysa, aby odešel, když se loď potápí,“ zavzpomínala na další moment, kdy se musela rozloučit se svým otcem.

„Nejdřív byla zatčena doktorka Horáková, to bylo v září, a v listopadu, toho 8. listopadu, přišli pro ten zbytek, co byl v tom procesu potom,“ dodala s tím, že si pamatuje přesně, jak se tehdy zatčení jejího otce odehrálo.

„Přišli brzy ráno, všechny nás vzbudili, a to si pamatuju naprosto přesně, to přišlo snad dvanáct lidí, sem s revolverama, otevřeli do bytu a v každém patře stáli po dvou s nějakými zbraněmi, nevím, jakými. Ty stáli po dvou. Babičku s dědou zamkli dole v bytě a ti, že nesmí ven,“ popsala dramatické chvíle s tím, že se procesu nemohli zúčastnit. Nicméně její máma tam docházela každý den ve snaze, že by mohla být k procesu puštěna. Marně.

Dokumenty o osvobození Prahy jsou po 75 letech odtajněné. Rusové popsali boj s nacisty

„Na proces nás nepustili. Máma tam chodila každý den v domnění, že by ji pustili. Vím, že asi dvakrát jsem byla s ní, a to byly kulomety v oknech. To bylo hrozný. Tam pořád kroužila letadla, nevím teď, jestli to byly helikoptéry. Pořád lítaly nad tou budovou,“ popsala s tím, že byl nejdříve odsouzen na smrt a později byl rozsudek změněn na doživotí. Ve vězení strávil čtrnáct let.

Těžké chvíle se rodině podařilo překonat díky soudržnosti. Všichni drželi při sobě. Pilířem rodiny byla Evina máma. „Máma neustále říkala, že prostě táta se vrátí a že tohleto praskne, jak se říkalo tehdy, že to nebude trvat dlouho, že se vrátí a že všechno bude zase v pořádku. Ona byla úžasně silná žena. Vím, že táta potom, když se vrátil, tak říkal, že vždycky věděl, že má to zázemí, a že věděl, že jsme tady a že jsme při něm,“ řekla s tím, že otec těžkou dobu přečkal díky tomu, že věděl, že na něj doma čekají, což mu pomáhalo.

Češi v palbě kulometů sestřelili letadlo: Četník popsal boj na život na smrt v ulicích Prahy i Hořovic

Život Evy tak byl poznamenán neustálými perzekucemi. Musela překonat mnoho úskalí. Nesměla studovat. Po základní škole začala pracovat jako zubní instrumentářka. Ovšem i přes to všechno se dokázala vypracovat na sálovou sestru a později se stala vrchní sestrou. Nakonec vystudovala gymnázium a zdravotnickou školu. Těžké chvíle překonala i díky tomu, že po svém otci zdědila optimistickou povahu a kuráž. „Mám asi trochu povahu po tátovi, protože to byl asi jeden z mála, který se vrátil po těch čtrnácti letech, tak ten byl psychicky naprosto fit,“ dodala.