Tomáš (30) přišel kvůli koronaviru o klienty. Na pomoc pro ně točí videa, viděly je už miliony

Jakým způsobem vás a vaši profesi zasáhla pandemie koronaviru a opatření vlády?

Značně. Protože podnikám v oblasti marketingového poradenství, koronavirus zasáhl nejenom mě a moji rodinu (moje maminka pracuje v domově důchodců), ale také mé klienty. Měli jsme v té době s naší firmou rozjeté dvě kampaně pro dva významné klienty, kteří se pohybují v oblasti fitness a terapií. Z důvodu zavedení karantény jsme museli vše změnit. A část spolupráce rozvázat. Firma tak tratila ze dne na den a s tím nikdo nepočítal.

Zmínil jste maminku, která pracuje v domově důchodců. Jak tato skutečnost ovlivňuje vaši rodinu?

Celá rodina s ní musela zrušit jakýkoliv fyzický kontakt. Nesmíme se vídat. Každý týden u ní probíhá kontrola, zda koronavirus nemá. Kdyby se maminka stala nosičem nemoci, v ohrožení jsou především starší lidé v pečovatelském domě.  Je to poměrně psychicky náročné, jak pro ni, tak pro mě. Často se běžně navštěvujeme a máme velmi blízký vztah.

Tomáš Lukavec má i v době koronaviru jasnou vizi. | Archiv Tomáše Lukavce

 Začal jsem cítit paniku. Najednou z ničeho nic přišla stopka. I do jisté míry nelogická, protože jsem pro ně měl plán, jak to zvládnout. V marketingu se jako nezávislý poradce pohybuji již 10 let a pracuji s vývojem trhu. Vím, že krize přináší i svou dobrou stránku věci, když člověk dokáže trochu poodstoupit. Vím, že se to nyní těžko poslouchá. Mnoho lidí doslova bojuje o základní jistoty. Strach má velkou moc, neukazuje cestu, spíše ji zavírá. Takže se snažím do své komunity vnášet fakta, pochopení a být jim stále nablízku. Ať už na sociálních sítích nebo osobně.

Máte nějaký náhradní plán? Jak momentální situaci řešíte?

Své zrušené přednášky či workshopy pro firmy se snažím nahradit právě vysíláními na facebooku a instagramu Zákony Bohatství. Vytvořili jsme s týmem videa na aktuální dění, pozvali naše přátele z řad celebrit jako třeba Martina Hausenblase či Petra Havlíčka a poskytli naší komunitě řadu řešení nynější situace. S firmou se více zaměřujeme právě na zvyšování povědomí o nás. Kovářova kobyla by neměla chodit nikdy bosa! Mezitím chystáme i náš nově spuštěný portál.

Tomáš Lukavec respektuje nařízení vlády a na procházku chodí jen s rouškou. | Archiv Tomáše Lukavce

Jak na situaci reagovali vaši zaměstnanci? Museli jste propouštět?

I když se zatím situace nedotkla našeho interního týmu, museli jsme rozvázat spolupráci se spoustou externistů, kteří pro nás zajišťovali natáčení, catering, provoz živých akcí či workshopů, kosmetické služby na natáčeních. Přeměnili jsme naši strategii, protože počítáme, že i když karanténa a opatření vlády opadnou, návyky zákazníků zůstanou z dob karantény zachovány. Budou se bát kontaktního nakupování. Budou také více závislí na sociálních sítích. A v neposlední řadě očekáváme i určitou lenost… Myslím to v tom dobrém slova smyslu. Více budou objednávat dovoz domů, nebudou chtít trávit tolik času venku. Nejistota z kontaktu s lidmi se podle nás přenese v mnohém i do dalších měsíců či let. Je nutné s tím počítat. 

Co vás inspirovalo k tomu, že jste začali tvořit zdarma videa, v nichž se snažíte nabídnout pomocnou ruku lidem, kteří si v současné situaci nevědí rady? Jejich výroba má určité náklady, jak toto řešíte?

 Inspiroval mě můj nevlastní táta. Je to Holanďan a žije s námi v Čechách. Řekl mi: “Tím, že pomůžeš druhým, pomůžeš i sobě.” Vysíláme proto každý den motivační videa na našem facebooku. Už jsme jich vyrobili 27 a zhlédlo je přes 3,5 milionů diváků. Financuji to z větší míry z osobních rezerv. Schovával jsem si to na dovolené, seberozvoj či na horší časy. Došlo mi, že to vše se dá krásně propojit nyní. Kým bychom byli, kdybychom nepomáhali každý tím, co umíme nejlépe? Podnikatelsky věřím, že se nám tato investice do pomoci druhým vrátí v čase. Podnikání je běh na dlouhou trať. A lidé jen tak nezapomínají, jak se říká. Vím to nejlépe. Lidem, co mi pomohli před lety v době vyhoření či nouze, jsem nyní po ruce i ve tři ráno.

Tomáš Lukavec a jeho tým vytvořili i video s názvem 70 důvodů lásky. | Archiv Tomáše Lukavce

Jak dlouho za těchto podmínek může vaše firma vydržet, aniž by vás to existenčně ohrozilo? 

No, upřímně, který byznys vydrží zavřený déle než dva, tři měsíce? Myslím, že mnoho jich není. My jsme malá firma. Takže pro nás to bylo „buď, a nebo”.  Celý náš tým začal usilovně makat na tom, abychom to nejenom celé zvládli, ale abychom především pomohli naší komunitě. Je také nutné si uvědomit, že i když firmy sníží své náklady, žádná z toho nezbohatne. Opravdu je nyní potřeba dát o sobě vědět světu a použít pro to třeba právě sociální sítě.

Myslíte si, že naše vláda řeší současnou situaci správně? Co by podle Vašeho názoru mohli dělat lépe? 

No, jestli se mě ptáte jako marketéra… Jedna moje známá říká, že všichni, co pracují v marketingu, jsou taková podivuhodná zvířátka. Za vším vidí marketing. I za tím, jak ráno vstanete či jak se tváříte do obrazovky. Je proto pro mě nyní náročné rozeznat, do jaké míry jde u různých výroků politiků o sebemarketing a do jaké míry jsou to opatření, která jsou dobře a do důsledku promyšlená.

Kupodivu jsem ovšem poměrně spokojený s rychlostí, s jakou vláda opatření učinila, v porovnání s ostatními zeměmi. Projevila se i určitá jednotnost. Co by mohla dělat lépe? V určitých okamžicích jsem postrádal vnášení naděje do společnosti. Pozitivní příklady. Morální oporu. To, co lidé v krizích či dobách změn nejvíce potřebují.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Podnikání prochází denně mikro krizemi. Neustálými boji s byrokracií, složitým účetnictvím, středověkými náklady za něco, co nikoho neposouvá, děravou legislativou atd. Kdo podniká, ví, o čem mluvím. Momentálně je to, jako když dáte zdravého a silného tygra do klece a řeknete mu: chovej se nyní jako nemocný králíček. Proto mě vede dopředu neustále si uvědomovat, že je nutné myslet ne jenom na to, co dělat v té pomyslné kleci, ale co dělat, jakmile se klec otevře. Buď mnohým svaly opadnou, nebo se už nyní připravují na nové příležitosti.

Změnila současná situace nějakým způsobem váš pohled do budoucna? Osobní i profesní? 

Můj život předtím představoval jednu velikou jízdu. Pořád někde v zahraničí, pracovně i odpočinkově. Své knihy jsem psal v letadlech, která nyní nelétají. Videa natáčel třeba v Africe či na Mauriciu. To vše je nyní pryč. Nemohu přednášet. Vést workshopy. Cestovat. Ale mohu číst, pečovat o svou kočku, rozvíjet partnerský život, smát se maličkostem, vtipkovat o svých nových špecích z domácích koláčů. Je toho tolik, co vás může dělat šťastnými, když na chvíli odložíte černé brýle. Moje známá si třeba po 5 letech dala rande se svým manželem. Uvařila mu. A znovu se zamilovala. Není to báječné? Žasnu a divím se zároveň, kolik mi toho unikalo!