8°C
Na to, abyste z vlastní zahrádky mohli sklízet opravdu chutné plody, musíte mít trochu trpělivost. Ale kdy jindy než v těchto dnech můžete zahrádkaření věnovat tolik času? Tak s chutí do toho!
Jste připraveni?
Pokud jste zkušení zahrádkáři, s výsadbou semínek jste začali už na konci února, doba sklizně obvykle začíná v červenci a pokračuje do září. Pokud si nejste jisti správným načasováním, zeptejte se odborníků, načtěte si odborné články, ale přinejmenším se řiďte návodem na balení semen. Přímo do půdy lze většinou vysévat nenáročné druhy zeleniny, které dobře klíčí a rychle rostou – jako například ředkvičky, mrkev nebo třeba okurky. Na předpěstování jsou vhodné citlivé druhy – rajčata, papriky, saláty apod.
Domácí příprava
Pomalu rostoucí a teplomilné druhy rostlin, jako jsou právě rajčata, papriky nebo okurky, se předpěstovávají doma. „Velkým pomocníkem mohou být pěstební květináče z bílé rašeliny zaručující rychlý růst výsadby. Jednoduše je naplňte výsevním substrátem, přidejte semínka a zalijte. Semínko by mělo být zakryto přibližně dvojnásobnou vrstvou, než je jeho velikost,“ popisuje David Benda, odborník z oddělení Zahrady v projektových marketech Hornbach. „Cílem správně provedeného setí je, aby semena měla odspodu dostatek vláhy a nahoře dostatek prostoru pro růst mladé rostliny. Jakmile kořeny proniknou skrz stěny květináče, zasadí se rostlinka i s květináčem do půdy.“ Pro pěstování všech druhů zeleniny – rajčat, paprik, okurek i různých salátů – je také ideální speciální vyhnojený substrát podporující zdravý růst kořenů a rostlin.
Na záhon opatrně
Do záhonu sázejte pouze silné a zdravé rostliny, neporušujte jejich kořenový obal, ale rašící mladé rostlinky vysaďte do záhonu včetně rašelinového květináče. Pokud poškodíte nebo přetrhnete citlivý kořínek, mladá rostlina se už nemusí vzpamatovat. Při sázení dodržujte správnou vzdálenost a hloubku, aby si dospělé rostliny navzájem nepřekážely. „Po vysazení sazenice dobře zalejte, v prvních několika týdnech by rostliny neměly vyschnout, protože nejsou ještě prokořeněné. Pro rychlejší růst k nim můžete přidat trochu vyzrálého kompostu,“ radí David Benda z Hornbachu.
Než se oteplí
Optimální venkovní teplota pro většinu zeleniny je alespoň 15 stupňů Celsia. Až do poloviny května mohou mladé rostlinky ohrožovat přízemní mrazíky, proto je především v prvních týdnech na noc chraňte netkanou textilií. „Alternativou jsou fólie na rajčata, které podporují růst rostliny díky skleníkovému efektu. Fólie se uřízne na požadovanou délku, nahoře se přiváže ke spirálové tyči a přes vysazená rajčata se fólie ohrne,“ doporučuje David Benda.
Na slimáky majoránka
Velikost záhonu je dobré volit podle požadavků každé rostliny – ať už na světlo, orientaci ke světové straně, druhu půdy, množství vláhy či hnojení. „Na malé zahrádce je možné kombinovat některé rostliny dohromady, v úvahu ale musíte brát jejich rozdílnou výšku a vzájemnou konkurenci v nárocích na světlo. Například mrkev a cibule se vzájemně chrání před škůdci. Česnek je velmi silná rostlina, odpuzuje hmyz, působí proti plísním, bakteriím a myším, proto je dobrým sousedem pro téměř všechny rostliny – jahody, špenát, brambory či salát, chuť jahod dokonce zlepšuje. Majoránka zase odpuzuje mravence a slimáky, hodí se tak vedle zelí a mrkve. Může vám trvat i několik let, než si najdete ten nejlepší systém, který bude veškeré zelenině a bylinkám vyhovovat,“ popisuje David Benda z Hornbachu.
Jak vybrat kvalitní osivo?
Poznat na první pohled kvalitní či prošlá semena je prakticky nemožné, proto byste měli nakupovat pouze u prodejců seriózních značek. Kvalita semene je také většinou dána cenou, za tradiční kvalitní značky si připlatíte, vývoj stabilní odrůdy je totiž prací na několik let, a tak pouze u značek, které na trhu působí delší dobu, získáváte záruku, že si kupujete spolehlivá semena.
Plodiny střídejte
Každý rok by se na záhonech měly střídat určité skupiny plodin. Pěstování stále stejné zeleniny na jednom záhonu by totiž vedlo k postupně horší úrodě, protože půda se odčerpáváním stále stejných živin časem unaví. „Pokud na záhoně minulý rok byly například luštěniny, tentokrát tam vysázejte košťáloviny, místo kořenové zeleniny umístěte plodovou apod. Různé druhy mají různé nároky na živiny, listová zelenina potřebuje více dusíku, kořenová více fosforu, plodová zelenina je náročná na kvalitní, slunnou půdu plnou živin. Střídání plodin na zahradě také chrání půdu proti škůdcům a houbovitým chorobám, které většinou napadají určitý druh rostlin,“ vysvětluje David Benda z Hornbachu.
