7°C
Predator: Hunting Grounds trailer PlayStation
V kůži predátora je to největší zábava
Jak se Predator: Hunting Grounds hraje, jsem si vyzkoušel už před měsícem v hratelné trial verzi. Hned po spuštění plné videohry mě proto zamrzelo, že veškerý progres, kterého jsem v trialu dosáhl, je fuč. Také mě zamrzelo, že toho finální podoba této gamesy nenabízí o moc více. Jak už bývá u podobných asymetrických her zvykem, hra za silnější postavu je prostě zábavnější.
A stejně tak je to i s predátorem, v jehož kůži, z níž po zásahu teče zelená fosforeskující krev, je to prostě větší zábava. Yautju, který může být mužského i ženského pohlaví, sleduje kamera z pohledu třetí osoby. Predátor je silný a hbitý. Skáče desítky metrů daleko a rychle se pohybuje i v korunách stromů. Umí se zneviditelnit a svou kořist vyhledat díky infračervenému vidění.
Yautja luk, zápěstní čepele i vystřelovací síť
Už v základní výbavě má ikonické zbraně jako zápěstní čepele a plasmový kanon na rameni. Za úspěšný lov získáte zkušenosti, se kterými porostou i vaše levely. Dosažení různých úrovní se rovná odemknutí nové výbavy, zbrojního arzenálu a tříd pro lidi i monstrum. Získáte vystřelovací síť, hlasovou návnadu, kterou zmatete vojáky, vrhací naváděcí disk, Yautja luk nebo opravdu silné kopí.
Kromě zkušeností obdržíte i cenný kov Venitarium a do klína vám budou padat také lootboxy. V každém najdete tři předměty. A to platí jak při hře za vojáky, tak mimozemšťana. Nová výbava potěší, ale kosmetické věci, jako skiny zbraní pro vojáky nebo barevné dredy, jsou ve hře čistě jen na okrasu. Nejhezčími věcmi pro predátora jsou nové biomasky, které vypadají krutopřísně.
Dobré nápady nestačí
Když vás jako Yautju sejmou, máte možnost se ještě ozdravit. V tomto případě jste ale velmi zranitelní a nemůžete poskakovat v korunách stromů. Když vás sejmou nadobro, dostanete ještě příležitost zabít vojáky příruční bombou. Jde o zajímavý prvek, který ukazuje, že Predator: Hunting Grounds obsahuje dobré nápady. Ty však k tomu, aby vznikla povedená videohra, nestačí.
Za vojáky jde o klasickou online FPS. Musíte plnit řadu generických úkolů. Budete likvidovat zásilky drog, hackovat počítače, otevírat sejfy, fotit důkazy o aktivitách kartelu atd. Prostě doběhnete z bodu A do bodu B, kde uděláte C a pak vezmete nohy na ramena. Po splnění všech úkolů je vaším cílem útěk k vrtulníku. Představte si, že slyšíte hlášku „Get to da choppa“ z úst Arnolda Schwarzeneggera.
Umělá inteligence, nebo demence?
Zabránit se vám v tom budou snažit počítačem ovládaní vojáci, na které narazíte i během ostatních úkolů. Jsou ale tak dementní, že to snad není možné. Umělá inteligence je naprosto příšerná. Chovají se nelogicky, často nestřílí, jen tak pobíhají nebo se někde zaseknou. Opravdovou hrozbou je tedy pouze predátor. Když ho zabijete, vaším úkolem bude zajistit jeho tělo v co nejlepším stavu pro armádu.
Jenže když odjistí bombu, je zle. Můžete buďto utíkat a doufat, že se dostanete mimo dosah výbuchu, nebo se pokusit výbušninu zneškodnit. V tom případě musíte na predátorově zařízení naťukat správně zobrazené Yautja znaky. Jde o docela obtížnou minihru. Během pár hodin hraní zjistíte, že vám levely naskakují rychle a že toho hra příliš nenabízí. Už jen to, že mapy jsou jenom tři, je do nebe volající.
S kamarády to na pár chvil stojí za to
Hrát se proto vyplatí pouze chvíli v partě kamarádů v soukromých kláních, protože rychle zjistíte, že jste si už užili všeho, co hra nabízí. Pokud navíc zvolíte rychlou hru, zjistíte, jak je matchmaking pofidérní a rozbitý. Klidně postaví nováčky proti nesmyslně nabušenému predátorovi. Na veřejnou hru za Yautju se navíc čeká v současnosti kolem pěti minut, což je příliš dlouho.
Technický stav hry je přitom také pořádný děs. Už jenom samotná grafika je hrůza. Predátor je hezky zpracovaný, ale to je tak všechno. Vojáci i prostředí jsou otřes. Textury jsou navíc neostré, vzdálené předměty doskakují na horizontu a animace postav je zastaralá. Tuhle hru bych za její vizuální stránku hanil, i kdyby vyšla na PlayStation 3, natož o generaci později. To ale není bohužel vše.
Hra je v tristním technickém stavu
Framerate je špatný a hra se kvůli němu zpomaluje. K tomu navíc často laguje, takže se připravte na dosti trhaný zážitek. Občas také celá hra spadne. Alespoň že hudba, o jejíž hlavní motiv se postaral Alan Silvestri, a zvuky včetně predátořího řevu a chrčení stojí za to. Je tedy Predator: Hunting Grounds špatná hra? Vyloženě ne, ale žádný zázrak to také není. Cílová skupina tohohle titulu je jasná.
Jde o fandy filmové série, kteří mají na PlayStation Network dostatek kamarádů. Na pár okamžiků je hraní v partě stejně naladěných přátel zábava. Hru paří překvapivě hodně Čechů a navíc podporuje crossplay s PC. Jinak je ale Predator: Hunting Grounds vyloženě promrhaným potenciálem. Vývojáři z Illfonic by se ještě hře museli nadále věnovat, aby z ní udělali víc než jen béčkovou srandu.
