10°C
Autista David (7) do školy nesmí, rozhodl Plaga. Po tlaku expertů ministr změnil názor
Pondělí 11. května znamenalo pro řadu maturantů a deváťáků návrat do lavic a ke svým kamarádům. Další týdny je mají následovat i školáci z prvního stupně, ale ne všichni. Ministr školství Robert Plaga (ANO) totiž vyřadil školy pro mentálně a tělesně postižené, ty měly podle něj být uzavřeny až do konce června. Toto jednání je ale podle vyjádření specialistů, ale i rodičů, protiprávní a diskriminační. Blesk Zprávám řekla svůj příběh i dvojnásobná maminka Markéta (41). Její syn David totiž potřebuje zpátky do kolektivu a ona do práce. Po tlaku zoufalých rodin a neziskových organizací ale nakonec školský výbor dal školám zelenou, opět ale s jistými podmínkami.
Z návratu do škol jsou vyloučeny děti druhého stupně základních a středoškoláci s výjimkou závěrečných ročníků - tedy devítek a maturitních tříd. Výjimek je ale víc.
„ZŠ/třídy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona pro žáky s tělesným postižením, mentálním postižením, souběžným postižením více vadami, poruchami autistického spektra (PAS) či závažnými poruchami chování budou do 30. 6. 2020 uzavřeny. Tyto školy budou do tohoto data i nadále realizovat vzdělávání na dálku,“ uváděl resort školství vedený Robertem Plagou (ANO).
To pobouřilo řadu rodičů, kteří mají děti doma už od 11. března, kdy byly školy uzavřeny. Jednou z nich je i Markéta (41), která má doma sedmiletého autistu Davida a k tomu ještě čtyřletou zdravou dceru. V ČR je pak asi 12 tisíc potvrzených jedinců s poruchou autistického spektra. Některé odhady pak mluví o až 200 tisících lidí, kteří PAS mají.
„Diskriminace,“ zní z rodin i od ombudsmana
Zákon umožňuje rodičům se rozhodnout, jestli chtějí své děti do školy pustit, docházka totiž není povinná. Rodiče s autisty ale tuto volbu dosud neměli a své potomky měli do školy poslat až v září. Všichni.
„Je to diskriminační. Ty děti jsou nyní izolované a můj syn nyní ztratil možnost navazovat sociální kontakt, který potřebuje. Stejně tak je ovlivněná i má dcera, která je sice zdravá, ale já ji nemůžu poslat do školky, protože na Praze 9 je to nyní tak, že pokud pobírám ošetřovné za svého syna, nemůžu poslat druhé dítě zpátky do procesu,“ svěřila se Blesk Zprávám maminka Markéta.
O diskriminaci hovoří i organizace Děti úplňku, která dokonce ministrům zaslala otevřený dopis. Stejný krok učinila i Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Později se za stranu nespokojených rodin postavila i zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.
„Upozorňujeme, že by takováto znevýhodňující výjimka jen pro tuto kategorii dětí mohla být vnímána jako diskriminace z důvodu zdravotního stavu. A ta je na základě takzvaného antidiskriminačního zákona protiprávní,“ dokládá své tvrzení o diskriminaci Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání.
Po tomto tlaku se ale zdá, že ministr Plaga obrátil. Školský výbor mu totiž po středečním jednání doporučil, aby tyto školy rovněž povolil otevřít. Podle něj by bylo dobré, kdyby se mentálně či tělesně postižení mohli do speciálních škol vrátit nejlépe od 1. června. Měli by tak mít možnost opět usednout do lavic týden po ostatních. Další možností podle ministra je, že se přidají k dětem už od 25. května. Podle Plagy by to ale mohla být rizikovější varianta.
Učení je náročnější, rodiny to nezvládají
Lidem vadí i další stránka věci. Rodiny s dětmi s PAS jsou totiž už od března odříznuté od normálního světa. „Pandemie zesílila situaci rodin dětí s autismem s vyššími nároky na péči a ukazuje se, že je mnohem kritičtější – potíže má celá řada rodin s různými typy zdravotního postižení, kterým se potřebné podpory nedostává,“ uvedla pro Blesk Zprávy Veronika Žáčková z organizace Děti úplňku.
Autistům, ale i jiným lidem s mentálním či zdravotním postižením, byly totiž uzavřeny různé sociální služby - tedy denní stacionáře, kroužky, nízkoprahová zařízení a další. Uzavřené školy jsou ale tím největším problémem. „Přibližně každý druhý rodič pečující o dítě se zdravotním postižením spontánně uvedl nedostupnost vzdělávání jako významný problém: zavřené školy či školky na ně kladou neúnosné nároky,“ dodává Žáčková.
O neúnosných nárocích promluvila i Markéta. Davida učí už přes dva měsíce sama, ale jak přiznává, není specializovaný pedagog, který na to má vzdělání. „Učím se s ním denně, protože má rád ten režim a vyhovuje mu. Od učitelky dostávám úkoly, ale trvalo mi, než jsem ho zvládla učit. Nevím jak jej zaujmout, jak mám látku přednášet,“ zmiňuje Markéta, která se strachuje každého dalšího dne. Její syn se totiž ve škole hlavně učil to, jak má fungovat ve společnosti a to nyní není možné.
„Neliší se výrazně od svých vrstevníků. Běhá, skáče, směje se i pláče jako normální děti, ale potřebuje specifičtější přístup, aby se naučil žít v kolektivu. Učí se, že musí na něco počkat, že by se měl dělit...,“ popsala Markéta Blesk Zprávám. K tomuto dodala, že když Davida do speciální školy poslala, měly děti dva měsíce na to, aby si na sebe zvykly. Nyní se opět uvidí až v září.
Markéta se nyní bojí kromě psychického zdraví svého syna také o svou práci. Její zaměstnavatel je sice vstřícný, jak zdůraznila, ale očekával její návrat do práce už koncem května. „Zkouším aspoň po večerech něco udělat,“ doplnila.
„Normální“ školy jsou nebezpečnější
Školy zabezpečují lidem jako Markéta důležitou podporu pro děti se zdravotním postižením. „Pro řadu rodin jsou často jediným zdrojem pomoci a odlehčení. V čase školní výuky mají tak pečující rodiny nezřídka jedinou možnost zajistit nutné činnosti, jako je nákup, návštěva úřadu či lékaře, výkon zaměstnání nebo nabrání sil pro další péči,“ dodává organizace Děti úplňku v otevřeném dopise ministrům.
Expertům dosud vadilo i to, že ministerstvo neuvedlo přesný důvod, proč tyto školy vyřadilo. To se změnilo. Podle Plagy ministerstvo pouze zvažuje možná rizika. „Rozhodně nikoho cíleně ani necíleně nediskriminujeme, naopak zvažujeme v nestandardní situaci faktory naplňování hygienických standardů a ochrany zdraví těch dětí,“ řekl. „Dokud se budu moct rozhodovat, tak budu balancovat rovinu epidemiologickou, rovinu proveditelnosti a rovinu ochrany jednotlivých subjektů,“ dodal.
To považují experti, ale i Markéta za paradox. Školy pro postižené mají podle nich často bezpečnější podmínky pro studium než ty „normální“. Jelikož jsou podobné děti časově náročnější a mívají specifické potřeby - potřebují zdravotní péči, větší pozornost vychovatelů a učitelů - je jich ve třídě maximálně kolem patnácti.
Podobně je to i ve třídě autisty Davida, který má jen sedm spolužáků. „Mají i vlastní lavice,“ dodává Markéta a zastávají se jí i Děti úplňku, které na to konto zmiňují, že je tak i lehčí udržovat rozestupy.
Na stranu Plagy se ale nakonec postavila i komora soukromých speciálních škol. Podle ní jsou různá postižení u dětí často kombinovaná s epilepsií nebo třeba srdečními vadami, takže by pro ně nákaza koronavirem mohla být nebezpečná.
I toto vyjádření je ale podle Šimůnkové nepřesné a hraničí se zákonem. Podle ní totiž nelze předpokládat, že postižení automaticky neznamená zhoršení zdravotního stavu. Tento postup je podle ní v rozporu se školským zákonem, Úmluvou o právech dítěte a Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením.
Témata:
Související
