7°C
Samoživitelce Jolaně zbývá 978 korun. Měla „špatnou“ práci, podporu nedostane
Jolaně zůstalo před koncem března v peněžence 978 korun. Z toho musela uživit malou dceru. V dubnu bude mít ještě méně, pokud se nedostane do práce. Jolana totiž patří mezi 200 tisíc samoživitelů, kteří se nyní ocitli na pokraji sil - finančních i časových. Ti, kteří dosáhnou na tzv. ošetřovné, mají více štěstí, jsou ale i tací, kteří žádnou podporu nezískají a doma sedí s dětmi zadarmo. Někteří se pak ztrácí i v tom, na co mají vlastně nárok.
„Ocitla jsem se v nelehké situaci. V únoru mi skončila mateřská a navíc jsem přišla o práci (zrušení provozovny na konci ledna). Pracovala jsem na DPP jako kuchařka, takže na hmotnou nouzi bohužel nemám momentálně nárok kvůli příjmům z mého bývalého zaměstnání. Teď mi zůstalo v peněžence 978 korun,“ svěřila se Jolana.
Jolana není jediná samoživitelka, která se kvůli pandemii dostala do existenční krize. Podle některých odhadů je v České republice až 200 tisíc maminek a tatínků, kteří na výchovu svého dítěte zůstali sami.
Kdy mám nárok na pomoc?
Důležitou „náplastí“ nejen pro samoživitele je především ošetřovné. „Nově mají rodiče nárok na ošetřovné po celou dobu uzavření školských a dalších dětských zařízení,“ uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí. Ošetřovné nabídne 60 procent denního redukovaného příjmu.
Je to omezeno pravidly. Ošetřovné náleží rodičům, případně prarodičům, s dětmi do 13 let. Získává se rovněž jen jedna dávka, i když je doma více dětí.
Největším problémem je ale fakt, že na ošetřovné nedosáhnou ti, kteří pracovali na DPP nebo DPČ - ošetřovné je totiž vypláceno těm, kteří mají placené nemocenské pojištění, kam spadají jen částečné a plné úvazky. Na ošetřovné tak nemá nárok ani paní Jolana.
Nově se kvůli pandemii rozšířil nárok na ošetřovné i pro OSVČ. I tam se ale projevily nedostatky, a ty stály řadu lidí peníze, které mohli dostat náhradou. „Když byly synovi dva roky, tak jsem začala dělat na DPP. Od září 2019 jsem pak začala být OSVČ, protože jsem dohod měla více. Tím ale, že ještě dobírám rodičovskou dovolenou, tak je pro mě živnost vedlejší činností. Legislativně to znamená, že na ošetřovné nemám nárok,“ svěřila se Blesk Zprávám také samoživitelka Jana (33).
Živnostníci totiž o ošetřovné mohou požádat na ministerstvu průmyslu a obchodu pouze v případě, že nemají jiný zdroj příjmu - důchod, zaměstnání apod. V případě Jany se jedná o rodičovský příspěvek.
Jana se tak snaží alespoň dosáhnout na jednorázovou podporu 25 tisíc korun pro aktivní OSVČ, kterou schválila vláda a která poputuje do Sněmovny 7. dubna. „Tam je také problém. Sice dosáhnu na ten 10procentní pokles příjmu, ale nedokážu rozluštit podmínky, které uváděla ministryně Schillerová na tiskové konferenci,“ pokračuje Jana.
Informace si pokouší zjišťovat, ale brání jí v tom dle jejích slov přetížené telefonní linky, řada informací je pak nepřeložitelná. Jana pak navíc jakožto živnostník, který započal podnikat v září, nejspíše nedosáhla na hranici 15 tisíc měsíčního příjmu, které vláda k uznání příspěvku požaduje.
Jak již bylo zmíněno, řada samoživitelů nemá nyní nárok ani na podporu bydlení, a to kvůli předchozím příjmům. „Jsou to lidé, co dělají na dohody, brigády. Teď, když o brigádu přišli, tak nedostávají vůbec nic, nemají nároky a nedosáhnou na přídavky. To mi přijde velice paradoxní,“ řekla Blesk Zprávám ředitelka komunikace Klubu svobodných matek Petra Krainová.
Jsou na to sami, projevila se ale solidarita
Z průzkumu, který udělal Klub svobodných matek, jež sdružuje na facebookové skupině 9 tisíc samoživitelů, vyplynulo, že je nyní doma 70 procent oslovených rodičů. Pro ty, kteří se dostali do bezvýsledné situace a jsou zavření doma bez práce, příjmu i času, tak různé organizace a neziskovky shání pomoc.
„To co většina lidí zvládá ve dvou, musí oni zvládnout sami – finance, péče o děti a teď i jejich učení. Teď jim ještě vzrostly náklady i proto, že jsou doma a musí třeba více vařit. Málokdo si uvědomuje, že i ta ošetřovačka jim nemusí stačit, protože oni mají rozpočet velice napnutý a nemají šanci si udělat rezervu,“ pokračuje Krainová.
Klub svobodných matek proto zareagoval vypsáním výzvy. Samoživitelka nebo samoživitel můžou zažádat o jednorázovou finanční podporu v hodnotě 2 tisíce korun. „Stačí, když nám napíšou, v jaké jsou situaci, jaké mají příjmy a jak se jich pandemie dotknula. Není to pro všechny, ale opravdu pro ty, co jsou nyní v krizi,“ doplňuje Krainová.
Často se stydí říct si o pomoc
Původně klub vyhradil pro matky a otce 200 tisíc, nyní zmiňují, že díky štědrosti a solidaritě se nejspíš povede navýšit výzvu o dalších 100 tisíc. To může být velký nákup potravin a dalších nezbytných prostředků pro 50 zoufalých rodičů. Jana ale zmiňuje, že často se lidé stydí si o pomoc říct. A to i v případě, že to opravdu potřebují.
„Nabízely se třeba počítače, aby se mohly děti připojovat na online výuku. Sice jich nebylo dost, aby to pokrylo všechny domácnosti, ale maminky se styděly. Přitom jsou na nás nyní kladeny opravdu vysoké nároky – třeba učení dětí? Do čtvrté to zvládne asi každý, ale učte pak sedmáka fyziku,“ pokračuje Jana.
Jana se svěřila i se svým největším strachem. Netrápí ji finance nebo učení tolik, jako spíš riziko nákazy. „Kdybych byla nakažená koronavirem, tak jasně, můžu dát syna babičce, ale ta je zase v rizikové skupině. Stát nám neříká, co v těchto chvílích dělat. Nebo kdyby byl nakažený syn, tak já s ním nemůžu být. Ta představa mě úplně děsí, všude stříkám dezinfekci,“ uvedla s tím, že stejnou obavu slýchá i od jiných matek.
Tak tedy ti to napíši polopatycky. Nepochopil jsi už můj první příspěvek. Byl to jen citát s filmu jak se pan Kemr ptá co je to hovnivál. Samozřejmě že vím jak zní právní definice samoživitelka a nepotřeboval jsem k tomu ani těch tvích 10 vteřin. Jen jsem chtěl upozornit že samoživitelka není vždy samoživitelka. Osobně znám spoustu párů co mají dítě žijí neoficielně spolu jen proto aby žena mohla prohlašovat že je samoživitelka a tím pádem měla spoustu výhod. Tak doufám že uznáš že taková definice je na ***.