9°C
Tomáš se z Rakouska vrátil s koronavirem: Na internetu mu přáli kulku do hlavy
Tomáš K. z Olomoucka byl s přáteli lyžovat v rakouském Schladmingu. Po návratu zjistil, že se na horách nakazil koronavirem. Mnohem víc než nemoc mu ale život znepříjemnili lidé v Česku. Tomášovi sousedé dělali nepříjemnosti, když doma větral, a lidé na internetu mu dokonce přáli smrt! O svých zkušenostech promluvil v otevřeném rozhovoru.
Naplánovanou lyžovačku v Rakousku Tomášovi K. koronavirus nezhatil. Proč taky? V době, kdy na hory jel, ještě neplatila žádná zpřísněná opatření a stát před cestami do Rakouska nevaroval. Ani po návratu z Alp se nezdálo, že by Tomášovi něco hrozilo. „Po návratu se nic vážného nedělo, ale jeden kamarád raději zavolal na hygienu, zda se nemáme nechat testovat na koronavirus. Tam mu sdělili, doslova mu řekli, ať nešílíme, že tam není žádné ohnisko,“ uvedl v rozhovoru pro portál iRozhlas.cz Tomáš s tím, že už je vyléčený.
Asi po týdnu ale kamarád s manželkou začali pociťovat příznaky, a tak byli testováni na koronavirus s pozitivním výsledkem. Následně pozitivně vyšel i Tomáš s téměř celou rodinou. Všichni měli naštěstí jen lehký průběh nemoci Covid-19.
Ve chvíli, kdy přijela k jeho domu sanitka kvůli testování, začal Tomáš mezi lidmi ve svém okolí cítit napětí. „Rozjela se šílená panika, někdo mi nadával, že jsem ho nahlásil, někdo, že jsem ho nenahlásil a že chce taky na testy,“ popsal serveru. Situaci nepřijali dobře ani sousedé. „Někteří lidé z vesnice cítí vůči nám šílenou nenávist,“ řekl Tomáš iRozhlasu. Někteří mu údajně dokonce vyčítali větrání, ačkoliv je to naprosto bezpečné, nákaza se takovým způsobem šířit prakticky nemůže.
Na sociálních sítích, od kterých se Tomáš podle svých slov dočasně odstřihl, se mezitím rozjel hon na čarodějnice. „Kamarád mně poslal, co se na facebooku píše. Lidi tam třeba psali, že všichni z toho auta, co jsme jeli do Rakouska, že bychom měli dostat kulku do hlavy. To mně přijde úplně šílený,“ šokoval.
Přes nenávistné komentáře a podezřívavé pohledy sousedů se Tomáš přenesl, závažnější problém ale nastal, když jeho děda zemřel na infarkt. Poslední chvíle trávil na své přání právě s Tomášovou rodinou. Pracovníci pohřební služby se podle Tomáše báli přijet, dostavili se až po šesti hodinách od prvního telefonátu.
„Přijeli dva muži a na očích jsem jim viděl strach, ale z nebožtíka to nebylo. Neměli na sobě vůbec žádné speciální oblečení jako lékař, který ohledával dědu v šest. Řekl bych, že byli v normálním oblečení, jen asi měli roušku navíc. Jejich přístup byl dobrý. Až bude po všem, tak jsem jim slíbil, že jim osobně poděkuji, a pokud budou souhlasit, předám nějaký dar,“ doplnil Tomáš.
Žádná léčba není, není co platit.