7°C
Cestovky chtějí od lidí doplatky za odložené letní zájezdy. Křeček se klientů zastal
Ministerstvo pro místní rozvoj by podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka mělo v souvislosti s pandemií koronaviru přistoupit k větší ochraně nejen cestovních kanceláří, ale také jejich klientů. Ombudsman kvůli tomu napsal ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové (za ANO). V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.
Na ombudsmana se podle mluvčí v posledních dnech obracejí lidé, kteří před únorem 2020 uzavřeli s cestovními kancelářemi smlouvy na zájezd s odletem v letních měsících. Nyní mají podle smlouvy cenu zájezdů doplatit. Poukazují na to, že stát hledá cesty, jak cestovním kancelářím pomoct kompenzovat ztráty, ale na jejich klienty nemyslí.
„Chápu, že uzavřenou cestovní smlouvu je třeba dodržovat. Domnívám se však, že by to mělo platit pro obě strany stejným způsobem. Rozumím zájmu na zachování cestovního ruchu, resp. solventnosti cestovní kanceláří. Myslím si však, že by přijímaná opatření měla chránit jak cestovní kanceláře, tak i jejich zákazníky, kteří jsou situací kolem pandemie koronaviru rovněž postiženi,“ uvedl Křeček.
Křeček: Rodiny nemají finanční rezervu
Mnoho rodin podle něj nemá finanční rezervu, z níž by mohly zaplatit zájezd, o němž vědí, že se v původním termínu neuskuteční. Peníze, které by klienti k úhradě využili, navíc nedostanou zpět dříve než v září 2021, pokud by v mezidobí nevyužili voucher od cestovní kanceláře.
Mohou sice od smlouvy odstoupit, ale v takovém případě musí cestovní kanceláři uhradit často vysoké storno poplatky. Fakt, že pak mohou žádat cestovní kancelář o voucher v minimální hodnotě deset procent zaplaceného storno poplatku, to podle Křečka nenapraví.
Ombudsman situaci některých klientů ilustroval na případu jedné stěžovatelky. Ta je podle něj nyní před rozhodnutím, zda odstoupit od smlouvy a uhradit cestovní kanceláři storno poplatky 46.283 korun za zájezd pro její rodinu v celkové výši 55 000 korun, nebo doplatí zbytek zájezdu, tedy asi 30 000 korun. Ani na jednu možnost rodina nyní nemá ve svém rozpočtu peníze. Museli by si vypůjčit, a to s vědomím, že stejně nikam neodletí, dostanou od cestovní kanceláře voucher na využití někdy v budoucnu a zaplacené peníze by se jí vrátily až za rok.
Řešení? Žádné doplatky
„Pro klienty cestovních kanceláří vidím řešení jejich nelehké finanční situace například v tom, že po nich cestovní kancelář nebude požadovat doplatky u zájezdů, u nichž je již nyní zřejmé, že se neuskuteční,“ uvedl ombudsman. Adekvátní by podle něj bylo, kdyby klienti, jejichž odlet či odjezd na zájezd je v termínu od května do srpna, nemuseli zájezdy doplácet a cestovní kanceláře by jim poté vystavily voucher pouze na uhrazenou zálohu.
„Pak nebude docházet k situacím, kdy rodina řeší, že nemá peníze na doplatek, a proto od smlouvy raději odstoupí, což jí uhrazenou zálohu za zájezd nevrátí, a bude ji to stát další nemalé částky na stornopoplatcích,“ uvedl ombudsman.
Přece nebudu platit za dovolenou, která se neuskuteční. Jiná situace by nastala, kdyby cílový stát naše cestovky podpořil, že se zájezd může uskutečnit. Např. v červenci se může odcestovat, ale klienti nechtějí riskovat, jak to tam bude po koroně vypadat a nebudou chtít na takovou dovolenou odjet. Jsem pro vouchery za zálohy, cestovkám to musí stačit, když žádné zájezdy pořádat nebudou.